Suspendovaná soudkyně Helena Králová známá z kauz kolem Jany Nečasové se necítí podjatá. Česká televize zjistila, že o námitce žalobců v kauze poslaneckých trafik stihl její senát rozhodnout těsně před tím, než ji ministr spravedlnosti postavil mimo službu. Nejvyšší správní soud si ji před kárný senát pozval už na polovinu února.
Zatím poslední rozhodnutí soudkyně Heleny Králové se týkalo námitky podjatosti, kterou vznesli žalobci.
„Rozhodla, že se necítí vyloučena z úkonů trestního řízení a není podjatá,“ uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková. Pak Královou dočasně postavil mimo službu ministr spravedlnosti Robert Pelikán. A to do doby, než soud rozhodne o kárných žalobách. Jde o podněty ministra spravedlnosti a šéfa Městského soudu v Praze Libora Vávry.
Žalobci si proti tomuto poslednímu rozhodnutí Králové podali stížnost. „My jsme to rozhodnutí obdrželi někdy v závěru loňského roku. A podali jsme proti němu stížnost,“ říká státní zástupce Martin Brzobohatý.
O stížnosti bude rozhodovat Městský soud v Praze. O osudu Heleny Králové ve funkci soudkyně zase Nejvyšší správní soud. „Chceme projednat obě žaloby v ten samý den postupně – podle toho, jak žaloby napadly,“ uvedl soudce Karel Šimka.
Zatím se neplánují předvolání svědků. Soud chce 14. února zkoumat hlavně listinné důkazy.
Soudkyně Králová mlčí
Sama Králová ke kauze mlčí. Před kárným senátem ji bude zastupovat dvojice advokátů. Jedním z nich je zkušený právník a bývalý prokurátor Jiří Teryngel.
„Pokud jde o tu první kárnou žalobu – tam jsme podali vyjádření s tím, že vinu popírá, protože v zásadě je jí vytýkán její právní názor, na kterém setrvávala,“ popisuje Teryngel postoj Králové ke kárné žalobě ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.
Ten jí vytýká její postup v pěti různých případech. Česká televize zjistila, že jde o kauzu Vojenského zpravodajství nebo také případ někdejšího šéfa Správy železniční dopravní cesty. Návrh na zahájení kárného řízení Králové vyčítá, že kvůli opakovanému nerespektování pokynů nadřízeného soudu se projednání kauz neúměrně protahovalo.
Druhá kárná žaloba se týká jejího rozhodování v kauze takzvaných trafik, kde čelí obžalobě Jana Nečasová a Petr Načas. Soudkyně totiž několikrát změnila své vyjádření k použitelnosti odposlechů. Nejprve při jednání soudu rozhodla, že odposlechy jsou nezákonné a nelze je tudíž použít jako důkaz. Pak skrze média své vyjádření mírnila, že nepoužitelné jsou jen některé textové zprávy. Při dalším jednání v soudní síni však zopakovala, že odposlechy nezákonné jsou.
„Podle mého názoru tím absolutně zmařila vůbec možnost stran jakkoliv reagovat na to důkazní řízení. Ohledně důvěryhodnosti justice to rozhodně není žádná pěkná zpráva,“ hodnotil postup Králové předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, který na Královou v prosinci podal druhou kárnou žalobu.
Advokát Králové tvrdí, že cílem je odstavit ji od kauz, které řeší. Především prý těch případů, které v důsledku vedly k pádu Nečasovy vlády. „Ten cíl je jasný a já jsem velmi přesvědčen, že toto politické pozadí je důvodem jejího odstavení,“ tvrdí Teryngel.
„Vytvářela v tom řízení neuvěřitelný zmatek a bylo to mediálně sledované řízení, takže bohužel tento zmatek viděla celá veřejnost,“ vysvětloval již dříve Pelikán svůj postup v případu Králové poté, co ji dočasně postavil mimo službu.
Její nadřízení zatím případy, které není nutné řešit ihned, nepředali jiným soudcům. Chtějí počkat na rozhodnutí soudu o kárných žalobách. „Bude upřednostněna zásada zákonného soudce před zásadou rychlosti řízení. Ihned po výsledku soud rozhodne, jak bude postupováno dále,“ dodává Hájková.
