Některé správy silnic ani města nemají dobrou zkušenost s takzvaným tichým asfaltem. Měl snižovat hlučnost aut, jenže málo vydrží, je podle kritiků zbytečně drahý, a navíc se musí často a náročně čistit. Silničáři ho i proto nechtějí dále používat. Špatné zkušenosti má třeba Jihlava nebo Vysoké Mýto na Orlickoústecku. Naopak v Pardubicích si ho pochvalují a chystají položení speciálního povrchu na dalších úsecích.
S testováním takzvaných gumoasfaltů s nižší hlučností začal Kraj Vysočina už v roce 2013, měření ale neprokázala výraznější snížení hluku. Další nový typ asfaltu s větší porézností už funguje a na průtahu Velkým Meziříčím, kudy řidiči objíždějí dálnici D1, hluk prokazatelně snižuje. Jenže brzy po položení popraskal.
„Došlo tam ke kombinaci, že je tam obrovské dopravní zatížení i těžkou dopravou a ten povrch je v současné době předmětem reklamace,“ upřesnil náměstek ředitele Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Tomáš Mátl.
Správa nemá dobré zkušenosti s bezhlučným asfaltem ani na hlavním průtahu Jihlavou na Brněnském mostě. Nejenže po pouhých pár měsících se v povrchu objevují vyjeté koleje, protihlukový efekt zcela vynulovalo celkem sedm dilatačních spár. „Na každém závěru auto drncne a ta hluková špička tam vynikne,“ dodává Mátl.
Speciální povrchy jsou dražší, mají kratší životnost a musejí se několikrát ročně nákladným způsobem čistit. Jihlava i proto nechce protihlukový asfalt použít na Vrchlického ulici u nemocnice a zlobí se na neústupné hygieniky. „Hygiena požaduje splnění hygienických limitů hluku a je na provozovateli zdroje hluku, jaká opatření si navrhne a udělá,“ konstatuje Milan Brychta z Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina.
„My bychom byli rádi, kdyby nám v této záležitosti byla hygienická stanice partnerem, který navrhuje řešení, protože z našeho pohledu žádné rozumné řešení není,“ namítá náměstek jihlavské primátorky Petr Laštovička (ODS). Město hodlá začít s opravami silnice ještě letos a věří, že i bez tichého asfaltu nakonec hlukovým limitům vyhoví a stavbu zkolauduje.
Správné položení sníží hluk o několik decibelů
Negativní zkušenosti s vytvářením kolejí mají i na frekventovaném průtahu Vysokým Mýtem, kudy denně projede přes dvacet tisíc vozů. Nový povrch tu bez poškození vydržel jen dva měsíce. Úsek odmítá převzít Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a čeká na výsledky analýzy ČVUT. Podle laboratoře byl ale problém už v samotném pokládání nové vrstvy.
„Vrcholné souvrství na silnici bylo pokládáno za extrémních teplot a zároveň bylo konstatováno, že na tento povrch podle všeho asi naprostým nedodržením nebo ignorováním dopravního značení vjelo několik vozů těžké kamionové dopravy,“ zdůvodňuje Jan Rýdl, mluvčí ŘSD.
Naopak v Pardubicích si speciální povrch pochvalují. Na silnici vytížené podobně jako ve Vysokém Mýtě tu tichý asfalt položili už v roce 2012. Podle měření snížil hluk až o pět decibelů. „Tyhle vrstvy se používají tam, kde je zátěž velmi silná, takže pochopitelně pokud nedojde k nějakému enormnímu přetížení té vrstvy a má to dobré podloží, tak to vydrží víc než běžné asfaltové vrstvy,“ tvrdí ředitel pardubické správy a údržby silnic Miroslav Němec.
Kladné zkušenosti potvrzuje i vedoucí tamního krajského odboru dopravy Ladislav Umbraun: „Zatím jsme aplikovali tyto technologie v Pardubicích, v Sezemicích, v Dašicích a převažuje spokojenost, každopádně tam došlo k výraznému snížení hlukové zátěže,“ kvituje. Kraj proto připravuje další úseky, kde tlumicí povrch položí. Aktuálně tak chce učinit třeba na turisticky vytížené Dolní Moravě nebo na vybraných úsecích v krajském městě.
