Shodli jsme se, že vztahy Ruska a EU je nutné normalizovat, řekl Putin po setkání se Zemanem

4 minuty
Události ČT: Zeman přivezl do Ruska nejvíce podnikatelů v dějinách
Zdroj: ČT24

Za obsažnou a otevřenou označil ruský prezident Vladimir Putin besedu s českým prezidentem Milošem Zemanem. Ocenil pozitivní vývoj zejména vzájemných hospodářských a obchodních vztahů, které letos překonaly období několikaletého poklesu. I Zeman s uspokojením konstatoval, že navzdory protiruským sankcím, s nimiž dlouhodobě nesouhlasí, se spolupráce úspěšně rozvíjí. Oba prezidenti se sešli v Soči. Podle Zemanova mluvčího daroval Putin Česku originál dokumentu Obnovené zřízení zemské z roku 1627.

Předmětem jednání obou prezidentů byla kooperace v energetice včetně jaderné a průmyslu, zejména automobilovém, řekl Putin. Rozhovor se týkal i humanitární spolupráce, dodal a zvlášť zdůraznil vděčnost ruské strany za udržování hrobů sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa na konci druhé světové války.

Putin Zemana seznámil s ruským pohledem na řešení ukrajinské krize. Oba státníci se podle ruského prezidenta shodli na nezbytnosti normalizace styků mezi Evropskou unií a Ruskem.

Zeman během rozhovorů informoval Putina, že během nynější velké mise českých podnikatelů budou podepsány smlouvy za zhruba 20 miliard korun. Znovu zdůraznil svůj odpor vůči praxi mezinárodních sankcí, a to včetně odvetných sankcí Ruska vůči EU. „Přicházíte o naše skvělé sýry a jogurty, nevím, zda se sankce týkají i piva,“ upozornil český prezident. „Pivo bude,“ poznamenal Putin.

Zeman vyjádřil naději, že budou pro české badatele otevřeny ruské archivy, které by mohly osvětlit některé aspekty společných dějin. Uvedl, že během návštěvy odevzdá státní vyznamenání několika ruským válečným veteránům. V této souvislosti varoval před překrucováním dějin, k němuž se podle něj někteří lidé uchylují. „Jsou to jen ubožáci,“ řekl český prezident.

20 minut
Brífink prezidentů Zemana a Putina po setkání v Soči
Zdroj: ČT24

Mluvčí: Putin Česku daroval Obnovené zřízení zemské

Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka daroval Putin při setkání se Zemanem České republice vzácný dokument, a to jedinou kompletní verzi dokumentu Obnovené zřízení zemské z roku 1627. „Ve Strahovském klášteře je druhý exemplář, tomu ale chybí šest stran,“ napsal Ovčáček na Twitteru. 

Obnovené zřízení zemské je název pro zemské ústavy Čech a následně Moravy, vydané Habsburky v němčině po potlačení stavovského povstání a nastolující absolutismus na místo dřívějšího stavovského zřízení.

Zda prezident dostal tisk, či opsanou verzi originálu, není zřejmé. „Tištěná verze napřed měla podobu německou, přibližně z května 1627. Český překlad nevyšel celý, protože touto ústavou byla češtině určena podřadná role, paralelní vydání české bylo tedy nepotřebné,“ řekl ČTK historik Petr Voit. Tištěná verze podle něj tehdy mohla vyjít možná v tisícovém nákladu, byla však pro případné zájemce stále drahá.

„Bylo zvykem od minulosti, že se po práci večer sedlo a kniha se opisovala, zároveň tím opisováním se text dostával do paměti. To trvalo ještě 200 let, tento způsob,“ popsal někdejší způsob předávání textu.

„Jestli se do dnešního dne zachovalo zhruba 40 exemplářů tištěné, české nedokončené verze, tak stejné množství, možná i víc, je možné předpokládat i u opisů,“ uvedl. Přesné množství by bylo možné zjistit jedině rešerší ve veřejných sbírkách. Sám odhaduje, že v Národním archivu či v pražském městském archivu může být po deseti exemplářích. Opisů podle něj může být ještě více než zachovaných tisků.

19 minut
Události, komentáře k návštěvě prezidenta Zemana v Rusku
Zdroj: ČT24

Zeman stráví v Rusku pět dní

Schůzky Zemana s Putinem se účastnili poradce Martin Nejedlý a hradní kancléř Vratislav Mynář
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Jednání obou prezidentů, které zahájilo oficiální program pětidenní Zemanovy státní návštěvy v Rusku, se konalo v Putinově rezidenci Bočarov ručej, která je v poslední době častým místem vrcholných schůzek ruského prezidenta. Zeman v září označil umístění schůzky do Soči za „svým způsobem vyznamenání“. 

Zeman poukázal na početnou delegaci českých podnikatelů, kteří s ním do Ruska přijeli. Zároveň vyslovil politování nad tím, že „z technických, nikoli ideologických“ důvodů nebylo možné přivézt lebku sv. Ludmily, kterou uctívá i ruské pravoslaví. Lebka měla být podle původních plánů vystavena na dva dny v některém z moskevských chrámů.

Zemana k Putinovi doprovázeli prezidentův kancléř Vratislav Mynář, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák a prezidentův hlavní poradce Martin Nejedlý, kritizovaný Zemanovými odpůrci za dřívější vztahy s ruským podnikatelským prostředím. Za ruskou stranu byli přítomni Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 41 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...