Sněmovna hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošku klesnout z 50 na 40 miliard korun. Ve sněmovně návrh slovně podpořil i prezident Miloš Zeman, i když ve svém vystoupení ve sněmovně kritizoval dotace na obnovitelné zdroje energie, nefunkční informační systémy, počet státních úředníků a výdaje na inkluzi – ty navrhuje zrušit a peníze raději použít třeba na opravy silnic druhé a třetí třídy.
Pro rozpočet hlasovalo 101 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Zapotřebí bylo 93 hlasů. Ostatní přítomní poslanci hlasovali proti schválení základních rozměrů rozpočtu. Sněmovna předtím zamítla tři návrhy na vrácení rozpočtu vládě k přepracování. Návrh rozpočtu nyní dostanou k projednání sněmovní výbory.
Do sněmovny přišel podpořit návrh rozpočtu také prezident Miloš Zeman, byť vyjádřil některé výhrady. Týkaly se výše investic a plýtvání, které podle prezidenta pokračuje. „Růst investice má být vyšší než růst spotřeby. Investice nemá volební právo, proto se vždy v diskusích o státním rozpočtu snažím akcentovat význam investic pro budoucí vývoj naší společnosti. A pokud tedy jde o investice, nemohu říct, že jsem zcela nadšen, ale oproti minulosti, kdy byla naše ekonomika výrazně podinvestována, se situace zlepšila,“ komentoval prezident návrh rozpočtu.
- Rozpočet na rok 2019 počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrnou mírou inflace 2,3 procenta. Nezaměstnanost by měla stejně jako letos zůstat na 2,3 procenta.
Spokojený však není hned v několika dalších oblastech, které považuje za plýtvání. Nelíbí se mu například dotace na obnovitelné zdroje. „Naše republika vydává ročně na dotace obnovitelných zdrojů více jak 40 miliard korun, z toho 26 miliard z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu. Kdybychom tyto dotace dokázali zrušit a dali obnovitelným zdrojům tržně konformní prostředí, tak za pět let bychom měli peníze na výstavbu jednoho jaderného bloku, což je jedna z největších plánovaných investic,“ míní Zeman.
S odvoláním na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu se prezident opřel také do tří informačních systémů, za něž podle něho vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí 1,3 miliardy korun a ani jeden z nich nefunguje. „Uznávám význam informatizace, ale byl bych rád, aby byla konána profesionálním způsobem, a ne způsobem, který připomíná spíš tunelování,“ dodal.
Místo inkluze raději silnice, míní prezident
Za zatím neuspokojivé Zeman označil pokusy o snížení počtu státních úředníků. Ocenil nynější ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) za zrušení Fondu dalšího vzdělávání se 650 zaměstnanci. Prezident ale kritizoval to, že propuštění lidé budou v souvislosti se služebním zákonem pobírat půl roku část svého platu. Soudí, že zákon by se měl změnit.
Terčem Zemanových výtek se stala i inkluze ve školách, kterou kritizuje dlouhodobě. Poukázal na to, že třetí nástřel pro inkluzi z hlediska rozpočtu znamená čtyři miliardy korun. „Připomínám, že krajům chybí na opravdy silnic 2. a 3. třídy právě čtyři miliardy a to je investiční výdaj, je ale inkluze investice? Pochybuji,“ uvedl Zeman. Argumentoval třeba tím, že inkludované dítě v normální třídě ztrácí to, co je v životě nejcennější, a to radost z úspěchu – protože tam bude vždy poslední, kdežto ve speciální třídě může vyniknout.
„Prostudoval jsem si podrobně metodické pokyny ministerstva školství k inkluzi a našel jsem tam větu, že postižené dítě spolu se svým pedagogickým asistentem má být od ostatních dětí odděleno paravánem. Nemám pocit, že paraván by byl vhodným nástrojem socializace inkludovaných dětí, hrozí jim naopak šikana,“ uvedl prezident.
