Stát chce do roku 2025 vědět, kam se bude ukládat jaderný odpad. Vybere hlavní a záložní lokalitu

Výběr lokalit pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu se má k 30. červnu 2020 snížit z devíti na čtyři. V roce 2025 zůstane jedna finální a jedna záložní. Úložiště by poté mělo být do provozu uvedeno nejpozději v roce 2065. Uvedl to ve středu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zároveň odmítl požadavek starostů dotčených obcí, aby zastavil práce na vyhledávání úložiště, než budou platit nové zákony.

Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne obcím dotčeným výběrem hlubinného úložiště jaderného odpadu kompenzaci 53 milionů korun. Každá obec by měla dostat jeden milion.

Peníze půjdou z atomového účtu, obce si je mohou vzít anebo je odmítnout. „Není to žádné výkupné, žádný závazek, je to pouze milion korun za to, že se v posledních několika letech s nimi diskutovalo,“ řekl Havlíček po jednání se starosty. Peníze by měli dostat nejdříve v lednu 2021. 

„Je to naprosto zlomková částka toho, co dotčené obce měly získat v minulosti. Částku jsme připraveni alokovat, musí projít legislativním kolečkem. Byli bychom hrozně rádi, aby to dopadlo do 31. prosince příštího roku tak, aby k 1. lednu 2021 už byla pro ně alokována,“ uvedl Havlíček. Středeční jednání označil za velmi seriózní a v nekonfrontační atmosféře.

Vytipované lokality pro jaderná úložiště
Zdroj: SÚRAO

Obce z Platformy proti hlubinnému úložišti jsou však ze schůzky na ministerstvu rozpačité. Podle starosty obce Chanovice na Klatovsku Petra Kláska je Havlíček 14. ministrem, co úložiště řeší. „Je tady dlouhodobé zklamání z postupu státních úředníků ze správy úložišť. On (Havlíček) je i pod tlakem toho, že tato vláda říká: Ano, my chceme rozhodnout, že v Čechách se budou rozšiřovat jaderné elektrárny. A jsou zde i mezinárodní závazky, ke kterým se ČR zavázala,“ řekl ČTK Klásek.

Pozitivně nicméně ohodnotil to, že se Havlíček na rozdíl od svých předchůdců s obcemi rychle sešel. Pokud by to mělo být zahájení jednání, tak je to dobře, dodal. Než se ale věcný záměr zákona změní v platnou normu, bude rok 2022, poznamenal Klásek s tím, že výběr lokalit nadále pokračuje. „Je to pořád o nás bez nás,“ konstatoval.

Nahrávám video

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 15 spolků, před jednáním zveřejnila stanovisko, v němž žádala po Havlíčkovi, aby zastavil práce na vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, než budou platit nové zákony. Ty by podle obcí měly zajistit rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a veřejnosti umožnit hájit své zájmy.

Starostové také nesouhlasili s předloženým návrhem věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich obyvatel. Havlíček na to řekl, že se výběr lokalit pro úložiště v současnosti nemůže zastavit.

Nahrávám video

„My nemůžeme dělat to, že se nejdříve schválí zákon, což může trvat rok, jeden a půl roku, a teprve se následně zúží výběr lokalit. My musíme s tím paralelně jet, ale ten finální výběr, který bude zajímat každého ještě více, to znamená ze čtyřech na ty dvě a jednu, už pojede v režimu nového zákona,“ dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 1 hhodinou

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 3 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 10 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.