Nedostatečné zásoby některých léků, pro které navíc nemusí být alternativa, trápí lékárníky i pacienty v Česku. Týká se to třeba i léku Digoxin, který pro pacienty s onemocněním srdce nebyl v českých lékárnách dostupný, a ministerstvo zdravotnictví chce proto pro dodavatele léků stanovit sankce v případě nedodání léku do dvou dnů.
Lék Digoxin, který používají pacienti s onemocněním srdce, by měl být od nového týdne opět dostupný v lékárnách; distributor ho začal dovážet ze Slovenska. Standardní dodávky se pak mají obnovit počátkem února, kdy má skončit dvouměsíční výpadek ve výrobě.
„Výrobce nás ujistil, že lék Digoxin je nyní navážen do distribučních skladů, odkud bude dále distribuován do jednotlivých lékáren, to znamená, že v lékárnách by mohl být v řádu dnů,“ uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová.
Nejedná se o ojedinělý případ, protože v českých lékárnách loni lokálně chybělo na dvě stovky různých druhů léků – nejvíce v létě. Aktuálně je situace lepší, přesto lékárníci požadují systémovou změnu. Ministerstvo zdravotnictví proto plánuje po vzoru Slovenska spustit nový, takzvaný emergentní systém.
Inspirace pod Tatrami
Příkladem jeho fungování může být práce lékárnice Beaty Valocké, která zákazníky obsluhuje ve vlastní lékárně na Slovensku dvanáct let. Když nemá předepsaný přípravek na skladě, může ho objednat právě přes emergentní systém a medikament musí dorazit do dvou dnů. Opatření se jí ale přesto nelíbí.
„Vznikly skupiny léků, které není možné objednat jinak než přes emergentní systém. Nedokážeme si udělat zásobu, protože nemáme na co objednat, když nemáme daný recept,“ uvádí. Firmy podle Beaty Valocké raději takové léky vyvezou do zahraničí, kde je prodají dráž – místo toho, aby je pravidelně dodávaly.
„Některé léky jsou v současnosti dostupné jen přes emergentní systém, protože zájem převyšuje možnosti výroby,“ reagovala ředitelka asociace farmaceutických firem Katarína Slezáková.
Slovenská lékarnická komora tvrdí, že systém funguje dobře. Pro slovenské ministerstvo zdravotnictví je zas nejdůležitější, že se pacienti k lékům nakonec vždy dostanou. „Tímto krokem jsme v podstatě odstranili problém, který tu existoval před rokem 2016 a můžeme teď konstatovat, že pacienti mají dostupnou svou léčbu,“ uvedla mluvčí slovenského Ministerstva zdravotnictví Zuzana Eliášová.
Ministr chce zavést sankce, lékárnická komora to považuje za zbytečné
V českých lékárnách nejčastěji chybí lék na epilepsii a dvě antibiotika. Problém bývá také s lékem na karcinom prsu. Některé z léků se nedají žádným jiným přípravkem jednoduše nahradit. Podobně jako na Slovensku jsou ovšem názory na bratislavský model rozdělené i v Čechách: ministerstvo a farmaceutické firmy jsou pro, lékárníci proti.
„Stanovíme povinnost pro výrobce, že musí lék dodat do jakékoli lékárny v České republice do dvou pracovních dnů. Pokud to neudělají, tak jim budou hrozit poměrně výrazné sankce,“ plánuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestraník za ANO).
Lékárnická komora to ale považuje za zbytečné. „Je to opravdu zbytečné nepotřebné opatření, které nám nic nového nevyřeší, naše legislativa je daleko kvalitnější,“ tvrdí prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Podle lékárníků by pak stačilo, kdyby úřad častěji využíval zákaz vývozu léků z Česka do zahraničí. Aktuálně takových zákazů platí sedmnáct.
