V neděli se potvrdila nákaza 787 lidí, další nemocnice ruší návštěvy. Přeočkovat se je nově možné již po půlroce

Nahrávám video
Události: Zkracuje se doba, po které můžou lidé přicházet na posilující dávku očkování
Zdroj: ČT24

Lidí nakažených covidem-19 přibývá opět rychleji. V neděli potvrdily testy 787 nových případů, což byl ve srovnání s předchozí nedělí nárůst více než stoprocentní. V přepočtu na sto tisíc obyvatel přibylo za poslední týden devadesát nakažených. Plní se i nemocnice, za týden se zvýšil počet pacientů s covidem zhruba o třetinu. Tempo očkování naopak stagnuje. O posilující dávku vakcíny proti covidu se ovšem od pondělí mohou lidé hlásit již půl roku po dokončení základního očkování namísto dosavadních osmi měsíců. Lidem, kteří očkování naopak nemají, se s novým týdnem zkomplikovaly návraty do Česka z Maďarska nebo Finska.

On-line přenos

Koronavirus - říjen

  • 16:03

    Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 15:49

    Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 14:01
    Česko

    Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.

Zatímco v neděli 10. října bylo na covid pozitivně testováno 336 lidí, v neděli 17. října jich bylo již 787, tedy více než dvojnásobek. Zároveň to byl nejhorší nedělní výsledek od konce dubna, tedy měsíce, jehož část ještě poznamenala uzávěra okresů. Výrazně vyšší je i procento pozitivních testů z celkového počtu provedených. Zatímco minulou neděli to bylo necelých pět procent, nyní se již pohybuje kolem deseti procent.

Téměř na dvojnásobek ve srovnání s předchozím týdnem vystoupal počet pozitivních testů již v sobotu. Důsledkem je rychlý nárůst týdenní incidence na devadesát infikovaných na sto tisíc obyvatel, o den dříve jich ještě bylo 86. V mnoha okresech je tato hodnota již nad stovkou, v některých i nad dvěma stovkami – na Českobudějovicku se za týden potvrdilo 240 nakažených na sto tisíc obyvatel, na Přerovsku 216, v okresu Ostrava-město 235. 

Z krajů je relativně nejvyšší počet případů v Moravskoslezském – 150 na sto tisíc obyvatel za sedm dní. Nad stovkou je týdenní incidence na sto tisíc obyvatel ještě v Jihočeském (141), Olomouckém (134) a Plzeňském kraji (105) a Praze (105).

Většinu nakažených podle dat ministerstva zdravotnictví nyní tvoří lidé v produktivním věku a děti. Méně než jeden z deseti nově nakažených covidem-19 je senior nad 65 let. U těchto lidí hrozí vyšší riziko hospitalizace. Z příjmů do nemocnic pak nakažení senioři tvoří více než polovinu, denně jich je v posledních dnech kolem dvaceti. Průměrný věk hospitalizovaných za říjen je 56 let, u plně očkovaných 75 let.

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) mezi pozitivními vzorky na koronavirus dominuje varianta delta a její subvarianty. Ústav v tiskové zprávě uvedl, že jeho Národní referenční laboratoř měla v první polovině října k dispozici data z 11 672 provedených PCR testů z 81 laboratoří a zhruba 87 procent případů připadlo na variantu delta a její subvarianty, přičemž tyto subvarianty delty podle analýzy převažují nad původní delta variantou. 

Za týden přibylo přes sto hospitalizovaných

Rostoucí počty nakažených se projevují i v nemocnicích. Po neděli evidovaly 463 pacientů nakažených covidem včetně šestaosmdesáti v těžkém stavu. Předchozí neděli bylo covidových pacientů 342, z nich šedesát v těžkém stavu. 

Již v předchozím týdnu zrušila brněnská vojenská nemocnice v souvislosti s přibývajícím množstvím pacientů nakažených covidem-19 návštěvy. Nově se k ní přidala i Fakultní nemocnice u svaté Anny. Její krizový štáb rozhodl o zákazu návštěv s odkazem na rostoucí počet pacientů jak s covidem – těch je třináct, z nich čtyři v těžkém stavu na ARO – ale i dalšími respiračními chorobami. Návštěvy se ruší s okamžitou platností, fakticky se to ale projeví až ve středu, protože dosud byly návštěvy omezené na středu a pátek. Fakultní nemocnice Brno podle mluvčí Veroniky Plaché zatím návštěvy nezakázala, ale omezila je na středy a neděle.

