Podle premiéra Sobotky byla interpretace události roku 1968 na webu ruské armádní televize velmi podivná. Novinářům to řekl při příchodu na summit EU a zemí Východního partnerství v Bruselu. Proti textu, který obhajoval invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, se přímo v Rusku při setkání s premiérem Dmitrijem Medvěděvem ohradil i český prezident Miloš Zeman. Předseda ruské vlády se od textu distancoval.
Sobotka také novinářům řekl, že podle jeho názoru nejsou Zemanovy výroky „nějak v rozporu s tím, jaká je česká zahraniční politika vůči Ukrajině, vůči Gruzii, Moldávii a dalším zemím, které se podílí na Východním partnerství“.
Prezident Miloš Zeman ovšem nedávno v projevu před Parlamentním shromážděním Rady Evropy uvedl, že by místo sankcí, které on považuje za nefunkční, doporučoval „komunikaci mezi lidmi na mnoha úrovních“. Anexi Krymu pak označil za „hotovou věc“.
Sobotka: Sankce nelze zrušit bez plnění minských dohod
Jenže podle Sobotky byla anexe Krymu závažným porušením mezinárodního práva, se kterým se Evropa nemůže smířit. Zároveň prý platí, že jsou unijní protiruské sankce, zavedené kvůli ruskému postupu na východě Ukrajiny, velmi těsně propojeny s plněním mírových dohod.
„Není je možné rušit bez toho, aby bylo dosaženo pokroku při plnění dohod z Minsku, bez toho, aby byla jasně nastavena pravidla z hlediska vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem,“ apeloval Sobotka.
Téma protiruských sankcí bylo jedním z témat i na nedávné schůzce prezidenta Zemana se svým ruským protějškem. Podle Vladimira Putina se oba státníci shodli na nezbytnosti normalizace styků mezi Evropskou unií a Ruskem.
