Příjezdové cesty do firem blokují vraky. Úřady i policie si věc jen bezradně přehazují

Nahrávám video
Reportéři ČT: Společnosti v Běchovicích řeší problém s vraky
Zdroj: ČT24

Výzkumný areál v Běchovicích je známý tím, že v něm svoje sídlo mají technologické firmy. V posledních měsících to tam ale vypadá, jako kdyby se čas vrátil do divokých devadesátých let. Příjezdové silnice blokují desítky vraků návěsů. Podle zdejších firem je tímto způsobem majitel cest vydírá, aby od něj komunikace odkoupily za desítky milionů. Úřady ani policie nejsou schopné věc napravit. Případu se věnovali Reportéři ČT, natáčel Ondřej Golis.

V Běchovickém areálu podniká přes sto firem. Některé z nich vyrábí a zkouší vysoce specializované technologie a ve svých oborech patří mezi špičky. Místo aby se soustředily na svoji činnost, už několik měsíců řeší zásadní problém, jak se dostat do svých sídel. Skoro všechny cesty ke společnostem totiž blokují vraky návěsů. „Začaly se tady objevovat v březnu letošního roku,“ popisuje ředitel společnosti Sécheron Hasler, jedné z technologických firem sídlících v objektu, Jaromír Šatánek.

„Na mě to působí jako prvky mafiánského kapitalismu. Je to na úrovni vybírání výpalného,“ přidává ředitel EGU-HV Laboratory Jan Lachman. Podle starosty městské části Praha-Běchovice Ondřeje Martana (ODS) je takové jednání majitele silnice společensky nepřijatelné. „Ale těžko se bránit,“ dodává.

„Postupně sem bylo přivlečeno až 45 návěsů. Došlo víceméně až k vytváření šikany tak, aby byl znemožněný průjezd větších aut,“ popisuje Lachman. Policie podle něj neměla prostředky na to, jak komunikaci zprůjezdnit, takže popotažení návěsů od sebe, aby se mezi nimi dalo projet, si musely zajistit společnosti samy.

Majitel chce silnici odprodat za vysokou cenu

Zablokované cesty v běchovickém areálu vlastní obchodník s nemovitostmi Miloslav Štěpán. Stát mu silnice před více než deseti lety prodal v dražbě, Štěpán přitom v běchovickém areálu na rozdíl od místních firem nepodniká. Odmítá ale, že komunikace koupil účelově a že má s vraky cokoliv společného. Kdosi je tam podle něj prý zaparkoval. Podle policie jsou návěsy napsané na různé firmy, jejich jména ale říct nemůže.

„Já jsem pouze majitelem komunikace, nikoliv žádného auta, takže do těch aut mně nic není,“ říká Štěpán. „Byl při tom, když se sem ty vraky dávaly, několikrát přichycen, dokonce i policií a kamerami. Navíc třeba toto bílé auto, od toho se našel techničák, kdy přímo to auto vlastní pan Štěpán,“ říká ale ředitel firmy Hybler Group Pavel Vávra.

Štěpán rozhovor před kamerou odmítl. V písemné reakci připustil, že tento odstavený vůz mu skutečně patří. Stejně tak potvrdil, že v areálu byl. „Je to můj majetek, a proto jsem se tam v minulosti vyskytoval, a v budoucnu též vyskytovat budu, což považuji za zcela běžné a v pořádku,“ napsal v reakci na dotaz Reportérů ČT majitel silnice.

Část firem z běchovického areálu chtěla od Štěpána cesty odkoupit. Jak ale popisují, těsně před dohodou podnikatel neúměrně zvýšil cenu. Jde mu podle nich o to, aby komunikace odkoupily za přemrštěnou sumu. Anebo rovnou podnikání v Běchovicích vzdaly.

„Cena jsou desítky milionů,“ popisuje Šatánek přemrštěnou částku, kterou za silnici Štěpán požaduje. „Řekli jsme si, to je úplný nesmysl, to takhle nejde, vždyť si pořád vymýšlíte stále více a více,“ dodává Vávra.

Podle svých slov je Štěpán dlouhodobě vystaven tlakům, aby komunikace levně prodal. „Anonymní telefonáty a vyhrožování byly velmi nepříjemné a musel jsem přijmout opatření na ochranu rodiny,“ říká.

Silnice může zůstat neprůjezdná roky, varují úřady

Zákon ale hovoří jasně, ať už vraky patří komukoliv, Štěpán je jako majitel cest, kde stojí, zodpovědný za jejich průjezdnost. Vlastní totiž takzvané veřejně přístupné účelové komunikace. „Je to opravdu na majiteli komunikace, aby pevnou překážku, která brání obecnému užívání, odstranil,“ potvrzuje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Firmy z běchovického areálu Štěpána o zprůjezdnění cest požádaly. Ale neuspěly, obrátily se proto na policii i místní úřady. Ty si místo pomoci případ mezi sebou jen přehazují. Nepomohl jim ani starosta, ten se brání, že nemá jak.

„Je to na hlavu, je to těžký problém a není to problémem obce,“ říká starosta Martan. Exekutivním orgánem státu má být podle něj v tuto chvíli pražská policie. Ta sice podle mluvčího Jana Daňka o odtažení vraků přemýšlela, chybí jí k tomu ale technika.

Odstranit vraky z cest v běchovickém areálu může Štěpánovi nařídit pouze silniční úřad v Újezdu nad Lesy. Jak vyplývá z rozhodnutí úřadu, na začátku července Štěpána vyzval, aby vraky a další překážky odstranil, a dal mu na to dva měsíce. Dodnes se ale nestalo nic.

Štěpán tvrdí, že o žádném takovém rozhodnutí neví. Úřad ho zase podle svých slov nemůže donutit, aby dodržoval zákon a vraky rychle odstranil. Proti jeho rozhodnutí se totiž podnikatel může odvolat a v krajním případě se soudit. „Můžeme se bavit o měsících, v některých případech se jedná i o roky, než je správní řízení dokončeno,“ popisuje tajemnice městské části Praha 21 Šárka Zátková.

„Naši švýcarští majitelé to nemůžou pochopit, že stát nereaguje. Je to pro ně úplně jako z jiného světa,“ popisuje Šatánek.

Pokud budou podle Lachmana vraky na příjezdových cestách stát další měsíce a roky, aniž by se společnost bránila svépomocí, hrozí podle něj, že firma z areálu zmizí. „Což je samozřejmě asi účel celého toho projektu,“ připouští. „Ale to samozřejmě my nepřipustíme, aby to takhle dopadlo,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...