Energie bude podle ministra sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pro zimní období dostatek. Nebude proto důvod snižovat teplo například v ústavech sociální péče na minimum dané připravovanou vyhláškou, uvedl ve čtvrtek ministr během interpelací v Poslanecké sněmovně na dotaz poslankyně ANO Ivany Mádlové. Poslanci se ve čtvrtek také zabývali mezistátními smlouvami. Řádná schůze sněmovny bude pokračovat i v pátek a neplánovaně se poslanci sejdou i následující pátek. Podle informací ČT se uskuteční mimořádná schůze k opatřením proti energetické krizi.
„I ve variantě, že by se zastavil kompletně přívod plynu z Ruska do Evropy, nepředpokládáme, že by mělo docházet k nějakému snižování tepelného komfortu pro nemocnice, sociální služby, školy,“ řekl ministr. Uvedl, že Česko má zásoby plynu na zimu zajištěny.
Mádlová poukazovala na to, že podle chystané vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu by na pokojích a v koupelnách v domovech pro seniory teplota neměla klesnout pod 20 stupňů Celsia, na WC pod 18 stupňů a na chodbách pod 15 stupňů. To podle poslankyně představuje riziko podchlazení klientů, kteří chodby využívají pro setkávání a rehabilitaci.
„Máme zajištěné energie pro veřejný sektor. Budeme mít elektřinu, plyn i dodávky tepla, aby nebylo nutné omezovat dodávky ani pro sociální služby, ani pro nemocnice, ani pro veřejný sektor,“ uvedl ministr. Parametry chystané vyhlášky jsou minimální hodnoty, ale zřizovatelé sociálních zařízení nemají důvod, aby v nich snižovali tepelný komfort, podotkl. „Nebude klient, který bude v nějakém tepelném diskomfortu,“ ujistil ministr.
Uprchlíci s vízy strpění nebudou ohroženi
Poslanci se obraceli zprvu k premiérovi Petru Fialovi (ODS), který je však v Nizozemsku na otevření LPG terminálu a z jednání dolní komory se omluvil. První interpelace na další členy vlády mířila na ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN), který sice dopoledne ve sněmovně byl, ale na interpelacích již ne. Až následující interpelace Jany Pastuchové (ANO) na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) měla i odpověď. Pastuchová se ptala na množství uprchlíků z Ukrajiny a na fungování víz strpění.
Podle Rakušana jsou víza strpění určena pro lidi, kteří nemají nárok na dočasnou ochranu. Těch bylo podle něj válečným uprchlíkům uděleno 6500. Dočasná ochrana vychází z evropské legislativy, a kdyby s ní Evropská komise přestala počítat, je Česko podle ministra schopné prvést dočasnou ochranu na strpění. „Takže lidé, kteří tady mají práci, jejich děti tady chodí do školy, mají tady zázemí, nebudou ohroženi na tom, aby v případě, že bude konflikt pokračovat, tady mohli skončit,“ uvedl Rakušan. Na dotaz Pastuchové také řekl, že země Evropské unie již opustila pětina až čtvrtina Ukrajinců, kteří od začátku války získali dočasnou ochranu. Obdobné to podle něj je i v Česku.
Na dotaz Petra Letochy (STAN) řekl Rakušan, že jeho úřad připravuje změny v pravidlech pro volby. „Přijdeme s tím a bude tady diskuse – návrh na jednodenní volby. Myslíme si, že bychom mohli přistoupit k obvyklé praxi a zamezit nebezpečí, která jsou spojena s dvoudenními volbami,“ slíbil. Ministerstvo vnitra také připravuje zjednodušení přístupu k voličským průkazům. Měly by odpadnout cesty na radnici do domovského města. Zároveň se budou elektronicky podávat volební listiny.
Na interpelace odpovídali rovněž ministr školství Vladimír Balaš (STAN), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), další oslovení ministři ale ve sněmovně nebyli.
Ministryně životního prostředí uvedla při odpovědi na interpelaci svého předchůdce Richarda Brabce (ANO), že dlouho netušila o projektu nových přístupových cest k Pravčické bráně. Po požáru v Českém Švýcarsku, kdy se začalo hovořit i o tom, že jediná nyní využívaná cesta vede přes soukromý pozemek, se k němu dostala. Je ale podle ní potřeba dál prověřovat, zda je to technicky i bezpečnostně možné. Poukázala, že stavba alternativního chodníku, by podle propočtů z doby před největším zdražením vyšla na 40 milionů korun.
Vznik agentury pro digitalizaci poslali poslanci do druhého čtení
Dopoledne se zákonodárcům především podařilo dokončit první čtení zákona o právu na digitální služby. Zahájili ho již v úterý. Vláda původně navrhovala, aby se předpis projednal zrychleně v jediném čtení, což ale opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly. Prošlo nicméně zkrácení lhůt na projednání ve výborech z obvyklých 60 na 30 dnů.
ANO však ve čtvrtek neuspělo s návrhem na vrácení zákona k přepracování. Opozičnímu hnutí se nelíbí, že by měla vzniknout agentura pro digitalizaci, respektive její plánovaná podoba. Poslanec ANO Robert Králíček se však zmínil o tom, že by považoval za vhodné, aby ministr Ivan Bartoš (Piráti) neměl zároveň na starost agendu digitalizace i místního rozvoje. Míní, že by bylo lepší, kdyby byl samostatný ministr pro digitalizaci.
