Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP, informovalo v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun. Snížit tempo zadlužování má podle premiéra vládní úsporný balíček.
Státní dluh na konci třetího čtvrtletí přesáhl 3,1 bilionu korun, od začátku roku stoupl o 220 miliard
„Naše vláda dělá pro to dost a my, když jsme přišli do vlády, tak jsme vlastně zdědili po vládě Andreje Babiše nejdynamičtěji rostoucí deficity a zadlužení a museli jsme s tím něco udělat,“ řekl předseda vlády Petr Fiala (ODS).
„Je to čtyřikrát rychlejší tempo zadlužování než za osm let vlád, kdy prostě ministerstvo financí mělo hnutí ANO, to je bezesporu. Když se podíváme na ta čísla, tak jsou zdrcující,“ podotkla šéfka poslanců ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu a předfinancování splátek státního dluhu, vysvětlilo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Rozpočtový deficit ke konci září činil 180,7 miliardy korun.
Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Za první tři čtvrtletí roku vydalo ministerstvo financí obligace v celkové jmenovité hodnotě 407,6 miliardy korun. Průměrný výnos prodaných státních dluhopisů byl 4,5 procenta, průměrná zbytková doba splatnosti činila 8,5 roku.
Ze všech vydaných státních dluhopisů má 5,7 procenta splatnost kratší než jeden rok, pětina je splatných mezi jedním a třemi roky a 16,6 procenta mezi třemi a pěti lety. U zbývajících vydaných dluhopisů je splatnost vyšší než pět let. Dvě pětiny vydaných obligací drží české banky, zhruba 29 procent zahraniční investoři.
Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022.
Hlavní ekonom Bureš o růstu státního dluhu (zdroj: ČT24)
„Není to něco, co by bylo překvapivého. V tuto chvíli je pravděpodobné, že dluh bude ještě narůstat do konce roku. Odvisí to od hospodaření českého státu, které bylo plánováno pro tento rok s deficitem zhruba 290 miliard korun, to číslo za mě může být možná ještě kosmeticky horší,“ zhodnotil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj bude důležitější, co se bude dít v příštím roce. „Tady si myslím, že by mělo dojít, pokud bude úspěšně implementován úsporný balíček, k poměrně vylepšení hospodaření státu,“ doplnil Bureš.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 70 miliard korun.