Pro zavedení kuřáren je 113 poslanců. Zákon ale nechce mírnit ministr zdravotnictví Vojtěch

Nahrávám video

Pro zavedení kuřáren je napříč politickými stranami 113 poslanců. Návrh na změnu zákona, který předložil občanský demokrat Marek Benda, podepsalo 86 zákonodárců, dalších 27 České televizi potvrdilo, že by ho podpořili. Kuřárny přitom byly důvodem, proč v roce 2016 zákon neprošel napoprvé sněmovnou.

Podle návrhu Marka Bendy (ODS) by každá hospoda mohla mít odvětrávanou kuřárnu, do které by nechodila obsluha. Kouřit by se mohlo také v barech do 80 metrů čtverečních, kde se nevaří. „Je to pokus najít kompromis a nejít cestou naprostého restriktivního zákazu, který kuřáky vyhnal akorát na silnici,“ komentoval návrh jeho předkladatel.

O návrhu by poslanci mohli hlasovat na přelomu března a dubna. Jednotlivé kluby ale o případné podpoře zatím jasno nemají.

Normu nechce mírnit ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (nestr. za ANO). Předkladatelé od něj tak prý dostanou negativní stanovisko. „Zákon je účinný velmi krátkou dobu, tak si myslím, že nikdo nemůže svědomitě, zodpovědně a komplexně vyhodnotit jeho dopady,“ uvedl.

Loni padlo kvůli zákazu kouření 73 pokut

Takzvaný protikuřácký zákon začal platit loni 31. května. Kromě restaurací se vztahuje zákaz kouření na všechny veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory. Platí taky pro zdravotnická zařízení, školy a dětská hřiště. Kuřáci si nezapálí ani v kinech, divadlech nebo zoologických zahradách.

Ten, kdo zákon poruší, může dostat pětitisícovou pokutu. Provozovatelé prostor, kterých se norma týká, pak až dva miliony korun a zákaz činnosti. Za porušování zákona udělili loni hygienici 73 pokut.

Kouření omezují i další země EU. V Rakousku se bouřilivě diskutuje

Kouření ve veřejných prostorách alespoň částečně omezují všechny země v Evropě. V řadě z nich ale pro restaurace, kavárny a bary platí výjimky. Někde se zákaz vůbec nevztahuje na menší provozovny, případně se mohou rozhodnout, jestli se v nich bude kouřit nebo ne. Jinde musí být prostory pro kuřáky oddělené nebo mohou zřídit uzavřené kuřárny.

Omezení kouření v restauracích v zemích EU (stav k 31. 5. 2017)
Zdroj: ČT24

Výjimky ze zákazu kouření v restauracích a barech jsou zatím například také v Rakousku, které je podle statistik na třetím místě v počtu kuřáků v Evropské unii. Od května tam měl začít platit zákon, který by kouření zakázal úplně. Vláda ho ale na popud krajně pravicových Svobodných stáhla. S tím nesouhlasí rakouská lékařská komora, a proto spustila petici, která na zavedení plošného zákazu kouření trvá. Podepsalo ji už 340 tisíc lidí.

„Musíme chránit naše lidi, naši populaci před tím, aby onemocněla. Víme, že zákaz kouření (v jiných zemích) skoro okamžitě zdraví lidí zlepšil,“ uvedl prezident vídeňské lékařské komory Thomas Szekeres.

Autoři petice spoléhají paradoxně znovu na Svobodné, kteří Rakousku slibují posílit přímou demokracii. Lékaři věří, že statisíce podpisů prozrazují, po čem hlas lidu opravdu volá. Počet podpisů už nyní stačí na to, aby se peticí zabýval parlament. Sílí také hlasy požadující referendum, které by spor rozhodlo. Podle šéfa Svobodnách Heinze-Christiana Strachea se ale hlasovat může nejdřív za tři roky, kdy mají začít platit nová pravidla o referendu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SZIF dál vyplácí podporu Agrofertu a zpracovává žádosti, píše iRozhlas

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dál vyplácí podporu holdingu Agrofert a nepřerušil ani zpracovávání dalších žádostí, informoval server iRozhlas.cz. Evropská komise (EK) přitom firmám z holdingu pozastavila proplácení části unijních dotací, jelikož premiér Andrej Babiš (ANO) se podle EK nachází v potenciálním střetu zájmů.
před 5 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 39 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 39 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 39 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 40 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 40 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 40 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 40 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.