Marek Novák (ANO) označil vznik agentury za zbytečný a nákladný, upozornil na námitky ministerstva vnitra a neúspěšně navrhoval prodloužit lhůtu na projednání ve výborech z 60 na 80 dnů. Bartoš odmítl kritiku, že by připomínky k novele nebyly řádně vypořádány a že by kvůli novele nekomunikoval s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).
Agentura, kterou zákon zavádí, by měla vzniknout k 1. lednu příštího roku, reálně zahájit činnost by měla až od začátku dubna, aby byl dostatek času na nutné převody a přípravy. V přechodném období bude ústředním orgánem státní správy ve vymezených oblastech nadále ministerstvo vnitra. Ředitele agentury jmenuje ministr pro digitalizaci.
Pod agenturu budou spadat kompetenční centra, která soustředí experty na danou oblast. V plánu jsou tři taková centra, jedno pro sdílené služby a odborné vzdělávání, další pro jednotný standard a uživatelskou přívětivost. Třetí se má zabývat analýzami, spoluprací a vývojem.
Poslanci kývli na smlouvy s Brazílií i Austrálií, vyzvali vládu k lepšímu financování škol
Prvních šest minut čtvrtečního jednání četla předsedající Věra Kovářová (STAN) dlouhou řadu omluv, které přišly od mnoha zákonodárců i většiny členů vlády. Potom přišla na řadu písemná interpelace na premiéra, který se ale z části dopoledne omluvil. S dotazem na něj vystoupil Patrik Nacher (ANO). Na úvod podotkl, že ji podal již před dlouhou dobou a vyjádřil nespokojenost s tím, že trvalo, než se interpelace dostala na jednání sněmovny.
Týkala se omezování svobody slova. Podle Nachera se začátkem války na Ukrajině „začaly nastupovat věci, které se do této kategorie dají zařadit“. Zmínil se o zastavení dezinformačních serverů. Některé z nich se podle něj zahraniční politice vůbec nevěnovaly. Protože se ale premiér na část dopoledne omluvil, neměl mu kdo odpovědět, a tak bylo třeba projednávání Nacherovy interpelace odročit.
Po bezvýsledné interpelaci se poslanci dostali ke smlouvám. Odsouhlasili dohodu o sociálním zabezpečení s Brazílií i s dodatkem dohody o Agentuře pro evropský globální navigační satelitní systém, vydávací kontrakt s Austrálií a následně i smlouvu s Katarem, která má zamezit dvojímu zdanění a daňovým únikům.
Zákonodárci také podpořili usnesení, podle kterého by měla dát vláda více peněz na zvýšení kapacit škol kvůli nárůstu počtu žáků. Použít by na to měla i nevyčerpané unijní prostředky z Integrovaného regionálního operačního programu. Pro výzvu zvedli ruce zístupci koalice i opozice a podpořil ji také ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Inicioval ji sněmovní školský výbor kvůli tomu, že v programu IROP pro roky 2021 až 2027 je na školství vyčleněno o sedm miliard korun méně než v předchozím období.
Novela má zakročit proti falešným slevám
Druhé čtení má za sebou novela o ochraně spotřebitele. Obchodníkům má ztížit uvádění falešných slev. Budou muset uvádět i cenu, za kterou zboží nabízeli dříve. Novela také prodlužuje lhůtu, v níž lidé mohou odstoupit od smlouvy uzavřené například na prodejní akci.
V závěrečném čtení budou poslanci hlasovat o trojici pozměňovacích návrhů Karla Haase (ODS), které některá ustanovení zpřesňují. Jeden z návrhů usnadňuje prokazování odstoupení od smlouvy, aby se spotřebitel nedostal do důkazní nouze. Další pozměňovací návrh zasahuje do změn pro uzavírání smluv ústně po telefonu. Prodávající ji bude muset podle novely zaslat v textové podobě, platná bude až ve chvíli, kdy ji spotřebitel podepíše nebo odešle svůj souhlas s ní v elektronické podobě. Haas ale chce také výjimku pro případy, kdy podnikatel kontaktuje spotřebitele výslovně na jeho žádost, nebo pokud se nabídka týká změny již dříve uzavřené smlouvy.
Dále jde také předloha o Antarktidě, která mimo jiné upravuje povolování a podmínky pro vstup a pro činnosti na její území. Zpřesňuje povinnosti vyplývající z mezinárodních závazků Česka vůči kontinentu.
Návrh zákona o kulturních statcích určuje v souladu s unijním právem postup při zabavení nelegálně dovezených kulturních předmětů do zemí EU a jejich vrácení do zemí, odkud pocházejí.
Poslance také čeká další mimořádná schůze. Nechaly ji svolat koaliční strany, sněmovna se sejde 16. září. Vláda na ní chce ve stavu legislativní nouze prosadit zastropování cen energií a také daň z mimořádných zisků, kterou by měly odvádět energetické společnosti, rafinerie a banky.
