ŘSD pozastavilo stavbu části D11 kvůli přírodní radioaktivitě

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pozastavilo stavbu asi na 300 metrů dlouhém úseku dálnice D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem. Na třech haldách v trase stavby je zvýšená koncentrace přírodní radioaktivity. Mohla by ohrozit zdraví lidí na stavbě. Na síti X to ve čtvrtek odpoledne uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Případ ŘSD ohlásilo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) k odbornému posouzení. Podle úřadu naměřené hodnoty radiace nejsou zdraví nebezpečné.

„Naměřené hodnoty jsou vyšší než přírodní pozadí, ale nejsou zdraví nebezpečné. Na základě znalosti místních podmínek a informací poskytnutých ohlašovatelem jsou zvýšené hodnoty s největší pravděpodobností způsobeny zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu,“ sdělila Lenka Babická z oddělení strategie SÚJB. Tento předpoklad podle ní prošetří inspektoři SÚJB na místě, kde provedou podrobné měření a odeberou vzorky. „Šetření proběhne v nejbližších dnech,“ dodala Babická.

Mluvčí ŘSD Jan Rýdl doplnil, že u některých vzorků zeminy se objevily hodnoty radioaktivity, které jsou až patnáctkrát vyšší proti běžným hodnotám. Přímé ohrožení života a zdraví ale podle mluvčího nehrozí. „Situaci řešíme se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost,“ uvedl.

Stavba jednadvacet kilometrů dlouhého úseku za 11,7 miliardy korun bez DPH začala loni v říjnu. Do provozu by měla jít na jaře 2028. Má osmadvacet mostů, dva tunely a tři mimoúrovňové křižovatky. Buduje ji sdružení v čele se společností MI Roads. Stavbu v minulosti zdržovaly spory o vítězství v tendru.

„Na třech haldách se objevuje zvýšená koncentrace přírodních radionuklidů, což by potenciálně mohlo ohrozit zdraví osob přítomných na stavbě. Z toho důvodu byly práce v těchto lokalitách zastaveny,“ uvedl Mátl. Podle ŘSD by zastavení prací mělo být dočasné. Místa, kde je stavba dočasně zastavena, ŘSD nespecifikovalo.

Úsek D11 z Trutnova na hranici naváže na polskou rychlostní silnici S3 otevřenou k českým hranicím v září 2023 a v celé trase až k Baltskému moři loni v létě.

Stavbaři musejí z dálnice prioritně postavit tříkilometrový úsek u hranice s Polskem, který naváže na polskou rychlostní silnici S3. První vozidla by po něm měla jezdit na jaře 2026.

Výstavba dálnice má zpoždění

Původně měla stavba začít již v prosinci 2023. Desetiměsíční zdržení způsobily spory o vítězství v tendru na stavební firmu. Termín dokončení se kvůli tomu posunul z roku 2027 na rok 2028. Zásadní zlom nastal v říjnu 2023, kdy antimonopolní úřad potvrdil vyloučení polské společnosti Budimex z tendru a potvrdil výběr sdružení v čele se společností MI Roads.

Dílo je podle stavbařů náročné tím, že cesta vede horským terénem. Stavbaři se musejí vypořádat i s horšími klimatickými podmínkami. Tunely budou dlouhé 492 a 550 metrů. Stavbaři počítají s převozem čtyř milionů metrů krychlových zeminy, což představuje 500 tisíc plně naložených nákladních tater.

ŘSD připravuje i stavbu úseku D11 z Jaroměře do Trutnova. Tu brzdí boj firem o vítězství v tendru na záchranný archeologický průzkum. Podle ŘSD tak není jisté, zda stavba začne podle plánu do konce roku 2025.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978, první devatenáctikilometrový úsek z Prahy do Bříství byl otevřen v říjnu 1984. Zatím je z plánovaných 154 kilometrů hotových 113 kilometrů. Od prosince 2021 dálnice končí na severním okraji Jaroměře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...