Zeman také v závěru své řeči zdůraznil, že i plánované schodky jsou důležité, nejen deficity reálné, jak o tom mluví premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vyslovil se pro postupné snižovaní navrhovaných schodků v rozpočtech v dalších letech. „Chtěli bychom rychleji, ale bojím se, že by to bylo na úkor investic, a ne na úkor spotřeby,“ uvedl.
Podle ministryně financí Schillerové je návrh státního rozpočtu dobrý. „Přináší rekordní investice na potřebné projekty i víc peněz na důchody,“ uvedla. „Rozpočet na příští rok zlepší život občanům, je to rozpočet, který chce, aby ekonomika zůstala konkurenceschopná a moderní,“ řekl poslancům premiér Babiš.
„(Rozpočet) předpokládá, že zadlužení země neporoste, že budeme investovat do potřebných projektů a důležitých priorit, jako je školství, zdravotnictví, životní úroveň seniorů, vědy a výzkumu a dalších oblastí, kde se to České republice v budoucnosti vrátí,“ popsal Babiš. A také zopakoval, že důležitý je výsledek rozpočtu. Uvedl, že je velice složité naplánovat tok
evropských peněz. Kdyby vláda plánovala odděleně evropské a české peníze, plánovala by podle něj velice přesně.
Babiš také uvedl, že letošní rozpočet vykázal k 22. říjnu přebytek 6,3 miliardy korun. Letošní schválený schodek je přitom 50 miliard korun. Premiér se zbytku středečního projednávání rozpočtu nezúčastnil, protože odletěl na pracovní návštěvu Británie, kde se kromě jiného setkal s premiérkou Theresou Mayovou.
V pořadu Události, komentáře pak Schillerová řekla, že si za svým rozpočtem stojí, připustila ale, že dokonalého není nikdy nic. „Kdyby to bylo jenom na mne, určitě bych dala více do investic,“ zmínila.
Deficit státního rozpočtu pak obhajuje i s tím, že celý balík veřejných financí, což zahrnuje i rozpočty krajů nebo města a obcí, je v přebytku.
Opoziční žádost na přepracování návrhu rozpočtu
V prvním čtení návrhu rozpočtu sněmovna vždy schvaluje jeho základní parametry, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku. V dalších kolech schvalování už poslanci budou moci pouze přesouvat peníze uvnitř rozpočtu.
Oproti letošnímu roku má být sice deficit v příštím roce o deset miliard nižší, část opozice by ale raději stáhla schodek k nule. Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska je totiž rozpočet na rok 2019 přerozdělovací a protireformní. „Ve své rozhazovačnosti je ten rozpočet potenciálně asociální,“ poznamenal ke zvýšení starobních důchodů s tím, že stát na ně v letech ekonomického poklesu nebude muset mít dost peněz.
Meziroční nárůst výdajů rozpočtu o 140,9 miliardy korun je podle Kalouska poměrně raketový nárůst, většina z nich míří do spotřeby. Výdaje na investice ve výši 122 miliard korun se sice meziročně mají zvýšit o 32 miliard korun, v poměru k celkovým výdajům ale budou nižší než za ekonomické krize v roce 2012, upozornil Kalousek. Navrhl tento poměr vyrovnat a na investice dát nejméně 150 miliard korun.
A za nezodpovědný označil navrhovaný 40miliardový schodek státního rozpočtu šéf SPD Tomio Okamura. Vidí za ním pokračující navyšování výdajů na státní správu, „vysávání“ rozpočtu politickými neziskovými organizacemi a pokračování neadresného sociálního systému. A varoval před tím, že ekonomika bude zpomalovat. „Tak dobře jako letos už příštích pár let nebude,“ uvedl.
V dalších čteních bude SPD navrhovat změnu struktury výdajů, například přesunem peněz ze zahraničních misí armády na obranu území nebo přesunutí peněz od podpory neziskových organizací na obnovu Sýrie.
Předseda ODS Petr Fiala prohlásil, že současná vláda není vládou pro všechny, a ani státní rozpočet není připravený tak, aby z ekonomického růstu měli prospěch všichni občané. Uváděl mimo jiné, že vláda počítá s nárůstem příjmů státních zaměstnanců, ale už nepočítá s nárůstem příjmů u zaměstnanců v soukromém sektoru, protože neplánuje snížení daní nebo odvodů.