V Plzeňském kraji skončila praxe, kdy všechny pacienty nakažené covidem-19 přijímala fakultní nemocnice v krajském městě. Podle krajského koordinátora lůžkové péče Jana Beneše jich již je tolik, že by nemocnice nezvládla přijmout všechny pacienty s covidem a zároveň zachovat běžnou zdravotní péči. Pacienti už tedy musí být umisťováni na standardní lůžka všech zařízení v regionu.

Podle mluvčí kraje Evy Mertlové bylo ještě v pátek v regionu dvanáct lidí hospitalizovaných s covidem-19 a všichni ve fakultní nemocnici. Po víkendu jich je již 23, z nich sedmnáct ve fakultní nemocnici a po dvou v nemocnicích v Domažlicích a Sušici a v plzeňském Privamedu.

Z pacientů v nemocnicích jsou podle dat ministerstva zdravotnictví asi dvě třetiny neočkovaných, zatímco celkově v populaci je bez očkování zhruba polovina lidí. Z pacientů nově hospitalizovaných v neděli bylo neočkováno dvacet z osmadvaceti. Například ve svatoannenské nemocnici je ale podle mluvčí Dany Lipovské očkovaný jediný pacient nakažený covidem. Ten je zároveň jako jediný z hospitalizovaných v lehkém stavu. Stav ostatních hodnotí lékaři jako středně těžký nebo těžký.

Posilující dávka je možná již po šesti měsících

Množství očkovaných lidí ovšem přibývá jen pomalu. V neděli vykázali zdravotníci 1998 aplikovaných vakcín, což bylo o dvě stě více než minulý týden, ale zlomek počtu z letních měsíců, kdy očkování vrcholilo. Plně vakcinováno je přes šest milionů lidí.

Od pondělí má nově více lidí nárok na posilující dávku. Minimální odstup mezi koncem kompletní vakcinace a podáním posilující dávky se nově zkrátil o čtvrtinu. Místo osmi měsíců je možné ji dostat již po šesti, zatím se to týká lidí ve věku nad osmnáct let.

V současnosti se tedy dostane posilující dávka již na lidi, kteří měli očkování dokončené v polovině dubna – celkem je to více než milion lidí. Před půlrokem se otevíraly registrace pro pětašedesátníky a následně i pro lidi nad 60 let, těch se ale přeočkování ještě netýká – druhou dávku mohli dostat nejdříve kolem konce května. Sedmdesátníků se ale již další dávka s šestiměsíčním odstupem od dokončení vakcinace týkat může. Do konce roku bude mít na přeočkování nárok 3,2 milionu obyvatel.

Starším lidem nad 65 let ministerstvo zdravotnictví posilující dávku doporučuje zejména. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) by lidé z ohrožených skupin neměli váhat. „Jdeme do sezony respiračních chorob, jdeme do podzimního období,“ varoval. 

Respirátory budou od DPH osvobozeny i v listopadu a prosinci

Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) prodlouží prominutí daně z přidané hodnoty (DPH) na respirátory a související ochranné prostředky do konce roku. Aktuálně platí do konce října. Vláda zavedla dočasné zrušení 21procentní daně na respirátory na začátku února a původně mělo platit dva měsíce.

Podle Schillerové kabinet v pondělí neprojednal návrhy na zkrácení platnosti testů na covid-19, kratší karanténu či ukončení úhrady preventivních testů ze zdravotního pojištění. Vláda čeká na stanovisko budoucí vládní koalice. Pokud ho získá dodatečně, může se kabinet sejít ještě tento týden, řekl dříve Českém rozhlasu Radiožurnál Vojtěch.

