Při prověřování majetku ruských oligarchů v Česku narazili Reportéři ČT na stopu rodiny Bažajevů s kontakty na Vladimira Putina. Má v Česku rozsáhlé majetky, přičemž část bohatství získali dokonce na úkor státu na základě zvláštního obchodního vztahu s někdejším komunistickým funkcionářem z Jihomoravského kraje. Vydělal i funkcionář František Zoubek, který se stal zámeckým pánem. Stál i za pádem kampeličky, kterou založil a kde přišli drobní střadatelé o své úspory. Dnes Zoubek všechna obvinění odmítá. Pro pořad Reportéři ČT natáčela Jana Neumannová a Ondřej Golis.
Reportéři ČT: Někdejší komunistický funkcionář se stal na úkor státu zámeckým pánem
Reportéři ČT: Z komunisty zámecký pán (zdroj: ČT24)
Zámek v Dolních Kounicích na Brněnsku je na prodej a na jeho majitele Františka Zoubka přišli reportéři ČT náhodou, když se zabývali majetky čečenských oligarchů blízkých ruskému prezidentu, kteří se ocitli na sankčních seznamech.
„Rodina Bažajevových je jedna z nejbohatších ruských rodin, je původem z Čečenska a pravidelně se umisťuje v žebříčku deseti nejbohatších ruských klanů,“ uvedl redaktor Seznam Zpráv Jiří Pšenička. „Co se týče třeba Mavlita Bažajeva, který má v Česku podnikatelské aktivity, tak on byl v roce 2004 pobočníkem nebo poradcem Vladimira Putina a jeho bratr získal i od Putina státní vyznamenání,“ dodal Pšenička.
A s těmito muži udělal Zoubek v roce 2006 oboustranně výhodný obchod, v jehož důsledku přišel stát o stovky milionů korun. V devadesátých letech si půjčil u banky sto dvacet milionů, ale nesplácel a dluh narostl do výše více než půl miliardy korun. Ručil za něj právě zámkem v Kounicích, který na počátku 90. let koupil od restituentů, a lukrativními pozemky v Čestlicích u Prahy, které v té době měly podle znaleckých posudků právě půlmiliardovou hodnotu. „Je to aktuálně jedno z nejlukrativnějších míst kolem Prahy,“ uvedl v červnu pro Reportéry ČT realitní makléř David Pátek.
Nestandardní postup
Zoubek dluh nesplácel a ten skončil jako půlmiliardová pohledávka u státu, pak ale přišel nestandardní postup. Dluh koupila rodina Bažajevových a státu zaplatila pouhých 180 milionů korun, přestože byl dluh jištěný jak lukrativními pozemky, tak zámkem v Kounicích. „Stát prodělal spoustu peněz ve prospěch osob, které mají dnes velmi lukrativní pozemky,“ dodává právník Viktor Rossmann.
Kdyby si stát sáhl na zástavu, kterou ručil za svůj úvěr, mohl mít pozemky a zámek v hodnotě minimálně půl miliardy korun. Jenže to se nestalo, k pozemkům se záhadným nezjištěným způsobem dostali právě Bažajevovi a původní dlužník František Zoubek vydělal hned dvakrát. Z nikdy nesplacené půjčky mu zůstalo 120 milionů a k tomu i zámek, kterým za půjčku ručil. Stát tak prodělal více než tři sta milionů.
Zoubek se nyní pokouší zámek prodat, cena se odhaduje až na půl miliardy korun, přitom, kdyby si stát sáhl na majetek, kterým ručil, by dnes neměl co prodávat.
O Zoubkovi se reportéři dozvěděli více informací po odvysílání minulé reportáže. Podle bývalého starosty Dolních Kounic Karla Zalaby (ODS) Zoubka znali z dob sedmdesátých let. „Neustálý chrlič nových myšlenek, přičemž trochu kriticky a střízlivě smýšlející člověk by takové věci ani nezkoušel, protože ví, že jsou nereálné,“ charakterizoval Zoubka Zalaba. „Byl funkcionář, měl vystudovanou politickou školu – marxismus-leninismus – a byl na krajském výboru strany tady v Brně,“ uvedl také nakladatel a obyvatel Dolních Kounic Jiří Brauner.
