Seznam lokalit pro budoucí hlubinné úložiště odpadu z jaderných elektráren se zúžil na čtyři místa – Janov u Temelína, Březový potok na Klatovsku, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku. Návrh ještě posoudí vedení správy úložišť a definitivně pak vláda. Většina dotčených obcí protestuje. Problematice se věnoval pořad Události, komentáře.
„Největší obavy máme ze dvou důvodů. Jeden je takový technicko-provozní, že nám připadá divné, že tento strategický materiál – radioaktivní palivo z elektráren, které je využito dle odborníků z pěti až sedmi procent – má být nenávratně zakopáno do hloubky 500 ž 1000 metrů do úložiště velkého 300 až 500 hektarů. A potom je ta druhá rovina, že po celou tu dobu řádově dvaceti let se k nám stát a státní zaměstnanci chovají velice přehlíživě a my nemáme žádná práva, žádné jistoty a neexistuje žádný zákon, který by hájil lidi v lokalitách,“ konstatoval starosta Chanovic v oblasti Březový potok na Klatovsku Petr Kláska.
Podle Jiřího Marka, prezidenta spolku Jaderní veteráni a konzultanta v oblasti energetiky, ale obce nemají důvod k obavám. „To, jak bude odpad uložen, je jištěno několika bariérami. I výběrem toho místa, geologickým podložím. Úniky radiace jsou v podstatě nepředstavitelné,“ uvedl.
„Samozřejmě tedy z čistě vědeckého hlediska nikde neexistuje absolutní nula, ale to se bavíme o něčem, co je hluboko pod rozlišovací schopností, takže únik, který by mohl nějakým způsobem ohrozit životní prostředí a člověka, je naprosto vyloučený,“ míní Marek.
Starosta Chanovic Klásek ale spatřuje problém i v tom, že vláda direktivně určila lokality, ve kterých by mohl být odpad z jaderných elektráren uložen, aniž by svá rozhodnutí blíže zdůvodnila.
„Také není žádný zákon, který by toto řešil. Uvědomme si, že to úložiště má fungovat desítky tisíciletí. Je to materiál, který je radioaktivní. A můžeme jenom předjímat, co se stane za sto, 200, 300, za tisíc let a co to způsobí potom v té dané lokalitě. Takže to je jedna obava za druhou,“ vysvětlil svůj postoj.
Podle Marka nicméně lokality správa úložišť vybírá zejména na základě kvality geologického podloží. „To znamená pokud možno nepropustné, nesmí tam být praskliny, které by umožnily pohyb vody a podobně, protože voda je jediné médium, které by mohlo nějakým způsobem umožnit migraci toho, co je v tom úložišti uložené,“ přiblížil problematiku Marek.
Kompenzace od státu je jen úplatek, míní starosta
Stát má navíc kompenzovat obcím nekomfort. Obce tak zatím dostaly pět milionů korun. Chanovice je ale odmítly.
„Když po deseti, dvanácti letech přesvědčování nám najednou na účtech přistály nějaké peníze od státu, tak jsme je v první fázi vrátili. Stát nám je zase poslal zpátky. My ty peníze nebereme, že jsou férové. Nemohli bychom se našim občanům podívat poctivě do očí, protože to nejsou peníze, které si myslím, že ten problém řeší. Bereme to jako úplatek od státu,“ řekl starosta Klásek. Podle Jiřího Marka se ale o žádný úplatek nejedná: „Já se domnívám, že to je opravdu jenom za to, že tam existuje nějaká činnost, že to je nějaká zátěž.“
Úložiště, v němž by mělo být trvale v hloubce půl kilometru uloženo tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
