Pandemie ve světě: Rakousko, Nizozemsko i Francie dál rozvolňují opatření

Kromě gastronomických podniků a kulturní scény je od středy v Rakousku povoleno také sportování v uzavřených prostorách. Ubytovací zařízení smí nabízet služby i návštěvníkům z ciziny. Po vstupu do země z ČR a řady dalších zemí už lidé nemusí do karantény, platí ale takzvané pravidlo 3G.

Lidé se tedy musí prokázat buď negativním testem, potvrzením o očkování, nebo dokladem o prodělání covidu v posledním půlroce. V případě PCR testů je lhůta platnosti 72 hodin, antigenní test platí po dobu 48 hodin. Potvrzení o očkování rakouské úřady uznávají od tří týdnů po obdržení první dávky.

„V zásadě se dnes Rakousko po sedmi měsících otvírá a směřuje naplno k letní sezoně,“ líčí zpravodaj ČT Petr Obrovský, „na hranicích byla kontrola velmi rychlá, policistům stačilo předložení certifikátů o absolvování testů,“ popisuje zkušenost ze středečního rána. Není zatím podle něj jasné, jak dlouho chce Vídeň kontroly na hranicích udržovat a kdy otevře hranici celou, dá se ale očekávat, že kontroly postupně prořídnou.

Ve Francii se otevírají zahrádky restaurací a kaváren, které však budou mít kapacitu omezenou na 50 procent. Návštěvníkům se otevře i pařížský Louvre a další muzea, kina, divadla či koncertní sály. Začátek zákazu nočního vycházení se posune z dosavadních 19:00 na 21:00.

Od devátého června by se měl posunout až na třiadvacátou hodinu a otevřít by se měly i vnitřní prostory restaurací. Nejistý je zatím osud diskoték a nočních podniků, které jsou zavřeny od března minulého roku.

Francouzské rozvolňování se zatím netýká pouťových atrakcí. Kolotočáři svou nevoli dali rázně najevo, když pomalou jízdou blokovali provoz na dálnicích a tvořili tak kolony. Dle provozovatele mýtného systému vytvořili dohromady desítky kilometrů zácp.

Souběžně s uvolňováním připravuje vláda plán, jak zlepšit situaci v nemocnicích při případné další vlně pandemie. Na mnoha místech mají potíže nahradit odcházející sestry, které už nechtějí na covidových odděleních pracovat. Od vedení země čekají zlepšení pracovních podmínek i lepší finanční ocenění namáhavé práce.

V Berlíně přestává platit epidemická nouzová brzda, opět tak bude možné v noci vycházet bez omezení. V německé metropoli se pod otevřeným nebem a za dodržení hygienických opatření mohou konat koncerty, divadelní představení či promítat filmy.

Zábavní parky, zoo a venkovní bazény otevřou v Nizozemsku. Zahrádky restaurací a barů budou moci mít otevřeno až do 20:00.

New York vykročil k normalitě

Pokračovat v regionálním uvolňování karanténních omezení bude moci příští týden také Slovensko. Umožní to zlepšení epidemické situace v dalších okresech. Po dřívějším výrazném snížení počtu nových případů koronavirové infekce a počtu hospitalizovaných země upustila od celostátních opatření a v současnosti se omezení řídí vývojem nákazy v jednotlivých okresech. V zemi od uplynulého víkendu již neplatí ani nouzový stav, který byl spjat se zákazy vycházení a shromažďování.

Výrazný krok k normalitě učinil ve středu americký New York. Stát se stejnojmenným velkoměstem po čtrnácti měsících trvání protiepidemických restrikcí ruší kapacitní omezení pro restaurace, obchody, salony nebo posilovny a zvyšuje limity počtu lidí na soukromých i veřejných akcích – doma se může sejít padesát lidí, na společenských akcích uvnitř až 250 a venku pět stovek. Ve většině případů nemusí také naočkovaní lidé nosit roušky.

Ani nové kolo uvolňování karanténních opatření, s nímž se také vrátil nepřetržitý provoz metra, však podle deníku The New York Times nepřinese v metropoli okamžitý návrat „předpandemického života“. List píše, že mnozí obyvatelé budou nadále nosit roušky, které zůstanou povinné v hromadné dopravě, zatímco ne všechny restaurace budou schopny ihned sladit plnou návštěvnost s požadavky ohledně rozestupů a bariér.

Podle agentury AP by se „město, které nikdy nespí“ mohlo z koronavirového dřímání naplno probudit během léta.

Europoslanci se přou o vakcínové patenty

Nebývale výrazný spor mezi pravicovými a levicovými skupinami Evropského parlamentu se projevil při debatě o možném uvolnění patentů k vakcínám. Zatímco socialisté, zelení a krajní levice volali po rychlém omezení práv farmaceutických firem v zájmu očkování v chudších zemích, lidovci, liberálové i konzervativci prosazovali jiná řešení.

Debatu rozpoutal nedávný návrh amerického prezidenta Joea Bidena, jehož země spolu se stovkou dalších států Světové obchodní organizace (WTO) navrhuje dočasně uvolnit patentová práva. Cílem je umožnit výrobu očkovacích látek například v zemích Afriky, Asie či Latinské Ameriky, které zatím proti západním státům naočkovaly jen zlomek svých občanů.

Lídři zemí EU se však na neformálním summitu začátkem května postavili proti tomuto nápadu, který podle nich nezajistí chudším státům potřebný rychlý přísun vakcín.