Vakcína proti covidu-19 by měla být proplacena ze zdravotního pojištění všem, kteří o ni stojí, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) s tím, že se o to chce zasadit. Česko má zájem o čtyři miliony dávek, první by dle ministra měly dorazit v lednu či v únoru, prioritně se budou očkovat rizikové skupiny – senioři a zdravotníci.
Podle Blatného je cílem proočkovat 65 až 70 procent české populace. „První dodávky budou nakupovány skrze Evropskou unii. Je možné, že první vakcíny by do Česka mohly dorazit koncem roku, já bych spíš řekl leden, únor. Nejblíže reálnému použití jsou vakcíny Pfizer a AstraZeneca,“ popisuje šéf českého zdravotnictví.
„Cílem je dostat se zhruba na pětašedesáti až sedmdesátiprocentní proočkovanost, protože potom máme vyhráno,“ míní Blatný. Jeho resort se to bude snažit vysvětlit občanům. Upozornil, že se objevilo obrovské množství dezinformací o vakcinaci. Prioritní skupinou pro první dávky očkování budou senioři a zdravotníci, připomněl ministr. Cílem je, aby všem potřebným byla vakcína hrazena ze zdravotního pojištění, dodal.
Anesteziolog Tomáš Vymazal v ČT řekl, že vakcína je obrovským krokem k tomu, aby nepřišla žádná třetí vlna onemocnění. Zdůraznil, že Česko a Československo historicky patří ke světovým špičkám ve vakcinaci dětí. Kvůli skupinám, které očkování odmítají, se ale nyní vrací některé nemoci jako tuberkulóza nebo černý kašel.
Firma Pfizer s německou BioNTech nedávno jako první zveřejnily data z klinické studie vakcíny. Na základě průběžné analýzy oznámily, že má víc než devadesátiprocentní účinnost, a je tak velká šance na její schválení v USA i první aplikování do konce roku. Společnost AstraZeneca výsledky klinických testů zatím nezveřejnila, stejně tak ani jiné firmy, které vakcíny vyvíjejí.
U obou vakcín bude potřeba přeočkování, v obou případech po 4 týdnech. A zdá se, že i obě vakcíny vyvolávají takzvanou buněčnou imunitu. Díky ní si tělo pamatuje, jak se bránit, a to až půl roku. „Máme velmi slušnou šanci, jsou pro to dobré důvody si myslet, že to bude dlouhodobá ochrana, ale samozřejmě je to velmi předčasné a musíme být korektní,“ popisuje biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka.
Už teď se přitom začíná řešit, jak se vakcíny budou po světě dopravovat a jak se budou skladovat. Řada z nich, včetně látky od Pfizeru, totiž vyžaduje velmi nízké teploty okolo minus 70 stupňů.
To se promítne i do výsledné ceny. Kompletní očkování pro jednoho člověka od společnosti AstraZeneca si Česko objednalo za 50 korun. Stejné očkování od společnosti Pfizer pak vyjde na 336 korun. „Ceny covidových vakcín se v porovnání s jinými vakcínami skutečně pohybují neskutečně nízko a budou patřit mezi jedny z těch levnějších očkovacích látek,“ říká vedoucí katedry epidemiologie na Univerzitě obrany v Brně Roman Chlíbek.
Výrazně pokročily i vakcíny vyvíjené v Číně a v Rusku. Například Sputnik 5. „Jsou to opravdu vynikající virologové, netřeba je zpochybňovat. Už se zdá, že se dostali dále v tom klinickém použití, ale zase ty výsledky nemáme, neviděli jsme je, nemůžeme je ověřit a vzhledem k tomu zcela zjevnému politickému pozadí vývoje vakcíny tady bohužel musíme být opatrnější,“ myslí si Konvalinka.
Podle dřívějších odhadů ministerstva by bylo v první vlně v Česku očkováno asi 3,5 milionu lidí. Zdravotníků je zhruba 200 tisíc, starších 65 let dva miliony a dalších 1,3 milionu lidí mladších, ale rizikových kvůli chronickým nemocem. U některých vakcín se imunita vytvoří až po dvou dávkách, bude jich tedy třeba asi sedm milionů. Náklady se mohou pohybovat od 500 milionů po pět miliard korun.
