V Českém Švýcarsku ve středu zasahovalo na pět stovek hasičů. Zhruba polovina z nich jsou dobrovolníci. Od samého počátku požáru do boje s ohněm zasahuje i jednotka přímo z Hřenska. Na místě s jejími členy natáčel štáb České televize.
S požárem u Hřenska pomáhají i dobrovolní hasiči. Stěna ohně byla jako vstup do pekla, říká jeden z nich
Od vypuknutí požáru je velitel dobrovolných hasičů z Hřenska Jan Košík nepřetržitě v terénu. Podle svých slov za čtyři dny postupujícího požáru spal pouze pět hodin. Se svým týmem jako první přijel na místo, kde začalo hořet – stezku v Malinovém dole.
„Byly tam popadané stromy. Nejdřív jsme se museli složitě prořezávat. Rozsah byl potom ale mnohem větší a zásah trval o to déle, přičemž oheň stihl přeskočit na druhou stranu,“ popisuje první den ničivého požáru.
Během několikadenního zásahu bojují hasiči nejen s požárem, ale i únavou a vlastním zdravím. Od začátku požáru mají neustálé dýchací potíže a kašel.
U dobrovolných hasičů v Hřensku je Jan Košík už sedmnáct let. Pondělní zásah v obci Mezná byl ale pro něj i jeho kolegy nejtěžší v kariéře. „Začal se valit dým a vyběhla velká červená stěna. Starý chlapi tomu říkali, že to je jak vstup do pekla,“ popisuje zážitek ze zásahu ve vesnici. V obci si museli dávat obzvlášť pozor, protože v domech řada lidí používá plyn.
Přestože v tu dobu měli hasiči dýchací přístroje, valící se kouř nebylo možné vydržet. „Byl tam kluk, který si udělal díru do země a musel se rychle nadechnout a pak okamžitě zmizet. Protože tam už nebylo co dýchat,“ přibližuje.
Domy hasiči bránili do poslední chvíle, než přišel povel ustoupit. Jan Košík tvrdí, že šlo o správné rozhodnutí velitele, byť to jeho a řadu z jeho kolegů mrzelo. „Všichni víme, že lidský život má nevyčíslitelnou hodnotu. Sice mě mrzí, že na Mezné padly čtyři domy, ale kdyby tam měl jen jeden z hasičů vážné zranění, tak to nemá smysl. A tady to řešení už nemělo,“ dodává.