Nový přestupkový zákon má za sebou měsíční praxi. Trestá například urážku úředníka, zmizela naopak možnost vykázat pachatele z místa. Incidentů sice výrazně nepřibylo, radnice ale tvrdí, že mají víc práce. Řízení je totiž složitější a prodloužily se i lhůty na vyřízení. Objevují se i problémy s nejasným výkladem pojmů.
Urážka, nebo jen nevhodné chování? Obce tápou, za co pokutovat útoky na úředníky
Přestupků s novým zákonem nepřibylo. Řízení je ale delší (zdroj: ČT24)
Strážníci mohou nově trestat například telefonování za jízdy, přibyl i přestupek znevážení výkonu úřední osoby, tedy urážka strážníka nebo úředníka. Nikde ale zatím není jasně definované, co přesně už je urážka, a co jen nevhodné chování.
Urážka úředníka za 10 tisíc korun
Úředníci a strážníci se tak setkávají s různými názory a mnozí s použitím tohoto přestupku raději vyčkávají na jeho podrobnější výklad. „Nový zákon, který je jistým krokem do tmy, vyvolá nepochybně aplikační problémy, než se vytvoří judikatura,“ potvrzuje europoslanec a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN).
- Za první krádež je možno udělit pokutu do 20 tisíc korun, při opakování do 30 tisíc korun.
- Za první založení skládky je možno pokutovat do 50 tisíc korun, při opakování přestupku až 75 tisíc korun.
- Za rušení nočního klidu hrozí pokuta do 10 tisíc korun, při opakovaném rušení až 15 tisíc.
Za urážku nebo pomluvu úřední osoby hrozí sankce až 10 tisíc korun. Stát tak chce chránit strážníky a dopravní policisty, kteří vyřizují na silnicích přestupky řidičů. Slovní i fyzické útoky se nevyhýbají ani zaměstnancům na úřadech práce. Měsíčně jich evidují přes třicet především od klientů žádajících sociální dávky.
Pro radnice ale nový zákon znamená především víc práce. Od strážníků totiž přebírají přestupky k vyřízení a nově k nim musí vydávat usnesení. Řeší tak například opilství, výtržnosti, sousedské i rodinné neshody, krádeže nebo záškoláctví.
Starostové menších měst si proto stěžují, že na přestupky neseženou úředníky s právním vzděláním, jak to zákon do budoucna žádá. Přestupkové řízení se totiž přiblížilo trestnímu. V místnosti, kde se projednává, sedí podobně jako u soudu tříčlenná komise, obviněný a svědek nebo poškozený.
Na nemajetné recidivisty pokuty nefungují
Města a obce nejsou spokojené ani s částí zákona, která už jim neumožňuje použít trest zákazu pobytu. Dříve díky tomu mohly vykázat recidivisty až na tři měsíce z míst, kde pravidelně porušovali veřejný pořádek. Při nedodržení zákazu jim hrozilo i vězení. Nyní můžou dostat maximálně pokutu.
„Řada těchto lidí je nemajetná. Potom je složité z nich peníze vymáhat, takže pokuty nemají efekt,“ poznamenal mluvčí Městské policie Brno Jakub Ghanem. Města proto volají po tom, aby se zákaz pobytu vrátil. Od roku 2013 ho používaly průměrně dvěstěkrát ročně. „V mnoha případech to byla jediná možnost, jak potrestat viníka za přestupek proti veřejnému pořádku,“ uvedl ředitel Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.
Ministerstvo vnitra ale tvrdí, že existuje řada jiných opatření, která mohou starostové použít. Místo zákazu pobytu mohou podle resortu využívat například zákaz styku s konkrétní osobou nebo zákaz vstupu do určité ulice. Žádnou změnu proto ministerstvo minimálně do příštího července neplánuje.