Praha – Ačkoli získala současná koalice ve sněmovních volbách pohodlnou většinu hlasů, která jí měla zaručit klid na tolik potřebné reformy, také letos se politici raději než práci často věnovali koaličním půtkám a kolegiálnímu okopávání kotníků. Když se k tomu přidaly tradiční korupční skandály a březnové vítězství ČSSD v senátních volbách, bylo jasné, že tento rok bude v politických vodách opět pořádné drama.
Do nového roku vstoupila koalice oslabena o ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS), kterého korupční náznaky na Státním fondu životního prostředí přiměly k odstoupení. Drobila sice záhy nahradil ve funkci starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa, ale jakoby tato výměna byla jen předehrou k dalším ministerským rošádám.
První vládní rozbuškou, která však nakonec nestála nikoho hlavu, byla rozsáhlá kontrola armádních zakázek, nařízená ministrem obrany Alexandrem Vondrou s cílem omezit nákup vojenské techniky přes prostředníky. Tím však zřejmě šlápl na kuří oko ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) a jeho příteli Richardu Hávovi ze zbrojařské společnosti Omnipol, která pro armádu zajišťuje například kontroverzní nákup letadel CASA.
Odpovědí Kalouskova Finančně-analytického útvaru Vondrovi bylo záhy otevření kauzy ProMoPro, v rámci které měly být během českého předsednictví EU vyplaceny za audiovizuální služby bezdůvodně a bez výběrových řízení stovky milionů firmě ProMoPro a dalším jejím dodavatelům se sídlem na exotických ostrovech. Odpovědnost hodil Kalousek na Vondru, jehož úředníci zakázky vypisovali, a ten zase na šéfa Úřadu vlády Jana Nováka, který mál podpisové právo. Mimořádná schůze poslanců k aféře se nepovedla, a tak je pouze na policii, aby v celé věci udělala jasno. Zatím se chystá obvinění deseti lidí.
Krize Věcí veřejných: Kristýnko, kamarádko, můžeš mluvit?
Podstatně závažnější trhliny dostala koalice na apríla, kdy Stanislav Huml z Věcí veřejných rozeslal všem poslancům VV e-mail, v němž označil vrcholné činitele VV za všehoschopné lidi, mezi jejichž metody patří vydírání a nátlakové akce. Aprílový žert to však nebyl, záhy praktiky tehdejšího ministra dopravy a hlavního stratéga strany Víta Bárty potvrdili i poslanci Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí. Od Bárty prý dostávali měsíčně 50 tisíc za loajalitu, ten je naopak označoval za půjčky a výpomoci.
Bouřlivý rozkol v nejmenší vládní straně během několika dní eskaloval vyloučením Škárky, Humla a Kočí z Věcí veřejných a odstoupením Bárty z funkce ministra alespoň do doby, než se kauza vyjasní - peníze totiž navíc dával kolegům v hotovosti, čímž porušil zákon o praní špinavých peněz. Ještě několik týdnů se na veřejnost dostávaly nelichotivé zprávy vypovídající o stavu české politiky - štěnice v bytě Kočí, odposlechy, úplatky, sféry vlivu a puč řízený ODS.
Věci veřejné chtěly celou záležitost uzavřít tím, že by celá vláda měla začít "od čistého stolu", tedy aby z vlády odešli i další podezřelí ministři na základě presumpce viny, jako Bárta - Vondra za ProMoPro, ministr zemědělství Fuksa kvůli sporným tendrům v Lesech České republiky a na ministra financí Kalouska vytáhla nejmenší vládní strana 15 let staré sporné zakázky z doby, kdy byl ještě náměstkem ministra obrany. Na to však premiér Petr Nečas nepřistoupil, a naopak se po týdnech těžkých vyjednávání a hrozbě, že se koalice zcela rozpadne, z vlády odporoučel ministr vnitra Radek John. Resort totiž podle kritiků nezvládal a měli na něj přílišný vliv lidé z Bártovy bývalé bezpečnostní agentury ABL.
Reformy, obstrukce a protesty
Po bezmála půl roce, kdy se aktivita koaličních partnerů soustředila především na vyřizování si účtů mezi sebou, se konečně začali politici soustředit i na plnění předvolebních slibů a koaliční smlouvy. Započaly práce na sociální, zdravotní i důchodové reformě a také na krocení stále hladovějšího státního dluhu. Do cesty se však škrtající vládě „překvapivě“ postavilo do cesty hned několik překážek.
Proti chystaným reformám penzijního a zdravotního systému v květnu v Praze pod patronátem odborových předáků demonstrovalo přes 40 tisíc lidí. O měsíc později zastavila stávka odborů v zemi na celý den vlaky, v Praze poprvé v historii nejelo metro, ve městech omezila provoz hromadná doprava. V Parlametu se pak proti vládním škrtům stavěla opozice, která ovládla Senát a ve sněmovně neváhala sáhnout ani k obstrukcím a nočnímu bdění v lavicích, kuloárech a poslaneckýh bufetech.
Vrcholem snah o zbrždění či zmírnění reforem se stal pětidenní obstrukční maraton opozičních poslanců na začátku listopadu. Ve hře byly zásadní části normy zdravotnické, sociální a důchodové reformy i změny v zákoníku práce, sazbách daně z přidané hodnoty, úsporných sociálních opatřeních a dalších většinou úsporných opatřeních - všechny však nakonec bez výjimky prošly.
Vládě se podařilo prosadit i další důležité věci - například nový občanský zákoník nebo státní maturity, i když ani zde nenašla koalice u opozice mnoho pochopení, ale spíše kritiku. Jakousi shodu nalezly oba tábory alespoň u zákona o přímé volbě prezidenta.
Padající ministři - alfa i omega
Stejně jako tento rok výměnou ministr začal, tak i skončil - personálními rošádami. Poměrně nečekaně opustil své kolegy ve Strakově akademii šéf resortu kultury Jiří Besser (TOP 09), který nepřiznal podíl na koupi bytu na Floridě a spolupráci s odsuzeným podnikatelem-korupčníkem Pavlem Hráchem. Těsně před Vánoci místo Bessera nastoupila do vlády zatím první žena - Alena Hanáková z TOP 09.
Besser se tak zařadil po bok ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, který v listopadu rezignoval kvůli nevysvětleném původu peněz pro milionové investice do zkrachovalého Key Investment (jediné, co vysvětlil, byla snaha o ulití peněz před rozvodem s manželkou), a ministra zemědělství Ivana Fuksy, kterého Nečas nahradil v rámci vnitrostranických tahanic Petrem Bendlem ze středočeské ODS. Ministerská škatulata tak lze směle označit jako oblast, kterou letos zvládal Nečasův kabinet s jistotou nejlépe.
