Senátoři vrátili do sněmovny předlohu proti takzvaným trafikám, v nominačním zákonu pro výběr kandidátů do orgánů státních firem chce horní komora upravit střet zájmů uchazečů. Poslanci budou muset ještě jednou hlasovat o změně drážního zákona, který by měl umožnit zavedení jednotného tarifu pro všechny dopravce. Problém ale měli senátoři s jiným ustanovením zákona. Naopak kývli na změnu zákona o státním zastupitelství, která souvisí se vznikem Úřadu evropského veřejného žalobce. Schválili také snazší přecházení klientů mezi mobilními operátory.
Senát vrátil poslancům předlohu proti trafikám i jednotné jízdné pro vlaky. Podpořil ale snazší změnu mobilního operátora
Události: Senát vrátil poslancům předlohu proti trafikám, naopak potvrdil změnu zákona o státním zastupitelství (zdroj: ČT24)
V nominačním zákoně doporučila horní komora vyškrtnout zejména ustanovení, podle kterého by adept nesměl být ke dni podání přihlášky do výběrového řízení ve střetu zájmů ve vztahu k funkci ve státní firmě, o kterou usiluje.
Autor úpravy Zdeněk Hraba (STAN) poukazoval na to, že takový požadavek by vylučoval odborníky, kteří působí v soukromé sféře ve vysokých manažerských pozicích. Rovněž senátor Tomáš Goláň (za SEN 21) upozornil, že ustanovení diskvalifikuje mnoho lidí už při podání přihlášky.
Senátní výbory se postavily k předloze rozdílně. Zatímco hospodářský výbor ji doporučil zamítnout, ústavně-právní výbor naopak schválit. Horní komora ale ani jeden z těchto návrhů nepodpořila. Někteří senátoři zase označili návrh nominačního zákona za zbytečný. Naopak zastánci mluvili o zavedení určité transparentnosti a kontroly do výběru lidí do orgánů státních firem.
Novelu zákona o drahách, která má umožnit zavést takzvaný národní tarif, vrátil Senát do dolní parlamentní komory kvůli kácení stromů u tratí. Poslanci do předlohy doplnili ustanovení, které má kácení usnadnit. Na návrh Mikuláše Beka (STAN) ale senátoři navrhli pasáž opět vyškrtnout.
Senátoři také nechtějí, aby byly v informačním systému jednotných jízdenek vedeny údaje o kupujících. Vyhověli návrhu Lukáše Wagenknechta (SEN 21), podle kterého se tato data shromažďovat nemusejí, byť ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) upozornil, že by se tak dělo jen při koupi jízdenky přes internet, nikoli v nádražní pokladně.
Přechod mezi mobilními operátory má být snazší
Pokuta za přechod k jinému mobilnímu operátorovi se sníží a zkrátí se také lhůta pro převod telefonního čísla. Předpokládá to novela o elektronických komunikacích, kterou hladce schválil Senát. Změny by měly vést k větší konkurenci mezi operátory a v konečném důsledku pomoci k poklesu cen. Předlohu ještě musí podepsat prezident, má být účinná od dubna příštího roku.
Pokuta za přechod k jinému mobilnímu operátorovi klesne z dnešních 20 procent na pět procent z ceny, která jim ještě zbývá do data, kdy smlouva skončí. V případě ukončování smlouvy na dobu určitou by lidé po třech měsících jejího trvání nehradili nic.
Doba pro převedení čísla při změně mobilního operátora se zkrátí z deseti dnů zpravidla na dva pracovní dny. Zákazník by při přechodu ke konkurenci také nemusel kontaktovat svého dosavadního operátora.
Předloha rovněž výslovně stanoví, že přenesení telefonního čísla je bezplatné. Operátor by ale mohl zpoplatnit vrácení nespotřebovaného kreditu. Vznikne také kalkulátor, díky němuž by si klienti mohli nezávisle porovnat ceny jednotlivých operátorů.
Horní komora by se mohla dostat i k jednotným jízdenkám
Na programu schůze je také návrh na zavedení jednotné jízdenky na železnici a předloha, která umožní provoz metra bez strojvedoucích. Senátoři posoudí i zjednodušení povolování menších vodních děl k zachycování vody. Horní komora by se měla na nynější schůzi začít zabývat rovněž senátorským návrhem ústavní novely o právu bránit se se zbraní.
Senát také schvaloval kandidátku na zástupkyni ombudsmanky. Do sněmovní volby navrhnul bývalou zmocněnkyni vlády pro lidská práva Moniku Šimůnkovou, kterou nominoval rovněž prezident Miloš Zeman.
Senát schválil dohodu o sdílení příspěvků do krizového fondu
Senát ve středu také schválil unijní dohodu o převádění a sdílení příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí, označovanou jako IGA. Dohoda je jednou ze součástí bankovní unie. Poslanci ji ještě projednávat nezačali.
Smlouva byla podepsána v květnu 2014. Senát ji tehdy schválil už v prosinci, sněmovna ale její projednávání v minulém volebním období nedokončila. Vláda proto dohodu předložila oběma komorám znovu.
Pro Česko zatím nevyplývají z této dohody žádné povinnosti. Její účinnost je odložena na dobu, až se ČR stane členem bankovní unie. Proto by také podle vlády neměla ratifikace této smlouvy mít žádné přímé dopady na rozpočet.
Dohoda řeší především postup, jak se budou slučovat národní fondy pro řešení krizí ve státech náležejících do bankovní unie. Zajišťuje také, že státy mimo tuto unii nebudou prostřednictvím rozpočtu EU hradit případné náklady rozhodnutí, na nichž se nebudou muset podílet.
Projekt takzvané bankovní unie byl reakcí na finanční krizi z roku 2007. Unie, která je tvořena Jednotným mechanismem dohledu a Jednotným mechanismem pro řešení krizí, je primárně určena pro státy platící eurem. Státy mimo eurozónu mají možnost se k bankovní unii připojit uzavřením takzvané úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou (ECB). Jedním z pilířů bankovní unie je například centrální dozor ECB nad bankami eurozóny.
Senátoři ve středu také schválil smlouvu mezi Českem a Kyrgyzstánem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům. Mezi oběma zeměmi žádná taková smlouva dosud neplatí a Kyrgyzstán je podle vlády poslední ze zemí bývalého Sovětského svazu, s níž Česko takovou smlouvu nemá. Ve sněmovně je smlouva teprve před prvním čtením. Poslanci ji mají na programu své nynější řádné schůze. V Kyrgyzstánu působí české firmy například v energetice.