Zástupci ministerstva zdravotnictví o návrzích minulý týden informovali Vlastimila Válka, který je kandidátem TOP 09 na ministra zdravotnictví. V neděli se k tématu sešel takzvaný AntiCovid tým koalice SPOLU, řekl v ČRo člen týmu Marek Výborný (KDU-ČSL). Stanovisko by měl vládě dodat Válek, který byl v pondělí podle Výborného na plánovaném stomatologickém zákroku. Výborný zdůraznil, že za nynější opatření proti koronaviru je plně zodpovědná současná vláda.

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády z 18. října
Zdroj: ČT24

Nová mapa cestovatele: do karantény i po příjezdu z Maďarska

Jako vždy je od pondělí účinná nová verze mapy cestovatele, která stanoví podmínky pro příjezdy z jednotlivých států světa do Česka. Lidé, kteří nejsou očkováni nebo neprodělali v posledních 180 dnech covid, nově musí do karantény, pokud přicestují z Finska, Lucemburska a také Maďarska, které ještě nedávno patřilo k zemím s nízkým rizikem nákazy. Nově jsou již všechny tyto země v červené kategorii států s vysokým rizikem. Při příjezdu je nutné zůstat nejméně pět dnů v samoizolaci, která končí negativním PCR testem.

S novou mapou cestovatele je naopak v lepší pozici Švýcarsko – po přesunu do oranžové kategorie stačí neočkovaným lidem podstoupit po příjezdu antigenní test, do samoizolace neusí.

Totožné podmínky platí i po příjezdu z Andorry, Dánska, Francie, Islandu, Kypru, Monaka, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska včetně Azorských ostrovů, San Marina, Španělska včetně Baleárských ostrovů a Švédska, které jsou v oranžové kategorii, a také zemí v nejlepší, zelené kategorii.

K nim patří v Evropě Lichtenštejnsko, Malta a Vatikán a také španělské autonomní území Kanárské ostrovy a nově i Itálie a Madeira. Z mimoevropských zemí jsou v nejmírnější kategorii Austrálie, Bahrajn, Hongkong, Chile, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Kuvajt, Macao, Nový Zéland, Rwanda, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Tchaj-wan a Uruguay.

Ostatní státy jsou v červené nebo tmavě červené kategorii, kdy musí neočkovaní lidé po příjezdu nejméně na pět dní od izolace a musí podstoupit PCR test.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 59 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoAzbest může způsobit rakovinu. Práci s ním musí hygieně hlásit všichni stavebníci

Pražští hygienici v loňském roce provedli bezmála stovku kontrol na přítomnost azbestu. Karcinogenní látky objevili třeba i při rekonstrukci střechy letiště Václava Havla a obchodního domu Kotva, kde byl i v obvodových zdech. Hygienici ho ale našli také v brzdových destičkách výtahů a eskalátorů. Přítomnost azbestu potvrdila rovněž kontrola v budově bývalého Prioru v Modřanech. Pokud se s domem nijak nemanipuluje, není látka sama o sobě škodlivá. V Modřanech ale dělníci plánují demolici, a ještě před jejím zahájením tak budou muset azbest zlikvidovat. Při drolení, lámání nebo řezání se z něj totiž uvolňují tenká vlákna, která snadno pronikají do plic, kde se hromadí a škodí. Způsobit může i rakovinu. Od ledna musí práci s azbestem hlásit hygieně všichni stavebníci, jinak hrozí pokuta v řádech desítek tisíc korun.
před 5 hhodinami

Vojtěch žádá ve VZP forenzní audit, Kabátek pochybení odmítá

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) požaduje po novém vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), aby zadalo forenzní audit – tedy důkladnou kontrolu hospodaření s cílem odhalit možné zpronevěry, podvody či korupci. Řekl to České televizi. Správní rada v pondělí odvolala ředitele největší zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. Podle Vojtěcha jsou důvody velmi vážné, Kabátek jakákoli pochybení odmítá.
před 14 hhodinami

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

První povodňový stupeň platil v úterý ráno zhruba desítce míst v Česku. Týkalo se to například Tiché Orlice na Rychnovsku, kde voda ze vzedmuté řeky zaplavila cyklostezku mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí. Mírné vzestupy hladin meteorologové očekávají také na Moravské Dyji v Janově a na střední a dolní Nežárce. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 15 hhodinami
Načítání...