Pandemie ve světě: Rakousko, Nizozemsko i Francie dál rozvolňují opatření

Rakousko přikročilo k velkému uvolnění opatření proti šíření covidu-19. Provoz zahájily restaurace, hotely či kulturní instituce. Restrikce ruší také Nizozemsko a Francie, kde se otevře mimo jiné pařížský Louvre. V Berlíně bude možné v noci vycházet bez omezení. Výrazně rozvolňuje také americký New York.

On-line přenos

Koronavirus - květen

  • 22:15

    Španělské regiony, včetně hlavního města Madridu, zvažují, že zruší povinnost nosit roušky venku.

  • 21:17

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil další postupné uvolňování pandemických opatření. V zemi se zkrátí zákaz nočního vycházení a otevřou se bary a restaurace, uvedla agentura Reuters. 

  • 20:17

    Dánská vláda v pondělí požádala zdravotní úřady země, aby přehodnotily rozhodnutí vyřadit proticovidové vakcíny společností Johnson & Johnson a AstraZeneca z očkovacího programu. Ke kroku vládu přiměl dvoutýdenní skluz v dánském vakcinačním plánu.

Kromě gastronomických podniků a kulturní scény je od středy v Rakousku povoleno také sportování v uzavřených prostorách. Ubytovací zařízení smí nabízet služby i návštěvníkům z ciziny. Po vstupu do země z ČR a řady dalších zemí už lidé nemusí do karantény, platí ale takzvané pravidlo 3G.

Lidé se tedy musí prokázat buď negativním testem, potvrzením o očkování, nebo dokladem o prodělání covidu v posledním půlroce. V případě PCR testů je lhůta platnosti 72 hodin, antigenní test platí po dobu 48 hodin. Potvrzení o očkování rakouské úřady uznávají od tří týdnů po obdržení první dávky.

„V zásadě se dnes Rakousko po sedmi měsících otvírá a směřuje naplno k letní sezoně,“ líčí zpravodaj ČT Petr Obrovský, „na hranicích byla kontrola velmi rychlá, policistům stačilo předložení certifikátů o absolvování testů,“ popisuje zkušenost ze středečního rána. Není zatím podle něj jasné, jak dlouho chce Vídeň kontroly na hranicích udržovat a kdy otevře hranici celou, dá se ale očekávat, že kontroly postupně prořídnou.

Ve Francii se otevírají zahrádky restaurací a kaváren, které však budou mít kapacitu omezenou na 50 procent. Návštěvníkům se otevře i pařížský Louvre a další muzea, kina, divadla či koncertní sály. Začátek zákazu nočního vycházení se posune z dosavadních 19:00 na 21:00.

Od devátého června by se měl posunout až na třiadvacátou hodinu a otevřít by se měly i vnitřní prostory restaurací. Nejistý je zatím osud diskoték a nočních podniků, které jsou zavřeny od března minulého roku.

Francouzské rozvolňování se zatím netýká pouťových atrakcí. Kolotočáři svou nevoli dali rázně najevo, když pomalou jízdou blokovali provoz na dálnicích a tvořili tak kolony. Dle provozovatele mýtného systému vytvořili dohromady desítky kilometrů zácp.

Nahrávám video

Souběžně s uvolňováním připravuje vláda plán, jak zlepšit situaci v nemocnicích při případné další vlně pandemie. Na mnoha místech mají potíže nahradit odcházející sestry, které už nechtějí na covidových odděleních pracovat. Od vedení země čekají zlepšení pracovních podmínek i lepší finanční ocenění namáhavé práce.

V Berlíně přestává platit epidemická nouzová brzda, opět tak bude možné v noci vycházet bez omezení. V německé metropoli se pod otevřeným nebem a za dodržení hygienických opatření mohou konat koncerty, divadelní představení či promítat filmy.

Zábavní parky, zoo a venkovní bazény otevřou v Nizozemsku. Zahrádky restaurací a barů budou moci mít otevřeno až do 20:00.

New York vykročil k normalitě

Pokračovat v regionálním uvolňování karanténních omezení bude moci příští týden také Slovensko. Umožní to zlepšení epidemické situace v dalších okresech. Po dřívějším výrazném snížení počtu nových případů koronavirové infekce a počtu hospitalizovaných země upustila od celostátních opatření a v současnosti se omezení řídí vývojem nákazy v jednotlivých okresech. V zemi od uplynulého víkendu již neplatí ani nouzový stav, který byl spjat se zákazy vycházení a shromažďování.

Výrazný krok k normalitě učinil ve středu americký New York. Stát se stejnojmenným velkoměstem po čtrnácti měsících trvání protiepidemických restrikcí ruší kapacitní omezení pro restaurace, obchody, salony nebo posilovny a zvyšuje limity počtu lidí na soukromých i veřejných akcích – doma se může sejít padesát lidí, na společenských akcích uvnitř až 250 a venku pět stovek. Ve většině případů nemusí také naočkovaní lidé nosit roušky.

Ani nové kolo uvolňování karanténních opatření, s nímž se také vrátil nepřetržitý provoz metra, však podle deníku The New York Times nepřinese v metropoli okamžitý návrat „předpandemického života“. List píše, že mnozí obyvatelé budou nadále nosit roušky, které zůstanou povinné v hromadné dopravě, zatímco ne všechny restaurace budou schopny ihned sladit plnou návštěvnost s požadavky ohledně rozestupů a bariér.

Podle agentury AP by se „město, které nikdy nespí“ mohlo z koronavirového dřímání naplno probudit během léta.

Europoslanci se přou o vakcínové patenty

Nebývale výrazný spor mezi pravicovými a levicovými skupinami Evropského parlamentu se projevil při debatě o možném uvolnění patentů k vakcínám. Zatímco socialisté, zelení a krajní levice volali po rychlém omezení práv farmaceutických firem v zájmu očkování v chudších zemích, lidovci, liberálové i konzervativci prosazovali jiná řešení.

Debatu rozpoutal nedávný návrh amerického prezidenta Joea Bidena, jehož země spolu se stovkou dalších států Světové obchodní organizace (WTO) navrhuje dočasně uvolnit patentová práva. Cílem je umožnit výrobu očkovacích látek například v zemích Afriky, Asie či Latinské Ameriky, které zatím proti západním státům naočkovaly jen zlomek svých občanů.

Lídři zemí EU se však na neformálním summitu začátkem května postavili proti tomuto nápadu, který podle nich nezajistí chudším státům potřebný rychlý přísun vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, šlo prý o reakci na sestřelení helikoptéry

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery prý hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 1 hhodinou

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 5 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 5 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 6 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...