Hlavní problém rozpočtu je podle Fialy v nedostatku ambice, chybí v něm plány, vize a jejich realizace. Jak také řekl, není žádný důvod, aby se vybíraly nesmyslně vysoké daně, protože by bylo lepší, kdyby lidé mohli své peníze investovat sami. Rozpočet neodráží možnosti ekonomického růstu, nezvyšuje konkurenceschopnost Česka jako celku a nevytváří příležitosti pro lepší život, uvedl. Dodal, že proto ho ODS nemůže podpořit.
Občanští demokraté kritizovali také nízkou účast ministrů na projednávání rozpočtu. „Milé torzo vlády, vy si z nás děláte legraci,“ prohlásil předseda jejich klubu Zbyněk Stanjura. Neúspěšně navrhoval přerušit debatu do doby, než budou přítomny aspoň dvě třetiny členů vlády.
Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček na rozpočtu nevidí nic moc dobrého. Když měl ale v pořadu Události, komentáře najít nějaká pozitiva rozpočtu, řekl, že „se celé politické spektrum shodlo, že navýšíme peníze penzistům, také se shodlo, že navýšíme platy učitelům“. To nejsou položky, které by vládě vyčítal, že jsou v rozpočtu. „Není ale normální v době růstu připravit rozpočet s takovým deficitem,“ dodal.
Piráti ústy Mikuláše Ferjenčíka navrhli snížit výdaje státu o 23,7 miliardy korun, což je prý rozdíl mezi červnovou a srpnovou verzí návrhu rozpočtu. Piráti by ale chtěli i další úspory ve výši deseti miliard korun.
Ani podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka není rozpočet dobře připraven. Vládu ale částečně pochválil za výši výdajů na vědu a výzkum. V tomto směru však podle něj měl být rozpočet daleko ctižádostivější.
Vrácení rozpočtu k projednání vládě je ztráta času, míní Filip
Hnutí STAN vrácení rozpočtu k přepracování navrhovat nechtělo, na druhé straně se nebránilo připojení k takovému návrhu ve sněmovně. Také jeho zástupci kritizují výši deficitu i investičních výdajů. Po schválení v prvním čtením chtějí Starostové vyčlenit na platy učitelů dodatečných 15 miliard korun, které by se měly ušetřit v jiných rozpočtových kapitolách.
STAN také chce prosadit doprovodné usnesení ke státnímu rozpočtu, které by vyzvalo vládu, aby v dalších rocích hospodařila s vyrovnaným rozpočtem. Deficitní rozpočet v době ekonomického růstu totiž považuje poslankyně Věra Kovářová za klub STAN za ‚zapomnění budoucnosti'.
„V zadlužené zemi naše děti žít nechtějí, a dokonce jim nebudou ani zářit oči,“ uvedla v narážce na jeden z předvolebních výroků předsedy vlády a ANO Andreje Babiše. Starostové podle ní budou požadovat zvýšení výdajů na místní komunikace, opatření proti suchu a snížení příspěvku Českému svazu bojovníků za svobodu.
Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by se ale vrácením rozpočtu vládě k úpravám ztrácel čas. Míní, že navrhovaný rozpočet posílí koupěschopnou poptávku obyvatel. „Základní čísla vytvářejí rámec proto, aby se naplnily některé významné sociální priority,“ řekl poslanec Jiří Dolejš. Podle něj ale podpora komunistických poslanců platí pouze pro první čtení, ne pro závěrečné hlasování. „Základní parametry netřeba měnit, strukturu výdajů ale zlepšit lze,“ řekl. KSČM podle něj například chce přidat peníze na podporu nájemního bydlení.
ČSSD hodlá hledat podporu pro rozpočet v dalších čteních napříč stranami. Poslancům opozice chce nabídnout za jejich hlasy ve třetím čtení podporu pro jejich pozměňovací návrhy ke struktuře rozpočtu.
