Osm z deseti lidí souhlasí s financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) formou koncesionářských poplatků. Obdobný podíl vnímá jejich nynější výši jako přiměřenou nebo nízkou. Podle více než 60 procent lidí by financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu znamenalo omezení jejich nezávislosti. Vyplývá to z červnového průzkumu agentur Median a STEM/MARK, který si obě instituce zadaly. Osloveny byly více než dva tisíce lidí starších 18 let.
Pro zestátnění ČT se v minulosti vyslovil prezident Miloš Zeman, kritice televize čelí zejména od komunistů a SPD. Podle průzkumu České televizi důvěřují tři čtvrtiny obyvatel, je tak nejdůvěryhodnějším médiem v Česku. Druhý v tomto pořadí je Český rozhlas, kterému důvěřuje 54 procent. U ČRo podle autorů průzkumu přitom výsledek ovlivňuje zhruba čtvrtinový podíl těch, kteří ČRo neposlouchají.
„Ve veřejném prostoru se objevují různé návrhy na radikální proměny financování České televize a Českého rozhlasu. Považujeme v takovém okamžiku za nutné a odpovědné diskutovat o tom, jaká média veřejné služby veřejnost chce a potřebuje a jaké faktické důsledky by pro ně takovéto změny financování měly,“ uvedl ředitel ČT Petr Dvořák.
Poukázal na poslanecký návrh SPD, kvůli kterému by podle Dvořáka přišla ČT každý rok o 2,1 miliardy korun. To obnáší zhruba 30 procent jejího rozpočtu. ČRo by v případě schválení návrhu SPD přišel o 60 procent rozpočtu, tedy 1,2 miliardy korun, uvedl generální ředitel rozhlasu René Zavoral.
K uvedenému návrhu SPD na rozšíření okruhu lidí osvobozených od úhrady koncesionářských poplatků zaujala vláda loni v listopadu neutrální stanovisko. Návrh projedná sněmovna. Předkladatelé přitom tvrdí, že změna by příjmy veřejnoprávních médií zásadně neovlivnila. Dvořák ale uvedl, že s takovým poklesem příjmů by ČT ani nemohla naplňovat všechny povinnosti, které má ze zákona. Podle Zavorala by schválení návrhu znamenalo drastické omezení služeb ČRo, rušení stanic a masové propouštění tvůrců i novinářů.
Koncesionářské poplatky se nezvýšily od roku 2008
Koncesionářské poplatky jsou hlavním zdrojem financování médií veřejné služby. Jejich výše 135 korun měsíčně u ČT se nezměnila od roku 2008, měsíční platba 45 korun u ČRo zůstává stejná od roku 2005. Průzkum ukázal, že drobné zvýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 procent domácností. Dvě třetiny lidí by akceptovaly nárůst o pět korun měsíčně u ČRo a 15 korun u ČT. Tři čtvrtiny účastníků průzkumu zároveň uvedly, že rozšíření reklamy v programu ČT a ČRo by vnímaly jako narušení kvality vysílání.
ČT je podle svého vyjádření nyní schopna při částečném omezení poskytované veřejné služby fungovat bez zvýšení poplatku do roku 2024, kdy bude mít 700 milionů korun na mimořádné investice. U ČRo bude další rozvoj služeb pro posluchače v případě stagnace poplatku nereálný po roce 2021, uvedl rozhlas.
Výběr rozhlasových koncesionářských poplatků ČRo loni vzrostl o 7,2 milionu korun na rekordních 2,094 miliardy korun. Schválený letošní rozpočet ČT počítá s příjmy a výdaji 6,76 miliardy korun. Hlavní část výnosů tvoří příjem z výběru televizních poplatků kolem 5,6 miliardy korun.
