Referenda přinesla pat i rozhodnutí o jediný hlas. Lidé odmítli průtah, betonárku i těžbu štěrkopísku

Souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny se konalo i devět místních referend. Nejednoznačně skončilo to, které mělo určit budoucnost historického centra ve Velkém Meziříčí, kde je referendum vzhledem k vysoké účasti platné, ale výsledek byl takový, že o jediné procento vedení město k ničemu nezavazuje. Závazný je naopak výsledek hlasování o bazénu v Zubří, kde vše rozhodl jediný hlas.

Aby bylo místní referendum platné, musí se ho zúčastnit alespoň 35 procent voličů. Ve Velkém Meziříčí, kde se radnice ptala, zda má začít projektová příprava obnovy historického centra podle vítězného návrhu architektonické soutěže, jich hlasovalo 37 procent.

Aby však bylo rozhodnutí zároveň závazné, musí pro některou variantu hlasovat nadpoloviční většina účastníků, kteří však zároveň představují alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. To se nestalo, i když jen o jedno procento. Přípravu na úpravy centra si přeje zahájit 64,5 procenta účastníků referenda, což je ovšem 24 procent všech voličů. O jedno procento tak není výsledek závazný.

Místostarosta Josef Komínek (ČSSD) se obává, že takový výsledek situaci ve městě neuklidní. Části obyvatel se totiž nelíbí vítězný návrh na úpravy v centru, zastupitelstvo proto oslovilo autora, který se umístil na druhém místě. „Těžko hodnotit, co to pro město znamená. Situaci to neuklidní, diskuse budou pokračovat. Byl bych rád, kdybychom se dohodli,“ komentoval místostarosta Komínek výsledek.

Velmi těsný byl také výsledek referenda v Zubří. Konání referenda nařídil Nejvyšší správní soud, otázka se týkala výstavby krytého bazénu s multifunkčním centrem. Hlasování je platné i závazné, přišlo 57 procent oprávněných voličů. 72 lidí ale odevzdalo neplatný volební lístek. Buď hlasovali pro obě možnosti nebo svoji volbu na lístku špatně označili. Z platných volebních lístků pak vyplývá, že otázka rozdělila město takřka přesně na dvě poloviny. Pro stavbu bylo 1240 lidí, proti ní 1239. Nicméně výsledek (ano stavbě bazénu) je platný a závazný.

Vedení města tak může být spokojeno. Odpůrcům bazénu vysoké náklady vadí, obávají se zadlužení města. Naopak jeho zastánci včetně starosty Lubomíra Vaculína (ČSSD) tvrdí, že areál pozdvihne kvalitu života ve městě. Potřebný úvěr je prý radnice schopna splatit za pět let. „Nedá se mluvit o zadlužení, ale o investici do budoucna,“ uvedl Vaculín.

Jasné ne naopak řekli obyvatelé Chropyně plánu na těžbu štěrkopísku v lokalitě Hejtman v katastru města. K referendu přišlo přes 50 procent obyvatel a jen asi 15 procent těžbu podpořilo.

„Výsledek referenda mě překvapil, ale jsem ráda, že občané využili možnost se k věci vyjádřit,“ poznamenala starostka Věra Sigmundová (ČSSD). Podle ní zastupitelé na základě výsledků hlasování změní územní plán, aby těžba v lokalitě Hejtman nebyla možná.

V Dobřejovicích pak občané odmítli plánovanou výstavbu betonárky. Hlasovalo téměř 70 procent oprávněných voličů a více než tři čtvrtiny z nich betonárku nechtějí. Výsledek hlasování je tedy závazný.

Obec se však podle starosty Jiřího Kappela (SNK Dobřejovice občanům) ve smlouvě s firmou zavázala, že bude podporovat změnu územního plánu. Firma na základě toho koupila příslušný pozemek. „Nyní musíme napsat dopis pověřené obci, že budeme chtít, aby se nepřihlíželo ke změně územního plánu na tomto pozemku,“ dodal starosta. Obává se proto žaloby a případného výsledku soudního řízení.

„Ne“ zaznělo také v Jilemnici, kde se iniciátoři referenda snažili zastavit přestavbu koupaliště, protože považují stávající projekt za příliš nákladný. Chtějí, aby vznikl buď biotop, nebo proběhla rekonstrukce starého koupaliště. Hlasovalo 43 procent voličů a z nich bylo proti stávajícímu plánu na rekonstrukci koupaliště za 76 milionů korun téměř 82 procent.

Zastupitelstvu nezbývá než projekt zastavit, řekla v reakci na výsledek starostka Jilemnice Jana Čechová (SNK Jilemnice).

Odmítavé postoje mají lidé také ke třem silničním stavbám. V Mimoni odmítli stavbu průtahu, který má nahradit současné rozdělení průchozí silnice II. třídy do dvou jednosměrných ulic. Projekt by podle odpůrců prakticky zničil centrum města. Podle starosty Františka Kaisera (Mimoňská obroda) ale bylo referendum zbytečné, město již s průtahem nepočítá a připravuje obchvat. To potvrdil i vedoucí krajského odboru dopravy Jan Čáp.

Ve Vědomicích hlasovala převážná většina z 63 procent voličů, kteří k referendu přišli, proti trase obchvatu sousední Roudnice, jak s ní počítá Ústecký kraj, a která by zasáhla do vědomického katastru.

Ve Velkých Přílepech potom lidé odmítli trasu obchvatu, s jehož výstavbou počítá Středočeský kraj v rámci zkapacitnění silnice spojující dálnice D8 a D7 v trase paralelní s nedokončenou částí Pražského okruhu. Část obyvatel se obávala, že by obchvat vedl příliš blízko zástavbě.

Přílepská starostka Věra Čermáková se před hlasováním postavila na stranu kraje. Po jeho skončení hovořila o pochybnostech o regulérnosti. „Mám tady spoustu stížností občanů,“ uvedla. Výsledek je nicméně platný, přišlo 45 procent voličů a většina z nich byla jak proti zanesení koridoru silnice do územního plánu obce, tak proti stavbě sjezdu z přeložky.

Souhlasu občanů se svým plánem se naopak dočkala radnice středočeských Cerhenic. V referendu prošel návrh na odkoupení sokolovny, kde se chystá současný provozovatel zavřít hostinec a nabízí objekt městysu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...