Ani rok po pravomocném verdiktu nedostala Univerzita Karlova zpátky ani vzácné historické dokumenty, ani dvacet milionů korun, které za ně zaplatila. V obou případech čeká na další rozhodnutí soudů. Zakládací listiny zmizely z archivu před více než sto lety. Starožitník Josef Salmon je pak získal v roce 2018 a prodal univerzitě, podle soudu se ale dopustil podvodu.
Salmon, který s médii nekomunikuje, se soudně domáhá zastavení exekuce. Univerzita zase po justici chce, aby z historických listin z roku 1347, kterými papež schválil vznik vysokého učení, zmizela policejní plomba a definitivně patřily vysoké škole.
„Situace je bez zásadní změny. Dovolání je u Nejvyššího soudu a rozhodnuto o něm zatím nebylo. Stejně tak nám nebylo doručeno nic, co by se osudu listin týkalo,“ řekl mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.
Podle policie byly klíčové historické dokumenty ukradeny z archivu před více než sto lety. Salmon na ně narazil při prohledávání pozůstalosti a přes prostředníka je v roce 2018 prodal univerzitě. Podle soudu ale věděl od znalce, že byly ukradené, a měl je odevzdat státnímu archivu.
Soud ho pak odsoudil k podmínce. Státu má navíc zaplatit pět milionů korun a univerzitě dvacet, které od ní podvodem získal. Starožitník se ale obrátil na Nejvyšší soud. Ten v létě bez bližšího odůvodnění rozhodl, že Salmon zatím peníze platit nemusí.
„V daném případě k takovému postupu existují důvody. Toto odložení výkonu rozhodnutí platí do doby, než bude rozhodnuto o předloženém dovolání obviněného,“ napsal v usnesení předseda senátu Nejvyššího soudu Petr Šabata.
Podobně jako univerzita chtěla další listiny pocházející ze stejné krádeže koupit i Národní knihovna – za více než třicet milionů. Písemnosti z doby Jana Husa ale policie zabavila dřív, než za ně státní instituce zaplatila.