Zámek patří Zoubkovi od začátku 90. let a od restituentů jej koupil za tři miliony korun. „Před rokem 1989 to byla v podstatě ruina, kterou sice měl na starosti stát, ale úpravy tam byly pouze spíše zabezpečovací, aby se nerozpadl,“ podotýká kronikář Dolních Kounic Bruno Němec.
Dodal, že v minulosti byla ve sklepeních diskotéka a jednou sklepení dokonce vyhořelo. „Od té doby to společnost současného majitele uzavřela, pak se nějakou dobu nic nedělo a pak teprve nastoupily ty nové úpravy,“ dodal Němec. „Pořádali střelby z pistole po zámku, všelijaké akce tam byly, zámek se dál plundroval. Doteď tam nedal okna,“ podotkl také fotograf z Dolních Kounic Jindřich Kepert.
Krach družstevní záložny
Vedle podnikání na kounickém zámku založil Zoubek Družstevní záložnu Pria. Několik tisíc lidí přesvědčil, aby do ní vložili své peníze, ale záložna nakonec zkrachovala a Zoubek stanul před soudem. Ten prokázal, že drobným střadatelům svým hospodařením způsobil škodu minimálně 23 milionů korun. Celkově ale záložna přišla o daleko víc peněz.
„Krajský soud v Brně za toto jednání obžalovanému uložil trest odnětí svobody v délce trvání šesti let nepodmíněně. Obžalovaný vykonal trest odnětí svobody v délce tří let a po uplynutí této doby byl podmíněně propuštěn,“ informovala mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová. Zoubek dnes tvrdí, že byl odsouzen na základě účelového paragrafu.
Podle soudu Pria zbankrotovala například i kvůli tomu, že Zoubek investoval peníze družstevníků do nemovitostí vlastní manželky. Firma pana Zoubka ale měla i další dluhy, a to zhruba ve výši padesáti milionů korun. I za tento dluh nakonec zaplatila záložna Pria z peněz drobných střadatelů.
„Družstevní záložny nesmějí jen tak nakupovat pohledávky od kohokoliv, tady šlo o koupi od soukromých společností, což zákon přímo zakazuje, takže šlo o nezákonnou transakci,“ podotýká advokát a expert na insolvenční právo Michal Žižlavský. Že by záložna zaplatila Zoubkovy pohledávky, Zoubek popírá. „To si nepamatuju, záložna Pria v tom určitě nefigurovala,“ uvedl.
Dlužník i zástupce věřitele v jednom
Reportéři ČT však mají k dispozici dokumenty, podle nichž Zoubkova firma dlužila desítky milionů korun soukromé společnosti, dluh ale nesplácela, a nakonec ho odkoupila za peníze družstevníků záložna Pria, kterou řídil právě Zoubek. Ten se tak stal dlužníkem a zástupcem věřitele v jedné osobě, což sám popírá. Dluhy přitom mohl Zoubek hravě zaplatit, a to prodejem zámku nebo dalších nemovitostí, které vlastnil.
Podle dokumentů v rukou Reportérů ČT dluhy zámecké společnosti L.V.P. záložna koupila a byl to jeden z hlavních důvodů, proč na přelomu tisíciletí zkrachovala. „Už nevím, kolik jsem tam měla, asi 50 až 70 tisíc,“ uvedla jedna z poškozených záložny Miroslava Dolíhalová. Dodala, že se Zoubkem se setkala na schůzi. „Uměl nalákat lidi,“ uvedla s tím, že jim Zoubek sliboval zisk.
„Byl to od nich dost velký podraz, měl jsem tam kolem 70 tisíc,“ uvedl další z poškozených Jaroslav Macíček. „Tenkrát nalákali lidi na pěkný úroky a že je to jištěné kdovíčím, ale nakonec asi nebylo. Jsem si říkal: ‚Jsi hloupý, svěřil jsi jim peníze a oni tě vyšplouchli,‘“ dodal Macíček. Lidé nakonec získali část svých peněz zpět ze zajišťovacího fondu záložen.