Studie kolektivní imunity odhalila podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) v české populaci velmi nízký počet nakažených nemocí covid-19. Pohybuje se kolem jednotek promile. Ministr to ve středu uvedl na tiskové konferenci k předběžným výsledkům studie. Mezi 26 549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku bylo 107 dosud neodhalených pozitivních testů. Podle ministra je výsledek očekávaný a je možné, že lokální ohniska budou v Česku ještě několik let.
Studie kolektivní imunity ukázala, že podíl nemocných je v populaci velmi nízký, uvedl Vojtěch
Události: Studie kolektivní imunity ukázala, že podíl nemocných je v populaci velmi nízký (zdroj: ČT24)
Ani v nejvíce zatížených lokalitách nedosahuje podle předběžných výsledků podíl nakažených hodnoty pěti procent testovaných. Podle předběžných výsledků se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ukázalo, že lidí bez příznaků mezi nakaženými je asi 27 až 38 procent.
Podle ministra není důvod měnit nastavený plán rozvolňování opatření proti koronaviru, ale je potřeba chránit rizikové skupiny. Zaměřit se je podle něj nutné na lokální ohniska nákazy, například Chebsko nebo v posledních dnech Prahu. „Nemáme už plošný problém, ale musíme ho řešit lokálně,“ dodal.
Podle Duška jsou výsledky studie velmi reprezentativní, i když si projekt zaslouží hlubší oponenturu. „Měli jsme ve studii velmi cenné generační kohorty. Tato data jsou velmi cenná,“ uvedl s tím, že byl překvapen rychlostí získání potřebných vzorků.
Vojtěch: Je potřeba se připravovat na případné další vlny nemoci
Nízký podíl lidí s protilátkami je podle Vojtěcha očekávaným výsledkem. „Čekali jsme to. Bude docházet k tomu, že se nemoc bude v populaci dál šířit,“ řekl ministr. Podle něj je třeba se zabývat hlavně výskytem nákazy v nemocnicích nebo podobných zařízeních. „Budeme to muset řešit možná i v následujících letech na standardní bázi,“ dodal.
Nikdo podle něj zatím definitivně nepotvrdil, že člověk, který nemocí projde, je doživotně imunizován. I proto je třeba se připravovat na případné další vlny. Epidemiolog Rastislav Maďar, který je koordinátorem ministerské skupiny pro uvolňování přijatých opatření, minulý týden řekl, že nízký výskyt protilátek v populaci podle něj znamená, že v budoucnu se virus může objevit kdekoliv v Česku.
Je to důkaz, že byla včas přijata mimořádná opatření a nedošlo k nějakému významnému postupu té infekce populací. Do případných dalších vln pandemie je třeba na toto myslet a adekvátně se na to připravovat, zejména se na to připravovat u zranitelných skupin obyvatel.
Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny a Ústavu epidemiologie 2. LF UK uvedl, že studie podle něj nepřinesla „očekávané informace o bezpříznakovém šíření viru v populaci a vlivu doposud uváděných restriktivních epidemiologických opatření“. „Studie ale velmi dobře ukázala výbornou práci hygienických stanic a českých epidemiologů. Protože díky jejich práci jim proklouzlo jen malý počet nemocných,“ dodal.
Epidemiologové se zaměří na lokální ohniska
Další vývoj epidemie je podle ředitele ÚZIS Duška těžko předvídatelný, když jsou počty nakažených nízké. Řešit bude podle ministerstva nutné zejména lokální ohniska, jako jsou nyní například Cheb nebo Mariánské Lázně. „Ochota lidí nechat se testovat je výrazná, takže se zaměříme na lokální ohniska,“ dodal ministr.
Na Chebsku je ohniskem nemoci místní nemocnice, kde se nakazilo už 87 lidí. Ve středu tam proto dorazili vojáci, kteří budou testovat všechny zaměstnance nemocnice a jejich rodiny; zařízení také projde kompletní dezinfekcí. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly nehrozí, že by na Chebsku přistoupil stát k podobnému opatření, jaké platilo například na Litovelsku. „Chceme se soustředit na ohniska, kde hrozí explozivní šíření. Proto se zaměříme na rodiny, v domácích podmínkách se nákaza rychle šíří,“ řekl.
Pomoci by měla i takzvaná chytrá karanténa. Ta má usnadnit předávání informací mezi hygienickými stanicemi, odběrovými místy a testovacími laboratořemi. Jejím cílem je co nejdříve identifikovat co nejvíce rizikových kontaktů každého nakaženého, ty odeslat do karantény a otestovat na covid-19.
Pohlaví účastníků s pozitivním testem
Účastníci s pozitivním testem podle typu domácnosti
26 a půl tisíce účastníků
Testováno bylo v rámci studie zhruba 26 500 lidí, mezi nimi asi 2400 chronicky nemocných pacientů. Přes 5000 lidí bylo testováno v Praze a Brně, téměř 6700 v Olomouci, asi 3100 v Litoměřicích a 2400 lidí v Litovli, Uničově a Července, které byly na začátku epidemie hygieniky uzavřeny kvůli vysokému výskytu nakažených.
Na Olomoucku vědci také zjišťovali, kolik protilátek mají testovaní lidé v těle. Odebírali tam proto krev ne z prstu, ale z žíly. Výsledky by mohly posloužit pro výzkum vakcíny.
Dalších 1200 lidí potřebných pro studii doplnili respondenti Akademie věd ČR a 620 lidí přidal Český statistický úřad.
Brífink k průběžnému vyhodnocení vývoje epidemie z 6. května (zdroj: ČT24)
Testy respondentů statistického úřadu ukázaly v Praze 0 až 1,48 procenta nakažených, v Brně až 1,87 procenta a v Olomouci až čtyři procenta. Mezi zvanými Akademií věd bylo až 1,29 procenta a IKEM 0,63 procenta.
Mezi dobrovolníky, kteří se na testy sami přihlásili, pak v Brně 0,22 procenta, v Praze 0,4 procenta, v Litoměřicích 0,6 procenta, v Olomouci 1,29 procenta a v Litovli a Uničově 3,33 procenta.
Testování začalo ve čtvrtek 23. dubna. V Praze byly naplněny požadované počty dobrovolníků ve všech věkových kategoriích již v neděli 26. dubna, během dalších tří dní se zaplnily i na všech ostatních místech. Plošné testování spustily i některé regiony. Zájemce testují také v Moravskoslezském kraji, na Písecku nebo Strakonicku.
Nejrizikovějšími místy zůstávají dál zařízení pro seniory, v nejbližší době se ale pro ně nic nezmění. Návštěvy mají být umožněny od 8. června.
Podobně jako v Česku testují experti kolektivní imunitu v dalších šestnácti zemích. Výsledky jsou většinou podobné: s nemocí se setkal jen zlomek lidí. Třeba v Rakousku mají podle statistiků protilátky zhruba tři desetiny procenta populace. „Ve Francii se mluví o promořenosti kolem asi 6 procent. A interpretace je taková, že je to málo a Francii nepochybně čeká druhá vlna nákazy,“ popsal zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.