Rusko chce pracovní povolení pro pracovníky školy při své ambasádě. Podle ministerstva musí požádat o pobytové tituly

Ministerstvo zahraničí ujistilo, že Česko neusiluje o zánik střední školy při ruské ambasádě. Zdůraznilo však, že učitelé a další personál školy musí požádat o pobytové tituly a řádně pracovat na území České republiky, jako je tomu v případě všech mezinárodních škol. Ruskému velvyslanectví nabídlo ministerstvo součinnost. O pomoc se zařízením pobytových povolení jednal v týdnu ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij s vedoucím Kanceláře prezidenta republiky. Tvrdí, že kvůli omezení počtu pracovníků ambasády hrozí škole uzavření.

„Česká republika neuzavírá a neusiluje o uzavření Střední školy při velvyslanectví Ruské federace v Praze. Tato škola působí v režimu takzvané zahraniční školy, které bylo povoleno plnění povinné školní docházky podle platných právních předpisů ČR,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Úřadu postoupila ruskou žádost ohledně pracovních povolení pro zaměstnance školy prezidentská kancelář, s jejímž vedoucím Vratislavem Mynářem jednal ruský velvyslanec. „Obyčejní lidé a jejich děti se nesmí stát rukojmími stavu diplomatické relace mezi Českou republikou a Ruskou federací,“ uvedl po jednání na Hradě prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Podle Zmejevského hrozí škole uzavření v souvislosti s tím, že se jejích pracovníků týká redukce personálu ruské ambasády a vyhoštění jeho části z ČR na konci května. Ministerstvo ovšem nechce, aby pedagogové a další personál v ruské střední škole fungovali jako akreditovaný personál podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích.

„Je třeba, aby si jednotliví učitelé a další personál školy zažádali o pobytové tituly a řádně pracovali na území České republiky, jako je tomu v případě všech mezinárodních škol na území České republiky,“ uvedl úřad. 

Zmejevského žádost o pomoc se týkala pobytových povolení podle zákona o pobytu cizinců na území ČR. Hrad upozornil, že v takovém případě by se nejednalo o vynětí z početních limitů na základě úmluvy o diplomatických stycích, podle které ČR při vyhoštění postupovala.

Česko opouští část pracovníků ruské ambasády po roztržce, kterou vyvolalo zjištění vyšetřovatelů, že za exploze muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, kde zahynuli dva lidé, zodpovídala ruská vojenská rozvědka. Praha proto vyhostila osmnáct pracovníků ambasády, které bezpečnostní složky identifikovaly jako příslušníky ruských tajných služeb.

Moskva poté vypověděla dvacet českých diplomatů, Česko reagovalo dalším vyhošťováním. Rusko nakonec oznámilo, že přechází na striktní paritu, co se týče počtu pracovníků na ruské a české ambasádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled