Pandemie ve světě: Rakousko, Nizozemsko i Francie dál rozvolňují opatření

Rakousko přikročilo k velkému uvolnění opatření proti šíření covidu-19. Provoz zahájily restaurace, hotely či kulturní instituce. Restrikce ruší také Nizozemsko a Francie, kde se otevře mimo jiné pařížský Louvre. V Berlíně bude možné v noci vycházet bez omezení. Výrazně rozvolňuje také americký New York.

On-line přenos

Koronavirus - květen

  • 22:15

    Španělské regiony, včetně hlavního města Madridu, zvažují, že zruší povinnost nosit roušky venku.

  • 21:17

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil další postupné uvolňování pandemických opatření. V zemi se zkrátí zákaz nočního vycházení a otevřou se bary a restaurace, uvedla agentura Reuters. 

  • 20:17

    Dánská vláda v pondělí požádala zdravotní úřady země, aby přehodnotily rozhodnutí vyřadit proticovidové vakcíny společností Johnson & Johnson a AstraZeneca z očkovacího programu. Ke kroku vládu přiměl dvoutýdenní skluz v dánském vakcinačním plánu.

Kromě gastronomických podniků a kulturní scény je od středy v Rakousku povoleno také sportování v uzavřených prostorách. Ubytovací zařízení smí nabízet služby i návštěvníkům z ciziny. Po vstupu do země z ČR a řady dalších zemí už lidé nemusí do karantény, platí ale takzvané pravidlo 3G.

Lidé se tedy musí prokázat buď negativním testem, potvrzením o očkování, nebo dokladem o prodělání covidu v posledním půlroce. V případě PCR testů je lhůta platnosti 72 hodin, antigenní test platí po dobu 48 hodin. Potvrzení o očkování rakouské úřady uznávají od tří týdnů po obdržení první dávky.

„V zásadě se dnes Rakousko po sedmi měsících otvírá a směřuje naplno k letní sezoně,“ líčí zpravodaj ČT Petr Obrovský, „na hranicích byla kontrola velmi rychlá, policistům stačilo předložení certifikátů o absolvování testů,“ popisuje zkušenost ze středečního rána. Není zatím podle něj jasné, jak dlouho chce Vídeň kontroly na hranicích udržovat a kdy otevře hranici celou, dá se ale očekávat, že kontroly postupně prořídnou.

Ve Francii se otevírají zahrádky restaurací a kaváren, které však budou mít kapacitu omezenou na 50 procent. Návštěvníkům se otevře i pařížský Louvre a další muzea, kina, divadla či koncertní sály. Začátek zákazu nočního vycházení se posune z dosavadních 19:00 na 21:00.

Od devátého června by se měl posunout až na třiadvacátou hodinu a otevřít by se měly i vnitřní prostory restaurací. Nejistý je zatím osud diskoték a nočních podniků, které jsou zavřeny od března minulého roku.

Francouzské rozvolňování se zatím netýká pouťových atrakcí. Kolotočáři svou nevoli dali rázně najevo, když pomalou jízdou blokovali provoz na dálnicích a tvořili tak kolony. Dle provozovatele mýtného systému vytvořili dohromady desítky kilometrů zácp.

Nahrávám video

Souběžně s uvolňováním připravuje vláda plán, jak zlepšit situaci v nemocnicích při případné další vlně pandemie. Na mnoha místech mají potíže nahradit odcházející sestry, které už nechtějí na covidových odděleních pracovat. Od vedení země čekají zlepšení pracovních podmínek i lepší finanční ocenění namáhavé práce.

V Berlíně přestává platit epidemická nouzová brzda, opět tak bude možné v noci vycházet bez omezení. V německé metropoli se pod otevřeným nebem a za dodržení hygienických opatření mohou konat koncerty, divadelní představení či promítat filmy.

Zábavní parky, zoo a venkovní bazény otevřou v Nizozemsku. Zahrádky restaurací a barů budou moci mít otevřeno až do 20:00.

New York vykročil k normalitě

Pokračovat v regionálním uvolňování karanténních omezení bude moci příští týden také Slovensko. Umožní to zlepšení epidemické situace v dalších okresech. Po dřívějším výrazném snížení počtu nových případů koronavirové infekce a počtu hospitalizovaných země upustila od celostátních opatření a v současnosti se omezení řídí vývojem nákazy v jednotlivých okresech. V zemi od uplynulého víkendu již neplatí ani nouzový stav, který byl spjat se zákazy vycházení a shromažďování.

Výrazný krok k normalitě učinil ve středu americký New York. Stát se stejnojmenným velkoměstem po čtrnácti měsících trvání protiepidemických restrikcí ruší kapacitní omezení pro restaurace, obchody, salony nebo posilovny a zvyšuje limity počtu lidí na soukromých i veřejných akcích – doma se může sejít padesát lidí, na společenských akcích uvnitř až 250 a venku pět stovek. Ve většině případů nemusí také naočkovaní lidé nosit roušky.

Ani nové kolo uvolňování karanténních opatření, s nímž se také vrátil nepřetržitý provoz metra, však podle deníku The New York Times nepřinese v metropoli okamžitý návrat „předpandemického života“. List píše, že mnozí obyvatelé budou nadále nosit roušky, které zůstanou povinné v hromadné dopravě, zatímco ne všechny restaurace budou schopny ihned sladit plnou návštěvnost s požadavky ohledně rozestupů a bariér.

Podle agentury AP by se „město, které nikdy nespí“ mohlo z koronavirového dřímání naplno probudit během léta.

Europoslanci se přou o vakcínové patenty

Nebývale výrazný spor mezi pravicovými a levicovými skupinami Evropského parlamentu se projevil při debatě o možném uvolnění patentů k vakcínám. Zatímco socialisté, zelení a krajní levice volali po rychlém omezení práv farmaceutických firem v zájmu očkování v chudších zemích, lidovci, liberálové i konzervativci prosazovali jiná řešení.

Debatu rozpoutal nedávný návrh amerického prezidenta Joea Bidena, jehož země spolu se stovkou dalších států Světové obchodní organizace (WTO) navrhuje dočasně uvolnit patentová práva. Cílem je umožnit výrobu očkovacích látek například v zemích Afriky, Asie či Latinské Ameriky, které zatím proti západním státům naočkovaly jen zlomek svých občanů.

Lídři zemí EU se však na neformálním summitu začátkem května postavili proti tomuto nápadu, který podle nich nezajistí chudším státům potřebný rychlý přísun vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 45 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled