Říct si v zahraničí své „ano“? Vedle tradičního Slovenska Češi vybírají i Mauricius

V letních měsících lidé často vyrážejí na zahraniční dovolené, a to i do exotických destinací, například v jihovýchodní Asii nebo v Karibiku. Na oblíbená místa se rádi vracejí a někteří se tam chtějí vzít. Ročně uzavřou Češi v zahraničí kolem dvou tisíc svateb. Vede Slovensko, na druhém místě však v roce 2018 vytlačil Německo exotický Mauricius, kde se nechalo oddat 250 párů.

Češi každoročně v zahraničí uzavřou kolem dvou tisíc sňatků. Zatímco před pěti lety podle čísel Českého statistického úřadu šlo o 2504 svateb, rok nato to bylo 2230 a v roce 2016 to bylo 2060.

Nejméně svazků uzavřeli Češi v zahraničí za posledních pět let v roce 2017, a to 1685. Loňský rok se ale zase dostal do obvyklého průměru, kdy svateb bylo 2026.

Statistici však upozorňují na to, že jde o hrubá čísla. Zahrnují páry, které v zahraničí dlouhodobě žijí, v některých případech navíc úřady obdrží záznamy o sňatku se zpožděním, někde se sňatky ani neevidují a některé sami novomanželé vůbec nenahlásí. To přitom může znamenat problém.

„Manželství uzavřené v zahraničí musí novomanželé registrovat podle zákona ve zvláštní matrice, která je v Brně, aby stát mohl vést manželství jako platné i v České republice,“ upozornil ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničních věcí Pavel Pitel.

Nahrávám video

Podmínky pro oddání se přitom liší zemi od země. „Jde o to, potvrdit totožnost novomanželů, že jsou schopni manželství uzavřít, to znamená, že neuzavírají druhé manželství, a potvrdit trvalé bydliště,“ dodal Pitel s tím, že vstoupit do manželství je v zemích Evropské unie z pohledu byrokracie snazší. „Od února platí nařízení o zjednodušení oběhu a některé veřejné listiny se nemusí překládat a ověřovat,“ upozornil. 

Nejčastěji se Češi nechávají oddat v ustálené skupině zemí, které se na žebříčku oblíbenosti různě střídají. Jde o Spojené státy, Velkou Británii, Německo, Řecko, Slovensko a Mauricius.

Tradičně největší počet svateb Češi pořádají na Slovensku. Vloni bylo takových případů 451. Na druhé příčce se pak v posledních letech drželo Německo, které ale v roce 2018 vytlačil již zmíněný Mauricius. Ostrovní stát si ke vstupu do manželství vybralo na 250 párů.

  • 2014    2504
    2015    2230
    2016    2060
    2017    1685
    2018    2026
  • Zdroj: ČSÚ

Ministerstvo: Pozor na ženichy ze zemí mimo EU

V souvislosti s exotickými destinacemi se však české úřady potýkají ještě s jedním nešvarem: sňatky z rozumu, přesněji touhou po vstupním vízu do členské země EU. Pozor by si podle úřadů měly dát především dámy na svatbychtivé muže z exotických zemí.

„Například v Egyptě, Tunisku či Alžíru jsou české ženy během dovolené vystaveny tlaku místních mladých mužů, kteří je okouzlí, ony uzavřou svatbu, ale bohužel ze strany mladých mužů se jedná o účelový sňatek, jejich touhou je získat povolení v rámci EU. Potom jsou ženy, které do toho upřímně citově investují, zklamány,“ dodal Pitel.

Tyto sňatky je možné někdy odhalit u pohovorů při žádání o vstup do země. „Někdy se odhalí, že některé z kritérií účelového sňatku je naplněno, a vstupní vízum není uděleno, což většinou není přijímáno příliš pozitivně,“ řekl zástupce ministerstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 33 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled