Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Tomáš Ingr (Moravané)

11 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do EP: Tomáš Ingr (Moravané)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 32 kandidují Moravané, Lídrem kandidátky je Tomáš Ingr. Hovořila s ním Tereza Kručinská.

Základní otázky jsou pro všechny stejné. Ta nejdůležitější – s jakým programem do Evropského parlamentu míříte? Co tam budete chtít prosazovat?

Nám jde samozřejmě o práva spotřebitelů a o dotace. Co se týče práv spotřebitelů, rádi bychom, aby byly kontroly jednoznačného původu potravin, které se k nám dováží. Aby potraviny, které se k nám dováží, byly přesně označené. To znamená, aby na potravinách byli uvedeni výrobci, dovozci, případně pokud jde o ovoce a zeleninu a jiné rychle zkazitelné zboží, aby tam byli uvedeni jak chovatelé, tak pěstitelé. Co se týče dotací, tam bychom rádi zasáhli do toho, aby dotace byly mířené pouze na vzdělání, vědu, výzkum a veřejně prospěšné projekty a aby se přestaly vyplácet dotace na podnikání.

Zmiňujete kontroly potravin. Toto téma zmiňuje v tuto chvíli drtivá většina kandidátů, kteří kandidují do Evropského parlamentu. Nějakou reformu dotací zrovna tak. Čím se budou chtít odlišit Moravané? V čem například budete chtít akcentovat to, s čím je vaše strana spojena už názvem?

My budeme v Evropské unii prosazovat právo nestátních národů na sebeurčení, ať už se jedná o Moravany, Slezany, Katalánce, Skoty a další. Ale i konkrétně práva všech občanů České republiky, protože jsme sice strana Moravané, patriotismem na Moravě, ale toto jsou Evropské volby a my chceme hájit zájmy všech občanů České republiky.

V které frakci Evropského parlamentu byste to chtěli prosazovat? Máte o tom představu? A proč?

Tak my jsme ve frakci EFA (Evropská svobodná aliance) a uvidíme, jaké bude po volbách rozložení sil, protože je možné, že některé frakce zaniknou, některé nové vzniknou. Uvidíme, jak celé volby dopadnou.

A z těch existujících byste si dokázali vybrat z těch nejsilnějších, jako je třeba Evropská lidová strana, Progresivní aliance socialistů a demokratů, konzervativci, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, nebo z toho, co jste popisoval, třeba Evropa svobody a přímé demokracie?

Asi bychom byli jak v EFA, tak případně i v téhle svobodě a přímé demokracii. Ale jak říkám, uvidíme, jak dopadnou volby, jaké frakce vzniknou a zaniknou, a podle toho by se vidělo.

Když jen úplně jednoduše rozdělíme existující frakce, nebo spíše existující tendence v rámci Evropského parlamentu ve vztahu k budoucnosti Evropy, jakou ji vidíte jako Moravané? Spíš další a hlubší integrace, nebo větší svoboda národů, svoboda rozhodování? Kterou cestu hodláte prosazovat?

My samozřejmě chceme, aby se co nejvíce zásadních rozhodnutí konalo na národní úrovni. Nikoli na evropské. Samozřejmě Evropa ať řeší obranu, bezpečnost, ale co nejvíce rozhodování ať patří samostatně národním státům. A my bychom samozřejmě ještě byli rádi, kdyby se nestátním národům podařilo prosadit právo na sebeurčení.

A to vše by se podle vás mělo odehrávat v rámci Evropské unie, nebo by Česko mělo tento projekt opustit?

Přikláníme se k radikální reformě Evropské unie. V případě, že by nebylo možné Evropskou unii změnit a šla by dál tempem nebo stylem, jakým jede, tak si myslíme, že je pro Českou republiku lepší Evropskou unii opustit.

V čem lepší? V jakém směru by to podle vás pomohlo?

Nám samozřejmě vadí omezování lidských svobod, práv držitelů zbraní a další záležitosti, kdy vlastně jsou postupně ukrajovány svobody občanům. Rádi bychom, aby tyto svobody zůstaly zachované ať už na národní úrovni, nebo na evropské.

Co se týče postoje k odchodu Velké Británie z Evropské unie, to vidíte jak? Měla by Británie odejít dřív, než je stanovené datum 31. října? Měla by Evropská unie podnikat nějaké kroky na úrovni Evropského parlamentu?

My si myslíme, že Británie už dávno Evropskou unii měla opustit. Několikrát už se termíny natahovaly. Považujeme za velký problém to, že se mocnosti snaží odchod Velké Británie znepříjemnit. Vidíme za tím právě to, aby nebyla taková ta cestička pro další státy nebo národy chtít EU opustit. Takže vidíme tam, že se hází klacky pod nohy, nebo se dělají nepříjemnosti, aby to měla Británie komplikované, případně aby to odrazovalo další státy nebo občany států, kdyby uvažovali o odchodu.

Znamená to, že z pohledu Moravanů je to vina zejména Evropské unie, že se odchod Británie komplikuje, nebo že Británie neodchází podle jednoduché představy, jaká panovala ve chvíli, kdy se v britském referendu o odchodu z EU rozhodlo?

Vina je samozřejmě na obou stranách. Vidíme, že v Británii je problém i v parlamentu, nejsou tam schopni najít cestu dohody. Ale i ze strany EU vidíme, že si klade nesmyslné, nebo vysoké požadavky a Británie pravděpodobně není schopna je splnit.

