Ministerstvo zdravotnictví dokončuje návod, který by měl předcházet sporům rodičů hospitalizovaných dětí s nemocnicemi. Takzvaný metodický pokyn sjednotí postupy zdravotnických zařízení a jasně vymezí, jak mají přistupovat k přítomnosti rodičů pacientů na jednotce intenzivní péče nebo během jejich uspávání při plánovaných zákrocích. Dokument, jehož návrh má ČT k dispozici, plánuje resort zveřejnit v únoru.
Spory rodičů hospitalizovaných dětí s nemocnicemi má utnout návod chystaný ministerstvem
„Záměr vytvořit novou metodiku vznikl v březnu letošního roku. Dva roky covidu ukázaly, že ji potřebujeme,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). „Chceme, aby byla bez rozporu,“ dodává. Na zhotovení materiálu ministerstvo spolupracuje mimo jiné i s odborníky na lidská práva. Rodiče se často dostávají se zástupci nemocnic do konfliktu kvůli odlišnému pohledu na přítomnost rodiče během hospitalizace dítěte. Lidskoprávní neziskové organizace tvrdí, že oddělit dítě od rodiče může pouze soudní příkaz, nemocnice se naopak odvolávají na své vnitřní řády.
„Některé situace bychom také rádi řešili jinak, ale Dětská nemocnice je v památkově chráněné budově a některé přestavby nejsou možné. Navíc je budova koncipována na nějaký počet a pokud je s každým dítětem hospitalizovaný rodič na pokoji, je to na úkor dalších hospitalizovaných dětí,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá. Málo místa je častým důvodem, proč nemocnice rodiče s dětmi nenechávají.
„Z důvodu kapacitních možností těchto zařízení a s prioritním upřednostňováním přijímání akutních dětských pacientů se může stát, že přes veškerou snahu zdravotního personálu rezervovat lůžka pro doprovod, musejí být i tato lůžka využita pro akutní dětské pacienty,“ odpovídá ombudsman Fakultní nemocnice Ostrava Antonín Blahuta. Podle návrhu nové metodiky by nemocnice při plánování stavebních úprav měly brát v potaz, že mají zajistit vhodné prostředí pro pobyt zákonného zástupce. Metodický pokyn je ale pouze doporučený standard a jeho nedodržení není postižitelné.
Rodičům by nově měla být umožněna nepřetržitá přítomnost i na jednotkách intenzivní péče. Právě na odděleních JIP se podobné spory v poslední době řešily nejčastěji. „Pokud rodič splní veškeré hygienické podmínky stejně jako personál, není absolutně žádný rozumný důvod vyhazovat ho od dítěte. Důvod, že matka přes noc u postele vadí, ale ve dne tam nevadí, je nesmysl,“ vysvětluje advokátka se specializací na zdravotnické právo a práva pacientů Zuzana Candigliota.
„Dle prostorových možností je zákonnému zástupci nabídnuta alespoň židle či křeslo, které je zpravidla umístěno u čela postele nezletilého pacienta. Pokud je to možné, je mu nabídnuto i rozkládací lůžko,“ píše se v pracovní verzi dokumentu. Podmínky ale může usměrňovat provozní nebo domácí řád každé jednotky.
Výjimku ale podle chystaného dokumentu budou tvořit infekční jednotky intenzivní péče, nepřetržitou přítomnost rodiče bude moct podmínit například ošetřující lékař. „Ani na infekčních jednotkách intenzivní péče však nelze paušálně vyloučit přítomnost zákonných zástupců,“ píše se v textu.
Podle Petry Langové z organizace Juno Moneta, která se zabývá právy rodičů a dětí během jejich hospitalizací, už si jsou rodiče schopní přítomnost na infekční jednotce intenzivní péče vybojovat i navzdory vnitřnímu řádu nemocnic či pokynům ministerstva. Výrazné změny v sebevědomí rodičů si Langová všímá zejména v posledních třech letech.
