Stát chce do roku 2025 vědět, kam se bude ukládat jaderný odpad. Vybere hlavní a záložní lokalitu

Výběr lokalit pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu se má k 30. červnu 2020 snížit z devíti na čtyři. V roce 2025 zůstane jedna finální a jedna záložní. Úložiště by poté mělo být do provozu uvedeno nejpozději v roce 2065. Uvedl to ve středu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zároveň odmítl požadavek starostů dotčených obcí, aby zastavil práce na vyhledávání úložiště, než budou platit nové zákony.

Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne obcím dotčeným výběrem hlubinného úložiště jaderného odpadu kompenzaci 53 milionů korun. Každá obec by měla dostat jeden milion.

Peníze půjdou z atomového účtu, obce si je mohou vzít anebo je odmítnout. „Není to žádné výkupné, žádný závazek, je to pouze milion korun za to, že se v posledních několika letech s nimi diskutovalo,“ řekl Havlíček po jednání se starosty. Peníze by měli dostat nejdříve v lednu 2021. 

„Je to naprosto zlomková částka toho, co dotčené obce měly získat v minulosti. Částku jsme připraveni alokovat, musí projít legislativním kolečkem. Byli bychom hrozně rádi, aby to dopadlo do 31. prosince příštího roku tak, aby k 1. lednu 2021 už byla pro ně alokována,“ uvedl Havlíček. Středeční jednání označil za velmi seriózní a v nekonfrontační atmosféře.

Vytipované lokality pro jaderná úložiště
Zdroj: SÚRAO

Obce z Platformy proti hlubinnému úložišti jsou však ze schůzky na ministerstvu rozpačité. Podle starosty obce Chanovice na Klatovsku Petra Kláska je Havlíček 14. ministrem, co úložiště řeší. „Je tady dlouhodobé zklamání z postupu státních úředníků ze správy úložišť. On (Havlíček) je i pod tlakem toho, že tato vláda říká: Ano, my chceme rozhodnout, že v Čechách se budou rozšiřovat jaderné elektrárny. A jsou zde i mezinárodní závazky, ke kterým se ČR zavázala,“ řekl ČTK Klásek.

Pozitivně nicméně ohodnotil to, že se Havlíček na rozdíl od svých předchůdců s obcemi rychle sešel. Pokud by to mělo být zahájení jednání, tak je to dobře, dodal. Než se ale věcný záměr zákona změní v platnou normu, bude rok 2022, poznamenal Klásek s tím, že výběr lokalit nadále pokračuje. „Je to pořád o nás bez nás,“ konstatoval.

Nahrávám video
Události: Jaderné úložiště a obce
Zdroj: ČT24

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 15 spolků, před jednáním zveřejnila stanovisko, v němž žádala po Havlíčkovi, aby zastavil práce na vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, než budou platit nové zákony. Ty by podle obcí měly zajistit rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a veřejnosti umožnit hájit své zájmy.

Starostové také nesouhlasili s předloženým návrhem věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí a jejich obyvatel. Havlíček na to řekl, že se výběr lokalit pro úložiště v současnosti nemůže zastavit.

Nahrávám video
Starosta Chanovic: Zákon o úložišti jaderného odpadu nám slibují ministři už roky
Zdroj: ČT24

„My nemůžeme dělat to, že se nejdříve schválí zákon, což může trvat rok, jeden a půl roku, a teprve se následně zúží výběr lokalit. My musíme s tím paralelně jet, ale ten finální výběr, který bude zajímat každého ještě více, to znamená ze čtyřech na ty dvě a jednu, už pojede v režimu nového zákona,“ dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
před 1 hhodinou

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 14 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01
Načítání...