Nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) si předvolal ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. Řekl mu, že Ruská federace má čas do čtvrtka do 12:00, aby umožnila návrat všech vyhoštěných českých diplomatů. Pokud tak neučiní, rozhodne tuzemské ministerstvo zahraničí o snížení počtu ruských diplomatů tak, aby odpovídal současnému stavu na českém velvyslanectví v Moskvě. Mluvit s Ruskem formou požadavků nemá perspektivu, reagoval na výzvu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Na postupu ohledně diplomatů kvůli kauze Vrbětice panuje shoda mezi prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zahraničí Kulhánkem.
Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí dva agenti ruské vojenské tajné služby GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Rusko v odvetném kroku vyhostilo 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.
Kulhánek zopakoval, že fungování české ambasády v Rusku je paralyzováno. Na jednání s velvyslancem vyjádřil protest proti postupu a nepřiměřené reakci Ruské federace.
Podle informací Českého rozhlasu měla ruská ambasáda před pondělním vyhoštěním části pracovníků zhruba 120 zaměstnanců, z toho 43 diplomatů. Aktuálně je v Praze přes dvacet ruských diplomatů, zatímco v Moskvě zbývá pět českých, uvedl rozhlas na Twitteru.
„Vzhledem k rozdílu ve velikosti našich ambasád vyhoštění 18 ruských zpravodajců ničím neohrozí normální fungování ruské ambasády v Praze. Protireakce ruské strany vyhostit 20 našich diplomatů včetně zástupce velvyslance byla nicméně nepřiměřená,“ řekl Kulhánek.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Kulhánkovu výzvu obratem reagoval a připomněl projev prezidenta Vladimira Putina. „Právě dnes prezident Putin ve svém poselství hovořil o tom, že mluvit s námi formou požadavků nemá perspektivu,“ citoval ve středu TASS mluvčího Kremlu.
Důraznější vyjádření zaznělo od mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové. Ta prohlásila, že ultimativní tón je ve vztahu k Rusku nepřípustný, a dodala, že Moskva navrhuje Praze, aby si ultimáta nechala pro diskuse v NATO. Sdělila přitom, že rozhovor s českým velvyslancem v Moskvě bude pokračovat 22. dubna.
Krok vyhovuje návrhům poslanců
Místopředseda ODS Martin Kupka vidí pozitivně, že návrh míří k tomu, aby se vyrovnaly počty lidí na ambasádách, pokud ruská strana nevyhoví požadavku. Vidí v tom naplnění toho, na čem se v úterý usnesla Poslanecká sněmovna. Nemyslí si ale, že by tomu ruská strana vyhověla, nicméně krok pokládá za srozumitelný.
Předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček uvedl, že se mu daný návrh zdá velkorysý, ale zároveň správný. Dle něj česká diplomacie takto ukazuje, že nechce být tvrdá, a dává možnost Rusku své rozhodnutí přehodnotit. Rovněž termín, který ministerstvo udalo, je dle něj určený dobře.
Předseda lidovců Marian Jurečka vybídl k „nastavení proporcionality“ v počtech diplomatů a „vyčištění“ ambasády od lidí, kteří diplomaty nejsou. „Postup, který představil nový ministr zahraničních věcí, mi přijde v této situaci správný,“ uvedl Jurečka na Twitteru.
Do zahraniční politiky a této situace ultimátum rozhodně nepatří, Česko mělo rovnou snížit počet ruských diplomatů v Praze tak, aby se srovnal s počtem českých diplomatů v Moskvě, řekl naopak místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti). „Nemůžeme dělat zahraniční politiku, že v Moskvě budou rozhodovat o tom, kolik máme diplomatů, a naši diplomaté budou cestovat tam a zpátky. To není sebevědomá zahraniční politika,“ řekl. Primárním úkolem české diplomacie by podle Lipavského nyní mělo být získat podporu v zahraničí.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš vyjádřil obavu z toho, že odkládání razantní reakce České republiky povede k tomu, že se paritního zastoupení na ambasádách nepodaří dosáhnout. „Velmi rád se budu mýlit. Ostatně okamžitá odmítavá reakce ruské strany ukazuje, že onen mezikrok byl spíše nadbytečný,“ sdělil ČTK.
Předseda SPD Tomio Okamura je přesvědčen, že jako suverénní země bychom měli v krizi nejprve jednat. Myslí si, že ultimáta vůči Rusku k ničemu nepomohou. „Když skončí ambasády v Rusku, tak za nás budou jednat Němci. Já jsem z toho kroku překvapený, vím, že 99 procent krizí lze urovnat jednáním. Když máme proti sobě velmoc, na které jsme surovinově závislí, tak z naší pozice malé země musíme chytrou diplomacií dosáhnout toho, aby nedocházelo k narušování suverenity, ale zároveň abychom byli respektováni a dosáhli svých cílů,“ řekl.
Předseda komunistů Vojtěch Filip mluvil o tom, že zatím necítí vůči Česku kvůli kauze Vrbětice silnou podporující odezvu ze strany NATO a států EU. „My jsme vyhostili 18 diplomatů na základě takzvaného důvodného podezření, žádný důkaz jsme nepředložili. Ta hysterie, která se kolem této věci odehrála, spíše nasvědčuje tomu, že žádný důkaz nemáme. A to oslabuje jednak naše postavení u partnerů v Evropě, ale oslabuje to i naše postavení vůči Ruské federaci,“ řekl.
Místopředseda strany KDU-ČSL Jan Bartošek připomněl, že když se ruští agenti pokusili v Británii otrávit Sergeje Skripala, odpověď mezinárodního společenství v rámci členských států NATO a EU přišla zhruba po pěti dnech a vyhostila ze svého území přes sto ruských zpravodajců.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová krok ministra považuje za správný a je za něj ráda. Také ocenila, že je v souladu s usnesením sněmovny. „Na českou vládu je to velmi dobrý postup. Pokud dojde k vyrovnání sil, tak to bude výborný výsledek,“ řekla. Nečeká, že Rusko splní daný požadavek, a myslí si, že to nečekají ani sami autoři návrhu. Je přesvědčená, že ve čtvrtek skutečně k vyhoštění dalších ruských diplomatů dojde.
