Senátoři podpořili úsporný tarif na energie pro domácnosti. Kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Horní komora také schválila snížení plateb za státní pojištěnce, po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 se budou valorizovat automaticky. Protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) projedná Senát ve středu 10. srpna.
Senátoři schválili úsporný tarif, který má domácnostem snížit účty za energie
Zákon o úsporném tarifu Senát přijal beze změn v podobě, v jaké přišel ze sněmovny. Hlasovalo pro něj 57 přítomných zákonodárců napříč kluby.
Takzvaný úsporný tarif reaguje na rostoucí ceny energií a má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Představuje podle novely státní dotaci obchodníkům s energiemi, kteří o ni sníží domácnostem zálohy nebo platby.
Podpora se nemá vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. Naproti tomu o příspěvek na teplo budou muset žádat například společenství vlastníků nebo družstva. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo z domovních kotelen. Horní hranice příspěvku v obou případech bude 30 tisíc korun.
Část senátorů uváděla, že návrh zákona je obecný a není jasné, jak bude vládní nařízení vypadat. Lukáš Wagenknecht (SEN21 a Piráti) řekl, že Senát schvaluje bianco šek pro vládu.
Horní komora na návrh předsedkyně podvýboru pro energetiku Hany Žákové (STAN) přijala doprovodné usnesení, ve kterém vyzvala vládu, aby během případného mimořádného stavu nouze zajistila plnohodnotné informování zákazníků o zvyšování ceny dodávek plynu například prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků tak, aby se předešlo poškození práv zákazníků. Ministr Jozef Síkela (za STAN) přislíbil, že vláda spustí informační kampaň.
Senát v přijatém usnesení také žádá Fialův kabinet, aby důsledně vyhodnotil uplatňování energetického zákona v praxi. Důvodem je, že novela byla projednána velmi rychle ve stavu legislativní nouze. Velmi obecně formulované znění ustanovení novely, především v části týkající se mimořádných stavů nouze v plynárenství, vzbuzuje obavy ohledně dopadů nejen na zákazníka, ale též na státní rozpočet, míní senátoři.
Vláda chce snížením plateb za pojištěnce ušetřit
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Předpokládá to vládní novela, kterou schválil Senát hlasy 49 z 54 přítomných členů. Proti hlasoval jeden senátor.
Snížením úhrad do veřejného zdravotního pojištění za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané na pět letošních měsíců chce vláda ušetřit ve státním rozpočtu zhruba čtrnáct miliard korun.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou od srpna na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce. Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok.
Nynější výše plateb vycházela podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) z pesimistických prognóz, které nenastaly. „Naštěstí se nepotvrdily černé scénáře, které předpovídala minulá vláda,“ řekl. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun. „Od roku 2018 do roku 2021 se platba za státní pojištěnce téměř zdvojnásobila,“ podotkl Stanjura. Senátor Jan Žaloudík (za ČSSD) uvedl, že zdravotnictví „neklekne“. „To bych chtěl všechny ubezpečit. A když někdo klekne, tak asi vlastní vinou,“ řekl.
Voliči by mohli více ovlivnit složení obecních zastupitelů
Lidé by mohli získat větší vliv na zvolení konkrétních kandidátů na obecní zastupitele. Posílit většinové prvky v komunálních volbách má novela, kterou předložilo dvanáct senátorů. Senát jejich návrh v prvním kole projednávání podpořil. Před dalším schvalováním novelu posoudí senátní ústavně-právní výbor a výbor pro veřejnou správu a také ústavní komise.
Autoři předlohy navrhli, aby mandát získali nejprve kandidáti, kteří by jmenovitě dostali potřebný počet hlasů. Podle současného systému se přednostní hlasy pro ně započítávají spíše volebním uskupením, za něž kandidují.
Novela vychází z návrhu proměnlivě smíšeného volebního systému, který v únoru v Senátu představil politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci. Návrh počítá s tím, že by hlasy pro konkrétní kandidáty byly při rozdělování mandátů započítávány odděleně od hlasů pro volební uskupení.
Český statistický úřad by měl nejprve zjistit mandátové číslo pro každou obec zvlášť, tedy kolik hlasů je třeba k zisku křesla zastupitele. Na jeho základě by pak stanovil, kolik křesel bude rozděleno podle většinového systému mezi kandidáty volené jmenovitým hlasováním a kolik křesel bude rozděleno podle poměrného systému mezi kandidáty volebních uskupení.
Vstup Švédska a Finska do NATO
Senátní výbory mají podle středečního usnesení pléna předložit svá stanoviska k ratifikaci protokolů o vstupu Švédska a Finska do NATO nejpozději v úterý 9. srpna. Sněmovna by je pak měla posoudit na mimořádné schůzi koncem srpna.
Skandinávské země se pro vstup do Aliance rozhodly v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Zástupci třiceti členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska začátkem července. Aby se obě země skutečně členy NATO staly, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců.
Protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
