„Vojáci na misích disponují nejlepší možnou výbavou, bohužel ani ta nemůže být stoprocentní,“ komentoval útok na české vojáky v Afghánistánu ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj bude nyní na velení strážní roty, aby vyhodnotila situaci a podnikla kroky, jak v budoucnu podobným útokům zabránit. Bez přítomnosti vojáků v terénu ale misi u základny Bagrám není možné vykonávat. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého jsou vojenské mise navíc stále náročnější a nebezpečnější.
Šedivý: Vojáci v Afghánistánu občas nerozliší, kdo je nepřítel a kdo civilista. Nebezpečí tak roste
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se mise, na které zahynuli tři čeští vojáci, konala v jedné z nejnebezpečnějších oblastí v Afghánistánu – u letecké základny spojenců v Bagrámu.
„Naši vojáci patrolují v prostředí, kde musí zajistit bezpečí tak, aby nedocházelo k napadání konvojů, které přijíždí nebo odjíždí ze základny, případně k ostřelování základny. A tam musí reagovat na veškeré podněty, které přichází. Demonstrovat svojí přítomností odhodlání zajistit, že se bezpečí bude dodržovat, nebo zajistit přímo i akce, které eliminují některé bojové skupiny nebo útočníky, kteří by mohli situaci nějakým způsobem ohrozit. V tomto případě je to skutečně bojová situace, ve které se naši vojáci ocitají,“ konstatoval Šedivý.
Reportér ČT Karel Rožánek v mimořádném vysílání ČT24 připomněl, že k útoku došlo ve chvíli, kdy vojáci takto procházeli okolím základny. Atentátník se mezi ně vmísil.
Podle ministra vnitra a zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) disponují čeští vojáci na misích nejlepší možnou výbavou. „Bohužel ani ta nemůže být stoprocentní. Stalo se to v době, kdy museli opustit obrněná vozidla a provádět patrolu pěšky. A v takovém případě má atentátník samozřejmě výhodu,“ řekl.
„Vojáci skutečně nejsou občas schopní odlišit, kdo je nepřítel a kdo je civil, který se chová možná nepřirozeně, ale přeci jenom ne nepřátelsky. To je pro vojáky velmi složité,“ doplnil Šedivý.
Podle Hamáčka musí velení strážní roty vyhodnotit situaci a podniknout kroky, jak v budoucnu podobným útokům zabránit. „Ale bez fyzické přítomnosti vojáků v terénu se to neobejde,“ podotkl.
Na začátku června rozhodli poslanci o rozšíření zahraničních misí. Vláda podle Hamáčka neplánuje po nedělním incidentu přehodnotit nasazení českých vojáků v Afghánistánu: „Já jsem přesvědčen, že naši vojáci dělají v Afghánistánu tu správnou věc. Bojují s teroristy a bojují s nimi tam, abychom my potom tady nemuseli. Nevidím důvod to nějak přehodnocovat.“
V tuto chvíli bude podle Rožánka pro vojáky v místě vyhlášen operační klid. K dispozici jim bude vojenský kaplan a psycholog. „Nebudou třeba chodit pěšky, ale v nebezpečných oblastech budou jen projíždět, nebo tam nebudou zajíždět vůbec,“ dodal.
V Afghánistánu už zahynulo 13 českých vojáků
Nejedná se o jediný útok sebevražedného atentátníka na české vojáky v Afghánistánu. K prvnímu došlo v roce 2008 na jihu Afghánistánu v provincii Hílmand, kde tehdy působila skupina speciálních operatérů vojenské policie spolu s Dány.
„Byla to operace tzv. CIMIC, to znamená civil military cooperation, tedy vojensko-civilní spolupráce, kdy Dánové stavěli ve městě nedaleko základny v Gerešku školku a šli pěšky na místo, kde se stavěla, a ochranu jim dělala ta vojenská jednotka. A mezi nimi se taky odpálil sebevražedný atentátník a zemřel Milan Štěrba, první bojová oběť české armády v Afghánistánu, a spolu s ním byli zraněni další dva čeští vojáci. Na místě bylo zabito také několik afghánských civilistů,“ uvedl Rožánek.
K dalšímu útoku pak došlo v roce 2014 – čtyři vojáci zemřeli na místě, pátý po převozu v nemocnici v ČR. Nedělní útok je tak co do počtu českých obětí druhým nejhorším, ke kterému v této zemi došlo.
V Afghánistánu celkem padlo už 13 vojáků, což je srovnatelné číslo jako počet padlých Čechů ve válce v bývalé Jugoslávii. „Tam to většinou byly nehody - nehody bojových vozidel, pěchoty nebo pád vrtulníku. Pouze v Krajině zemřeli čeští vojáci při chorvatské ofenzivě, když se snažili vytlačit srbské vojáky ze samozvané Republiky Srbská Krajina,“ doplnil Rožánek.
Čeští vojáci jsou nasazení i v Iráku nebo Mali
Podle Šedivého jsou zahraniční mise stále složitější a nebezpečnější. Největší nebezpečí podle něj v tuto chvíli hrozí právě vojákům v Afghánistánu. „A tak, jak se tam zhoršuje bezpečnostní prostředí, často vojáci ani nemají možnost ovlivnit to, co se děje v jejich nejbližším okolí,“ podotkl.
Čeští vojáci jsou ale nasazeni také v Iráku. „Tam je to přeci jenom mise, která se odehrává v prostředí základny, nebo úkoly, které jsou spojené s výcvikem iráckých vojsk,“ uvedl Šedivý.
„Měli jsme vojáky na Sinaji, máme ještě pořád několik vojáků na Balkáně. A potom taky velmi často zmiňovaná mise, kterou zabezpečujeme v Mali a kde naši vojáci také mají poměrně dost složité podmínky.“