Ústavní soud zrušil část přechodného ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky, která popisuje okolnosti zániku odpovědnosti za přestupek. Souvisí s předchozím nálezem Ústavního soudu, podle kterého není možné, aby se prodloužená promlčecí doba uplatňovala i na přestupky spáchané před účinností nového zákona.
Při zániku odpovědnosti za přestupek platí ten zákon, který je pro pachatele výhodnější, rozhodl Ústavní soud
Poté, co Ústavní soud vyškrtl na návrh pražského městského soudu vztažení prodloužené promlčecí doby na přestupky spáchané ještě v době platnosti starého zákona, upravil nyní i okolnosti zániku odpovědnosti. Změnu tohoto ustanovení navrhl pražský krajský soud.
Podle ústavních soudců je zapotřebí v každém konkrétním případě zvážit, která právní úprava – nová, či stará – je pro pachatele přestupku příznivější, a tu pak použít.
Zákon o odpovědnosti za přestupky vstoupil v platnost v polovině roku 2017 a oproti předchozí úpravě obsažené v přestupkovém zákoně prodloužil horní hranici promlčecí doby u vážnějších přestupků ze dvou na tři roky.
Znemožnit, aby se zvýšená horní hranice vztahovala i na přestupky spáchané před účinností nového zákona, považovali soudci za nutné proto, že šlo o podstatnou změnu podmínek, která pachatelům přestupků nebyla předem známá.
Dopady nového nálezu však budou již omezené, většina přestupkových řízení ze sporného období je již uzavřená. Jen některými případy se ještě zabývají správní soudy.