Po dvaceti letech se Pavlu Rychetskému promění každotýdenní harmonogram. Mandát předsedy Ústavního soudu v Brně totiž devětasedmdesátiletému právníkovi končí v pondělí 7. srpna. Před koncem ve funkci prostřednictvím rozhovoru pro Českou televizi předal doporučení pro nového předsedu: umět naslouchat a necítit přehlasování jako křivdu. Posteskl si, že se na Ústavní soud čím dál víc přenáší odpovědnost, která náleží někomu jinému.
Spory, které by dřív řešil starosta nebo farář, dnes zaměstnávají soudy, říká Rychetský
9 minut
Rozhovor s Pavlem Rychetským
Za působení v čele Ústavního soudu nasbíral mnoho zkušeností a pozoruje tendenci v chování lidí, kteří se zbavují vlastní odpovědnosti a spory často řeší soudně. Tato tendence začala podle Rychetského už po druhé světové válce.
„Jsme ve zvláštní situaci a myslím tím celou evropskou postmoderní společnost. Jsme svědky toho, že v uvozovkách kauzy, které by nikoho nenapadlo předkládat soudním institucím v době mezi dvěma světovými válkami, končí u Ústavního soudu. Dříve to vyřešil pan starosta nebo pan farář. Lidé se dohodli. Dnes se takové spory přenáší na soudy.“
Projevuje se to také na počtu případů, které instituce řešila. Loni Ústavnímu soudu přišlo přes 3600 podání. Celkem instance vydala v roce 2022 přes 3500 rozhodnutí. Ta se mohou týkat i případů z let předchozích.
Spory, které nastanou na regionální úrovni či v Poslanecké sněmovně, mnohdy skončí až u Ústavního soudu. „Na soud je přenášena odpovědnost, která náleží někomu jinému. Klasické případy jsou všechny kauzy, které by měli rozhodovat politici. Netvrdím, že jen z důvodu alibismu a pohodlnosti, ale přenášejí tu odpovědnost na Ústavní soud. Chtějí, aby za ně rozhodl,“ říká muž, který se pohyboval přes 33 let ve veřejných funkcích.
Jako příklad posloužila i pandemie koronaviru, v tomto období se musela určovat nepopulární opatření. „A nyní jsme zase svědky takzvané důchodové reformy. Politici doufají, že to vyřeší za ně Ústavní soud, a ten nemá možnost se tomu bránit. Důchodová reforma bude jedno z přelomových jednání a rozhodování Ústavního soudu,“ uvědomuje si Rychetský.
Popsal i to, jaké vlastnosti by měl mít nový předseda Ústavního soudu: „Jedna věc je vést celý úřad a pak je tu velmi důležitá vlastnost, schopnost naslouchat. Předseda soudu má stejný hlas jako všichni zbývající soudci. Nemá žádná privilegia při rozhodování jednotlivých kauz. Když neobhájí svůj názor a je přehlasován, neměl by to cítit jako křivdu, ale naopak je třeba vnímat odlišné názory. Nebo nechat se i přesvědčit.“ Jeho nástupce jmenuje prezident Petr Pavel v pátek 4. srpna.
