Školství nesmí být pod vlivem tajné služby, zdůraznili poslanci. Klause zlobí, že se BIS zabývala výukou

22 minut
Události, komentáře: Výklad dějin a možné ideologické zabarvení
Zdroj: ČT24

Ministerstvo školství nemá podléhat tlakům, které by na něj mohly vyvíjet tajné služby. Takové usnesení přijal školský výbor Poslanecké sněmovny po debatě o poznámce ve výroční zprávě BIS, která se týkala výuky dějepisu. Předseda výboru Václav Klaus (ODS) řekl v Událostech, komentářích, že se kontrarozvědka v prvé řadě k výuce vůbec neměla vyjadřovat.

Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2017 napsala, že „moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury“. Podle předsedy sněmovního školského výboru Václava Klause vzbudila tato poznámka „silné emoce, vzbudila mediální zájem, řada poslanců na to upozorňovala“.

Výbor na svém středečním zasedání vyzval ministerstvo školství, aby nepodléhalo případným tlakům tajných služeb. Usnesení poslanci schválili, i když je ministr školství Robert Plaga (ANO) ujistil, že BIS nemá na výuku žádný vliv.

Klaus: BIS nemá do osnov co kecat

Podle Václava Klause je však zásadní, že se kontrarozvědka výukou v českých školách vůbec zabývá. „Pro mě je to stejná informace se stejnou informační hodnotou, jako by někdo řekl, že je výuka matematiky pronigerijská, a za druhé si myslím, že tajné služby nemají – s prominutím – co kecat do osnov a učebního procesu,“ řekl. Za přijatelné vyjádření BIS ke školství by považoval pouze situaci, kdy by zjistila, „že ústřední školní inspektor je agent čínské tajné služby“.

Člen sněmovního školského výboru a předseda STAN Petr Gazdík se však ke zprávě BIS staví více zdrženlivě. Ani jemu se ale poznámka o „sovětské verzi moderních dějin“ nelíbí. „Je to nešťastně formulované,“ poznamenal.

Za nešťastnou ovšem formulaci prohlásil i ředitel BIS Michal Koudelka. S ním se kvůli obsahu výroční zprávy sešel ministr Plaga, což také neprošlo bez povšimnutí. Plaga však odmítl, že by to byl důkaz vlivu tajné služby na školství. „Je povinností člena vlády, pokud je něco ve zprávě BIS, se na to informovat. Beru to jako povinnost člena vlády a tu jsem splnil,“ zdůraznil. Naznačil přitom, že ke Koudelkovi nebyl zcela vlídný. „Nebudu se pouštět do laciných věcí, jako že jsem řediteli BIS něco vytkl. Ale řeknu, že za sebe považuji tu poznámku za velmi nešťastnou,“ dodal Robert Plaga.

Učí se dějiny dobře? Na moderní historii není čas

Ruku v ruce s debatou o poznámce BIS k výuce moderních dějin ovšem jde i debata o tom, jak se historie ve školách vlastně opravdu učí. Z výzkumu České školní inspekce z roku 2016, na který se ostatně odvolával i Michal Koudelka, vyplývá, že výuka dějepisu nejčastěji končí 90. léty 20. století, jen necelých 15 procent středoškolských kantorů a necelá desetina učitelů na základních školách dospěli až do současnosti.

Petr Gazdík přitom považuje za problém to, co z průzkumu vyplývá spíše mezi řádky – tedy že se na moderní dějiny dostane až na závěr, v posledním ročníku, kdy žáci často myslí spíše již na další studium. „Co je problém ve výuce moderních dějin, je, že se to učí až na konci,“ podotkl. Připustil však, že někteří učitelé „jsou vlastně rádi“, když se na některé nedávná témata nakonec nedostane.

Václav Klaus dokonce zapochyboval o tom, jak daleko by měl dějepis zasahovat. „Je tam hranice, kdy je to historie a kdy je to něco živého, co znají rodiče žáků, mají na to různé názory,“ míní.

