Ukrajinu čeká ještě jeden, možná rozhodující ruský pokus o ofenzivu proti městům na severu země, očekává bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj budou nadcházející boje velmi tvrdé, podobné druhé světové válce. Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je Aliance připravena na možnost, že by se válka přenesla i na území členských států, i na variantu ruského omylu. Šedivý, Landovský a také Michael Žantovský byli hosty Událostí, komentářů.
Rusko chystá další ofenzivu, čte situaci Šedivý. NATO je podle Landovského připraveno
22 minut
Události, komentáře: Ruská invaze trvá, NATO řeší útoky u hranic
Nynější dění na Ukrajině podle Jiřího Šedivého naznačuje, že Rusové chystají velký frontální útok. Podle vedoucího katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu a někdejší náčelníka generálního štábu české armády to je patrné jednak z toho, že se ruské jednotky snaží zmařit evakuaci obležených měst, například Mariupolu, jednak z toho, jak pokračují boje.
„Potom, co Putin odvolal nejvyšší velitele, dochází k personálním změnám, dokonce se údajně povolali někteří starší vojáci z povolání a velitelé se zkušenostmi. Teď se provádí reorganizace, přeskupení sil. Je to znát z toho, že se provádí jenom palebné přepady, ale rozsáhlé vojenské útoky ne,“ upozornil.
Následovat by mohla ofenziva, která bude pro výsledek války zřejmě rozhodující. „Myslím, že další fáze této války bude hodně brutální a hodně se bude podobat druhé světové válce, což si myslím, že ukazují v Charkově, Černihivu i Kyjevě. Bude tam poměrně hodně velkých ztrát a velkého ničení,“ míní Šedivý. Podotkl, že kdyby se ukrajinské armádě podařilo ubránit se, mohla by válka skončit.
„Pokud selže i další ofenziva, tak bude Putin stát před rozhodnutím, zda pokračovat. V takovém případě bude mít prezident Zelenskyj poměrně výhodnější pozici na vyjednávání. Myslím, že je to padesát na padesát,“ uvedl.
Velvyslanec při NATO: Připraveny jsou scénáře pro všechny možnosti
Podle stálého zástupce České republiky při NATO Jakuba Landovského je Aliance připravena na možnost, že by se Rusko přestalo omezovat na ukrajinské území a jeho útoky zamířily i na některý z členských států. Ujistil, že NATO a jeho protivzdušná obrana jsou připraveny na případný vlet ruského letadla, balistické střely, křídlaté rakety nebo průzkumného dronu. „Systém protiletadlové a protiraketové obrany NATO má na všechny situace – včetně té, která možná všechny překvapila v Chorvatsku – svoji jasnou odpověď,“ zdůraznil s odkazem na pád zatoulaného dronu s bombou u Záhřebu, který pravděpodobně nepovšimnut přeletěl velkou část aliančního území.
Cílený útok na území Aliance by podle něj vyvolal okamžitou vojenskou i politickou odpověď. „Musím velmi vážit slova, ale řekněme, že vrchní velitel má předschválená opatření k tomu, aby na situaci reagoval a přímo zabránil tomu, aby raketa dopadla na cíl,“ prohlásil. Zároveň by podle něj zasedla Severoatlantická rada. „Na situaci by reagovala jako na ozbrojený útok na alianční území. Je třeba uvědomit si, jak je situace třaskavá,“ podotkl Landovský.
Existuje ale i scénář pro to, kdy by bylo patrné, že Rusko nechtělo na alianční stát zaútočit. „Když se Rusku něco nepovede a podobnou situaci způsobí nechtěně, tak je kanál komunikace, kdy někdo v NATO vezme telefon. Jsou tu komunikační kanály na vojenské úrovni, které by měly fungovat,“ ujistil.
Válka jako „spása“ pro kariéry politiků
Západ zatím na ruskou agresi vůči Ukrajině reagoval především na ekonomickém poli. Rusko začalo chudnout v důsledku rozsáhlých hospodářských sankcí, které s tím, jak válka nekončí, dále sílí. Podle ředitele Knihovny Václava Havla a bývalého velvyslance ve Velké Británii, Spojených státech i Izraeli Michaela Žantovského je velmi důležité, že je zavedly ruku v ruce všechny západní státy.
„Nejcennější na západním postupu je společný postup Spojených států, Evropské unie, všech spojenců v NATO včetně Turecka. To je deviza, která je, myslím, předpokladem k úspěšnému výsledku této krize,“ upozornil.
Míní, že ruský prezident Vladimir Putin svým rozhodnutím zaútočit na sousední stát způsobil i leccos, co jistě neměl v úmyslu. Některým západním politikům prodloužil kariéru, jiným ji ohrozil. „Rozhodně zachránil krk Borisi Johnsonovi, rozhodně vyřídil problém Trump, vyřídil problém Le Penová, pro nás tak trochu vyřídil problém Zeman. To je na čtrnáct dní docela slušný výsledek,“ řekl Žantovský. Odkázal tak na to, že se na jedné straně zdají být zapomenuté někdejší velké potíže britského premiéra kvůli večírkům v době covidového lockdownu, a na druhé straně na pozici některých politiků, kteří se v minulosti profilovali prorusky, respektive přívětivě k Putinovi.
Západní státy ale zatím například odmítají podpořit Ukrajinu vyhlášením bezletové zóny nad ní, oč opakovaně žádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Jakuba Landovského by to nutně znamenalo přímý útok na Rusko. „Ruský útok na cíle na západě Ukrajiny proběhl přímo z území Ruska. To dává odpověď na to, jak těžké by bylo vynucovat bezletovou zónu. I protivzdušná obrana dalekého dosahu působí přímo z území Ruské federace,“ poukázal.