Návrh nového metodického pokynu pak mimo jiné upozorňuje i na to, že nemocnice nemohou upřednostňovat přítomnost doprovázejících žen, tedy matek nebo babiček, před přítomností doprovázejících otců. Pro zdravotníky bývá muž na oddělení často komplikací, nemohou jej umístit do jednoho pokoje se ženou. Podle dokumentu ale ani druhý zákonný zástupce není pouhou návštěvou. Právo na nepřetržitou přítomnost se vztahuje k oběma zákonným zástupcům, a to i současně.
Narkóza před operací
Řada rodičů se v posledních letech při plánovaných zákrocích čím dál častěji domáhá také práva doprovodit své dítě na operační sál tak, aby mu mohli být oporou, dokud neusne. Například v nemocnici v Havířově je už taková praxe běžná, ve většině tuzemských zdravotnických zařízení ale ne. Rodiče se proto často dostávají s lékaři a vedením nemocnic do konfliktu.
„Hodně lidí chce u uspávání být, ale je tam hrozný protitlak. Nemocnice hrozí, že to nejde, že zruší operaci a ti lidi to vzdají. Rodiče chtějí, aby se dítě nepředávalo ve stavu, ze kterého pak jsou ošklivé zážitky. Chtějí, aby dítě u předávání bylo utlumené a v klidu.“ Podle Langové pak rodičům nezáleží na tom, jestli bude dítě utlumeno v předsálí, na pokoji, nebo na operačním sále.
Metodika z dílny ministerstva zdravotnictví proto nově doporučuje přítomnost rodiče v době, kdy se dítěti podávají první zklidňující prostředky před odchodem na sál. „Existují tři možné kroky. Buď celková narkóza, která většinou probíhá až na sále, protože v předsálí na to nemají vybavení. Pak je premedikace, což jsou kapky nebo sirupy, které mají dítě omámit. Ty ale dítě jen uklidní a dál plně vnímá. Pak je střední cesta, kterou se snažíme prosadit. V předsálí se dítěti píchne profopol, který dítě doopravdy utlumí, a pak se v tomto stavu přenese na sál,“ vysvětluje Langová.
Dokument nově popisuje i případy, ve kterých by lékaři neměli rodiči bránit doprovodit dítě přímo na operační sál. Nejčastěji se takové nařízení týká dětí se speciálními potřebami jako je Downův syndrom nebo porucha autistického spektra, u kterých není vhodné takzvanou premedikaci podávat.
Problémem ale podle dokumentu může být například nedostatek místa na starších operačních sálech. „Třeba v Brně mají tak malý sál, že se tam sotva vejde operující personál. V kontrastu s tím máme sály ve fakultní nemocnici v Plzni, které jsou velké a je možné, aby si dozadu někdo sedl a byl přítomen,“ popisuje situaci náměstek Pavlovic.
Vnitřní řád vs. Listina základních práv a svobod
Právo nezletilého pacienta na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce a přítomnost osoby blízké zaručuje Zákon o zdravotních službách. Návrh nového metodického pokynu připomíná, že toto právo není absolutní a záleží například na vnitřním řádu nemocnic nebo závažných okolnostech.
K oddělení dětí od rodičů proti jejich vůli může ale podle Listiny základních práv a svobod dojít jen rozhodnutím soudu. „Závažný důvod je třeba to, že je rodič pod vlivem alkoholu a ohrožuje personál, brání poskytování péče nebo má infekční onemocnění, které přímo ohrožuje pacienty a personál. Rozhodně závažným důvodem není to, že se personálu nemocnice nelíbí, že tam rodiče jsou,“ vysvětluje advokátka Zuzana Candigliota.
Třeba podle úřadu ombudsmana se tak počet podnětů, které se týkají přítomnosti rodičů u hospitalizovaných dětí, od roku 2020 zvýšil na několik desítek ročně. Mluvčí ombudsmana Markéta Bočková odhaduje, že toto číslo zůstalo po koronavirové pandemii vyšší, protože si lidé zvykli stížnosti psát.