Když se ještě vrátíme k agendě, kterou pravděpodobně Evropský parlament bude řešit, jak by podle vás měla být řešena migrace, ochrana společných hranic EU? Jaká je představa Moravanů?

Myslíme si, že migrace by se měla dít na vnějších hranicích Evropské unie. Co se týče migrace z jiných kontinentů, měly by existovat nějaké záchytné tábory. Ony už samozřejmě jsou, ale nelegální migrace postupuje neustále. Záchytné tábory by měly být v zemích, které oni opouštějí, které jsou blízko moři a kde se naloďují. Tam by mělo docházet k přebírání migrantů a jejich rozdělování na ty ekonomické a ty, kteří pomoc opravdu potřebují.

A jak by měla Evropa docílit toho, že budou existovat záchytná místa, a hlavně jak budou přijímat lidi vydávající se na cestu do Evropy i zpátky?

Předpokládám, že by mohla Evropská unie v těchto zásadních státech, z nichž imigranti pocházejí, odplouvají, cestují, vyjednat vytvoření těchto táborů a řešit s nimi tento problém.

Což se snaží. Proto se ptám na tu představu, jak by to měla dělat víc, jinak, co si o této agendě, která Evropskou unií poměrně hýbe, myslíte?

Snaží se, ale nemyslíme si, že dostatečně. Protože vidíme, že lodě připlouvají neustále. Imigranti od Afghánistánu také dál postupují směrem na Řecko. Takže si pořád myslíme, že je potřeba důkladnější zabezpečení.

Co se týče sankcí proti Rusku, měly by zůstat, zpřísnit se, měly by být odvolány?

My si myslíme, že by sankce vůči Rusku neměly být, že by se měly prostě odvolat.

Z jakého důvodu?

My jako Česká republika jsme zažili historii, kdy jsme nějakým způsobem patřili k bývalému Sovětskému svazu. Nyní patříme k Západu. My si myslíme, že Česká republika může směřovat jak na Západ, tak i na Východ s exportem zboží, služeb a výrobků.

Když se zdržíme u toho, proč sankce byly zavedeny, důvod pro vás není dostatečný, nebo už pominul? Připomeňme, že jde o anexi Krymu.

Důvod takový je, ale samozřejmě nevíme, kde jsou ty správné informace, co je, či není pravda, protože samozřejmě média neříkají vždy to, co sdělovat mají, kompletní informace.

Vůči tomu bych si dovolila jménem České televize ohradit, ale samozřejmě nevím, jaké jsou vaše zdroje.

Máme samozřejmě i jiné zdroje, ale myslíme si, že některé informace jsou opravdu nějakým způsobem zmanipulované. Neříkám, že třeba přímo z České televize, ale kompletně. Samozřejmě nezjednodušujeme anexi Krymu. Je problém, pokud nějaký velký stát nebo mocnost napadne jiný stát, ale zase by se mělo respektovat to, že obyvatelé Krymu chtěli připojení k Rusku.

A co se týče oněch sankcí, zmiňovaná anexe je podle vás neopodstatňuje? Myslíte si, že nejsou účinné, nebo by měly být odvolány, měl by tam exportní zájem Česka převážit nad mezinárodněprávními problémy?

Tak myslíme si, že i USA anektují jiné státy, a také vůči nim nejsou sankce.

Jaké státy anektuje USA?

Tak vidíme Afghánistán a další státy, kam USA vstoupily…

Afghánistán není přece součástí Spojených států, tady přeci není možné mluvit o anexi?

Samozřejmě je to něco jiného, ale USA se samozřejmě snaží velkomocně podchytit celý svět a to se nám samozřejmě také nelíbí.

Dobře. Pojďme ještě k vašemu programu. Máte mezi hlavními body programu na svých stránkách zmiňované například zavedení prvků přímé demokracie v rámci EU, v rámci Evropského parlamentu. Jak by to mělo vypadat?

Myslíme si, že k zásadním tématům by měla být vypsána referenda. Nemělo by se rozhodovat buď na úrovni Evropské komise, nebo Evropského parlamentu. Jedná se o zásadní otázky, které se dotknou každého člověka.

Máte představu, co by měly být ty zásadní otázky, ke kterým by mělo být referendum? Třeba i právě po zkušenosti Velké Británie, jak by měly být lidem vysvětlovány?

To je otázka, jakým způsobem vysvětlovat, protože každý má nějaký jiný úhel pohledu. Ale teď mi utekla myšlenka.

Jen příklad toho, o jaké zásadní otázce by přímo lidé v rámci Evropské unie měli podle vás rozhodovat?

Myslíme si třeba, že jde o dvojí kvalitu výrobků. Lidé by si sami mohli určit, pokud není vůle v Evropském parlamentu, že opravdu chtějí, aby výrobky na úrovni EU byly jednotné a nebyla jiná kvalita na Západě a jiná v bývalém východním bloku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 16 mminutami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 57 mminutami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 57 mminutami

Při pracovních úrazech loni zemřelo sedmdesát lidí

Skoro každý pátý den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Podle nejnovějších dat jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) loni zaznamenal sedmdesát. Podle ČTK je to nejméně od vzniku samostatné České republiky. K příčinám patří hlavně podcenění rizika a používání nebezpečných pracovních postupů. Často jde o pády z výšky nebo dopravní nehody, například v areálu firmy.
16:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
09:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost, míní filozofka Matějčková

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.
před 3 hhodinami

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
14:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 5 hhodinami
Načítání...