Stát podle hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) musí vědět, kolik uprchlíků z Ukrajiny chce v Česku zůstat, aby se na to mohl připravit. Nahlášení bydlení či zájmu o školu by podle něj bylo svázané se sociální dávkou. Stát by měl uprchlíky nasměrovat na nabídky práce, v Česku by ale podle něj neměl existovat paralelní sociální systém. Od začátku války vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům dosud skoro 333 tisíc speciálních víz. Většinu z běženců tvoří ženy a děti.
Podle Kuby je situace uprchlíků na území Česka nyní úplně jiná, než byla na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Krajskými asistenčními centry už neprochází tisícovky lidí denně, provoz se zpomalil, část lidí se vrací na Ukrajinu. Kuba ale říká, že nevíme, kolik lidí v Česku chce zůstat a zapojit se do zdejšího života, a kolik naopak odejít – to je přitom stěžejní, aby se například během letních měsíců mohla řešit kapacita škol. To ale podle něj nikdo v tuto chvíli nezjišťuje, což by měla dělat vláda. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) slíbil přesnější evidenci.
„Vláda musí v téhle chvíli říct: Pokud tu chcete zůstávat a dostat další sociální dávku, tak se musíte nahlásit třeba na nějakou obec. Tam musíte mít jasné potvrzení, u koho bydlíte, a musíte uvést, zda tady budete zůstávat a máte třeba dítě, které v daném území budete chtít přihlásit do školy,“ sděluje Kuba. To podle něj nemůže udělat hejtman, ale vláda nařízením, které sváže s čerpáním sociální dávky. Takové nařízení má být i motivující. Pokud by se lidé nenahlásili, tak by na dávku nárok neměli.
Podle hejtmana musí být v souvislosti se sociální pomocí uprchlíkům fungovat systém, který nesmí být extrémně zvýhodňující pro příchozí oproti občanům České republiky. Upozornil na to, že masová migrace vytváří ve společnosti významné sociální tenze, které nahrávají extremistům. Odpovědností politické reprezentace je sociální smír zachovat.
Za čím utíkají uprchlíci?
„My říkáme, že jsme připraveni vám pomoct, je naši lidskou povinností se o vás postarat, ale také vám říkáme, že podmínka fungování v této společnosti znamená, že si třeba do půl roku všichni najdete práci, jinak se dostanete do stejného sociálního systému, jaký má každý Čech, který práci nechce, nebo ji z nějakých důvodů nepřijímá,“ sděluje Kuba. Varoval by prý předtím, aby se vytvářel nějaký dvojkolejný systém, který by uprchlíky zvýhodňoval.
Kuba ocenil, že Češi dokázali pomoct, i když nemohou za to, co se na Ukrajině děje. Připomíná, že uprchlíci nešli „za lepším“, ale že utíkají před válkou, přišli o domov, takže jim nabízíme bezpečné prostředí, kde na ně nikdo nestřílí. „Je třeba ale také říct, že společnost nemůže říct: My se budeme tři roky o ty lidi starat, je nám jedno, jestli chodí do práce. Nabízíme, že mohou být součástí společnosti, pak ale musí přijmout práva a povinnosti, které má občan České republiky,“ uvádí Kuba.
Situace ve školách
Práce, kterou získají Ukrajinci v Česku, nemusí podle Kuby odpovídat tomu, co dělali doma. Nabídka se k nim musí dostat přes ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce, pak už je na nich, aby nějakou práci vzali. Uvedl, že mnohem větší zájem je o zaměstnání, které spíše vykonávají muži.
„Když mluvím s jihočeskými firmami, tak se ukazuje, že poptávka ne vždy koreluje s nabídkou. Mnohem větší poptávka je po mužských profesích než po těch ženských, kdežto skladba uprchlíků je jiná, sem mnohem více přicházejí ženy,“ uvedl. Co se týče škol, tak Kuba říká, že kapacity jsou dostatečné, ale existuje extrémní lokální nevyváženost. Kde je nejvíce uprchlíků, tam je nejméně škol.
