Pozitivní test na covid-19 mělo v úterý 1191 lidí. Za týden klesl počet potvrzených případů zhruba o třetinu. V nemocnicích je nyní 1256 lidí infikovaných covidem, v těžkém stavu je 224 z nich. Méně než 1300 hospitalizovaných bylo naposledy 4. října. Reprodukční číslo se po dvou dnech vrátilo pod hodnotu 0,8, je o setinu pod ní. Kleslo ale i tempo očkování, zatím se denní počet podaných dávek nevrátil nad 80 tisíc. Ministerstvo zdravotnictví považuje vývoj epidemie za příznivý, v úterý tím zdůvodnilo konec spolupráce s mezioborovou expertní skupinou MeSES. Ta však nově bude radit hejtmanům a spolupracovat by s ní mohla i Rada vlády pro zdravotní rizika.
Přírůstek nakažených klesl za týden o třetinu. O rady MeSES stojí hejtmani i Babiš
On-line přenos
Koronavirus - květen
- 22:15
Španělské regiony, včetně hlavního města Madridu, zvažují, že zruší povinnost nosit roušky venku.
- 21:17
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil další postupné uvolňování pandemických opatření. V zemi se zkrátí zákaz nočního vycházení a otevřou se bary a restaurace, uvedla agentura Reuters.
- 20:17
Dánská vláda v pondělí požádala zdravotní úřady země, aby přehodnotily rozhodnutí vyřadit proticovidové vakcíny společností Johnson & Johnson a AstraZeneca z očkovacího programu. Ke kroku vládu přiměl dvoutýdenní skluz v dánském vakcinačním plánu.
Reprodukční číslo nyní činí 0,79. Je tedy pod hodnotou 0,8, kterou považuje ministerstvo zdravotnictví za první známku zhoršování a někdejší protiepidemický systém po jejím překonání začal kvůli reprodukčnímu číslu zvyšovat skóre. Nad 0,8 bylo od pondělí, zároveň se reprodukční číslo od soboty zvyšovalo.
Nově potvrzených nákaz covidem-19 přibylo v úterý 1191. Oproti pondělí jich bylo více, ale jen o desítky. Ve srovnání s předchozím úterým naopak ubylo nových případů o 499, tedy přibližně o třetinu. Nynější denní přírůstky odpovídají situaci z druhého týdne loňského září, kdy poprvé překročily tisícovku.
Za týden přibylo v celorepublikovém průměru 63 nakažených na sto tisíc obyvatel. Oproti úterý je tento údaj o čtyři nižší, zároveň se již všechny kraje dostaly pod sto infikovaných na sto tisíc obyvatel za týden. Posledním krajem, kde incidence klesla pod tuto úroveň, byl Zlínský kraj, kde středeční hodnota spadla velmi výrazně – ze 103 na 89 případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní. Nejnižší je tato hodnota v Královéhradeckém kraji, a to 30 nakažených na sto tisíc obyvatel za týden. V úterý byla ještě o jeden případ nižší. V regionu druhý den v řadě vzrostl počet nově nakažených.
Více než sto nakažených na sto tisíc obyvatel za týden ještě přibývá v některých okresech. Nejhůře je na tom Opavsko se 137 pozitivními testy na sto tisíc obyvatel během sedmi dní, nad stovkou je ještě Českokrumlovsko (130), Českolipsko (119), Vyškovsko (109), Šumpersko (103) a Kroměřížsko (101).
Počet hospitalizovaných odpovídá úrovni z počátku loňského října. Po dvou dnech růstu ubylo v nemocnicích lidí infikovaných covidem-19, je jich 1256. V úterý nemocnice podle údajů ministerstva zdravotnictví přijaly 57 nových pacientů, což je nejméně od 14. září.
Očkování jde pomaleji, 80 tisíc dávek za den se nepodařilo podat
Zdravotníci v úterý podali 78 317 dávek vakcín proti covidu-19. Ve srovnání s minulým týdnem tedy tempo očkování zpomalilo. Nepodařilo se tak ani druhý den týdne překročit osmdesátitisícovou hranici, zatímco v minulém týdnu bylo podáno přes 80 tisíc dávek každý pracovní den kromě pondělí. Ve čtvrtek jich dokonce bylo více než 90 tisíc.
Od prosince se podařilo aplikovat téměř 4,3 milionu dávek. Fakticky má alespoň zahájené očkování bezmála 3,2 milionu lidí a obě dávky či jednodávkovou vakcínu zatím dostalo 1,1 milionu z nich.
