Česko prováhalo dobu, kdy mohlo účinně zabránit většímu rozšíření covidu-19. V Interview ČT24 to řekl epidemiolog IKEM a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Petr Smejkal. Vládu kritizoval za to, že nezačala včas plošně testovat, že stát nevymáhá dodržování opatření i že nedokázal naočkovat dost lidí. Nemyslí si však, že by nyní bylo nezbytné přestat uznávat negativní test jako „vstupenku“ na hromadné akce či do restaurací.
V létě odhalovaly testy sotva stovku nakažených covidem-19 denně. Před dvěma týdny jich bylo každý den kolem pěti tisíc, nyní již přes třináct tisíc. Epidemiolog Petr Smejkal je přesvědčen, že je to tak hlavně proto, že stát nezavedl včas potřebná opatření, přestože o nich vláda věděla.
„Reagujeme pozdě. Pořád jsme za vlakem, který nám ujíždí. (…) My jsme doporučovali plošné testování jako jedno ze základních protiepidemických opatření – ve školách i ve firmách – při incidenci daleko nižší, než má Česko v této chvíli,“ podotkl. Podle Smejkala, respektive MeSES, kterou vede, se mělo plošně testovat při dosažení sta pozitivních případů na sto tisíc obyvatel. Nyní je incidence šestinásobná, a vláda teprve diskutuje o možnosti plošného testování ve školách.
Stát podle něj chyboval také v tom, že nedohlížel na dodržování opatření, která vyhlásil. „Kdybychom bývali byli vymáhali Tečku (…) tak by nám asi bylo daleko lépe,“ míní.
Smejkal se domnívá, že ministerstvo zdravotnictví se příliš upnulo k očkování proti koronaviru a zanedbalo ostatní nástroje, které proti šíření nákazy má. „My si vybereme jednu věc. Řekneme si, že to všechno naočkujeme, což už vidíme, jak drhne. A už podceňujeme testování a trasování, které se v této chvíli rozpadá,“ poukázal.
Před takzvaným rakouským modelem, o němž kabinet uvažuje – tedy znemožnění prokazovat se negativním testem tam, kde je vyžadována bezinfekčnost – Smejkal varoval. Alespoň PCR testy by se podle něj měly uznávat dál. „Tu alternativu bych lidem nebral, aby to neudělalo víc potíží než užitku,“ obává se.
Vliv očkování nicméně epidemiolog nezpochybňuje. V nemocnici podle něj končí nižší procento nakažených než na jaře, kdy pro většinu lidí ještě vakcíny nebyly, a intenzivní péči vyžaduje patnáct procent hospitalizovaných oproti 25 procentům v minulosti. Má to ale velký háček. „Při náloži, která tady probíhá, jsou to stejně velká čísla,“ poukázal Smejkal.
Domnívá se, že kromě zavedení plošného testování ve školách i v podnicích a zlepšení trasování by měla vláda ještě zkusit naočkovat lidi, kteří vakcínu stále nemají. Je přesvědčen, že to zdaleka nejsou jen „naprostí antivaxeři“. „My je musíme přesvědčit, musíme za nimi dojet, musíme zaplatit mobilní týmy,“ zdůraznil.
Kdyby se podařilo zintenzivnit očkování, plošně testovat, lépe trasovat a také úspěšně vymáhat opatření, je Smejkal přesvědčen, že by již nemusel být nutný další lockdown. Podotkl, že vzhledem k tomu, co vše lze již proti covidu použít, bylo by opětovné zavírání selháním.
Vyzval také k zodpovědnosti, i když už trvá pandemie dlouho a konec se zdá v nedohlednu. „Je to pandemie století, je to něco, co byla španělská chřipka před sto lety. Děje se to, v historii lidstva to není nic nového, ale v našich životech to nové je. Doufejme, že už se to nebude opakovat. Musíme k tomu přistoupit velmi zodpovědně s opatřeními, která už nikdy nebudeme mít,“ řekl Petr Smejkal.