Ministr chce změnit rámcové plány

Ministr školství je však znepokojen tím, že „je velké procento studentů, kteří nevědí, co se stalo v roce 1918, 1938, 1948, 1968, 1989“. I proto chce připravit změnu rámcových vzdělávacích programů. „Netýká se to pouze dějepisu a občanské výchovy, týká se to všech ostatních záležitostí. (…) Je nutné, abychom se na to podívali optikou toho, co bude potřebovat člověk, který bude ze vzdělávací soustavy vycházet v roce 2030. Od toho se musí odvíjet to, co je v rámcových vzdělávacích tématech,“ shrnul.

Předsedovi školského výboru se ale nelíbí, že by do náplně výuky měl mluvit Národní ústav pro vzdělávání. Ten by podle Plagy měl být garantem změn vzdělávacích programů. Václav Klaus se však netají tím, že není příznivcem současné podoby zmíněného ústavu.

„Byla doba, kdy na ministerstvu seděl didaktik, odborník na dějepis, na zeměpis a tak dále. Byli to úředníci, kteří tam byli léta a měli v gesci také učební doložky k učebnicím. Nyní to přechází na Národní ústav pro vzdělávání, který má velké personální problémy, je to často napojeno na různé neziskové organizace, které nejsou politicky neutrální, a já se toho obávám,“ řekl Klaus.

To však ministr odmítl. „Doložky stále dává ministerstvo. Jsou tam stále externí posudky a NÚV je přímo řízená organizace ministerstvem školství,“ upozornil.

Dění kolem zprávy BIS může mít na Plagův záměr změnit učební plány zásadní dopad. V době, kdy vrcholilo, kritizoval ministra prezident Miloš Zeman a Lidové noviny spekulovaly o možné výměně ministra školství. Roberta Plagy se ale zastaly školské organizace, odbory i rektoři vysokých škol a premiér Andrej Babiš (ANO) záměr odvolat Plagu nepotvrdil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 mminutami

Od kufru až po rakev. Web se ztrátami a nálezy funguje deset let

Přes 180 tisíc předmětů se za deset let objevilo na webu eZtráty. Ke svým majitelům se jich vrátila zhruba polovina. Ty ostatní musí instituce tři roky uschovávat, a pokud se nikdo nepřihlásí, připadnou právě jim. V Praze část míří na charitu, některé se draží v aukcích. V hlavním městě ročně evidují až šest tisíc nálezů. Byly mezi nimi i kuriozity – umělý chrup, protéza, kánoe či rakev. Dominují však kufry, kočárky nebo přepravky na zvířata. Část věcí pochází z letiště. Hlásit se o ně mohou lidé na pracovišti v ulici Karolíny Světlé. Přes 560 institucí a firem po celém Česku je zároveň inzeruje na webu eZtráty.
před 4 hhodinami

Vojtěch chystá přesun miliard z VZP. Má to zajistit stabilitu menších pojišťoven

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.
před 17 hhodinami

Babišovo oznámení o Agrofertu Bendu uklidnilo. Muselo to být těžké, míní Malá

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Jak si našetřit na auto. Hra ze Zlína pomůže dětem na školách

Interaktivní hru Finanční pevnost, která učí děti zacházet s penězi, si nově vyzkouší i žáci druhého stupně základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Do škol s ní příští rok vyrazí výzkumný tým z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdila České televizi Bohumila Svitáková, pedagožka a odborná asistentka z Fakulty managementu a ekonomiky. Finanční pevnost původně vznikla pro děti z dětských domovů ve Zlínském kraji, které mají přístup k finančnímu vzdělání omezený. Ty si ji vyzkoušely v univerzitním areálu během února, března a května tohoto roku.
včera v 07:00

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Ukrajinský velvyslanec ocenil ukrajinské děti úspěšné v českých školách

Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč ocenil pamětní plaketou 24 ukrajinských dětí, které uspěly ve vědomostních, sportovních nebo uměleckých kláních. V tuzemsku jich žijí desítky tisíc, uprchly s rodiči z domova kvůli ruské invazi. Velvyslanec vyzdvihl, že si uchovávají ukrajinskou identitu a svými úspěchy přispívají k pozitivnímu obrazu českých škol, kroužků a sportovních týmů. Poděkování úspěšným dětem pořádalo velvyslanectví podruhé. V Česku je nyní asi 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany. Podle průzkumu Člověka v tísni se jich chce po válce vrátit na Ukrajinu zhruba pětina.
5. 12. 2025
Načítání...