Místo ministerstva chtějí s MeSES spolupracovat hejtmani i Babiš
Asociace krajů by chtěla spolupracovat s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES), s níž ukončilo spolupráci ministerstvo zdravotnictví. „Vážím si jejich odbornosti a práce. Pokud mají na ministerstvu zdravotnictví pocit, že konzultaci téhle party už nepotřebují, hejtmani ji určitě rádi využijí,“ uvedl předseda asociace a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
O rady skupiny má ovšem zájem i premiér Andrej Babiš (ANO). Skupina podle něj Česku pomohla, vyzdvihl „odbornost a nasazení“ jejích členů. Uvedl, že o možné další spolupráci jednal s vedoucím MeSES Petrem Smejkalem a členem Zdeňkem Helem a nabídl jim, aby nově místo ministerstva připravovali svá stanoviska pro Radu vlády pro zdravotní rizika.
Podle Ruth Tachezy z MeSES ale nebude skupina působit pod vládní radou. „Budeme dále pracovat jako nezávislá skupina a vydávat svá stanoviska především k tomu, co máme rozpracované. Chceme pracovat jako nezávislá skupina, takže nechceme pracovat jako rada pro rizika,“ shrnula.
V době, kdy se o vzniku skupiny začalo hovořit, se spekulovalo o tom, že by působila při Úřadu vlády. Poté, co tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný pohrozil rezignací, „ve chvíli, kdyby tady vznikal druhý ministr zdravotnictví“, začala MeSES fungovat jako poradní skupina ministerstva.
Členové MeSES se v úterý rozhodli, že přes nezájem ministerstva zdravotnictví o její další doporučení budou pokračovat v činnosti. Do poloviny června připraví stanovisko k vývoji epidemie. „Hodláme také představit mezioborový pohled na ochranu společnosti před možností podobných rozsáhlých zdravotních rizik v budoucnosti,“ uvedla skupina v prohlášení.
Že ukončilo spolupráci s expertní skupinou, oznámilo ministerstvo zdravotnictví v úterý odpoledne. MeSES funguje od poloviny března, kdy si ministerstvo vyžádalo její rady v souvislosti s rychlým šířením koronavirové epidemie. Kromě epidemiologů jsou jejími členy odborníci na ekonomii, sociologii či právo. Podle předsedy skupiny Petra Smejkala ministerstvo její členy na ukončení spolupráce předem neupozornilo.
Ministerstvo zdůvodnilo krok příznivým vývojem epidemie a zrychlujícím tempem očkování. Agendu bude mít nyní na starosti resortní klinická skupina pro covid, kterou vede náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková.
CVVM: Lidé se stále bojí o blízké
Čtyři pětiny lidí mají podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd stále obavy o zdraví svých blízkých. Rozhodně nebo spíše se o ně obává 82 procent lidí. Data pro průzkum sbíralo CVVM v dubnu, oproti předchozímu únorovému průzkumu se obavy o blízké nezmenšily.
Poněkud ubylo těch, kteří mají obavy, že by kvůli koronaviru mohla znovu oslabit péče o ostatní pacienty, ovšem stále je taková obava mezi 80 procenty dotázaných. Více než polovina dotázaných (57 procent) se obává i nedostatečné kapacity nemocnic, v únoru však kapacita zdravotnických zařízení vzbuzovala nejistotu dvou třetin respondentů.
Strach o své zdraví má kvůli šíření koronaviru stejně jako v únoru zhruba polovina lidí (52 procent). Nejméně lidí – 21 procent – se obává zhroucení zásobování.
Do Rakouska bez karantény
Od středy je možné snáze překročit jižní hranici České republiky. Rakousko zmírnilo některá pandemická pravidla, mimo jiné již pro cestující z Česka i mnoha dalších států není po příjezdu povinná karanténa. Je nicméně nutný test či doklad o očkování. Antigenní test je nutné absolvovat každých 48 hodin, PCR test každých 72 hodin. Po návratu ovšem musí ten, kdo v Rakousku pobyl více než 12 hodin, potřebuje test i pro návrat do ČR.
V létě bude ovšem v Česku nákladnější získat test – alespoň ten antigenní. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová navrhne, aby byly hrazené ze zdravotního pojištění pouze dva testy měsíčně. V součanosti pojišťovny proplácejí jeden antigenní test za každé tři dny. Nově by ale mohly pojišťovny proplácet i PCR testy.
