Praha - Historikové objevili dokument, který potvrzuje pravost loni nalezeného policejního záznamu o zatčení bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka v březnu 1950. Jde o přepis přednášky někdejšího náměstka ministra národní bezpečnosti Jaroslava Jermana z roku 1952, který zjevně z policejního záznamu vychází a dokazuje, že agent byl dopaden na základě udání. Na základě loňského článku v Respektu byl z udání Dvořáčka podezřelý spisovatel Milan Kundera. Ten rozhodně popřel, že by kohokoli udal. Podle historika přepis přednášky Kunderovu vinu jednoznačně neprokazuje, píšou dnešní Lidové noviny.
Jerman během své přednášky prezentoval zatčení Dvořáčka jako ukázku „dobré spolupráce, kdy zásluhou našich občanů došlo k odhalení našich nepřátel.“ V době vzniku se spisek prodával za tři koruny, dnes je veřejně přístupný v Národní knihovně. Přepis tak potvrzuje autenticitu loni nalezeného dokumentu - policejního záznamu o zatčení Dvořáčka. Právě z tohoto dokumentu pravděpodobně Jerman vycházel, nicméně o Kunderově roli v případu nic nového nepřinesl.
Historik Petr Koura pro LN řekl, že přepis Jermanovy přednášky s názvem O obraně země proti vnitřním i vnějším nepřátelům je „silně ideologický text určený veřejnosti, který obsahuje odkazy na konkrétní případy“. Nalezení Jermanovy řeči podle něj prakticky vylučuje, že by původní policejní hlášení z března 1950 mohlo být dodatečným falzem. Kunderovu vinu ovšem podle něj jednoznačně neprokazuje ani tento dokument. Jerman v přednášce o roli Kundery nic nového neříká, ačkoliv v ní použil iniciály jmen, jako například M.K.
Za odhalením kauzy stál časopis Respekt
Respekt loni zveřejnil článek badatele Adama Hradilka nazvaný Udání Milana Kundery. Kunderovo jméno našel Hradilek v archivech, když pátral po Dvořáčkově osudu. Podle Hradilkova zjištění Dvořáček uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa. Do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec. Když přišel večer na místo, kde měl přespat, čekala na něj policie. Podle Hradilka jeho jméno oznámil policii Kundera. Dvořáček strávil 14 let ve vězení.
Podle literárního historika Zdeňka Pešata udal Dvořáčka tehdejší student pražské filozofické fakulty Miroslav Dlask. Obvinění Kundery vyvraceli i svědci tehdejších událostí. Za Kunderu se postavilo jedenáct světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu, ve společném prohlášení kauzu odsoudili jako „očerňovací kampaň“, která je podle nich proti Kunderovi vedena. Kundera nejprve požadoval, aby se mu Respekt za článek omluvil, týdeník odmítl s tím, že byl v pořádku. V případě soudního řízení byl údajně časopis připraven doložit validní argumenty, proč si to myslí. Kundera se nakonec rozhodl, že se s časopisem soudit nebude.
Osmdesátiletý Kundera, který od 70. let žije ve Francii, je považován za nejznámějšího a nejčtenějšího spisovatele českého původu ve světě. Do Francie odjel v roce 1974, v následujícím roce se rozhodl nevrátit. Po listopadu 1989 několikrát navštívil Československo i ČR, stále ale žije s manželkou Věrou v Paříži.
