Obce ztratí právo zakázat až na tři měsíce pobyt lidem, kteří by na jejich území opakovaně porušovali veřejný pořádek. Rozhodl o tom Senát, který schválil nový přestupkový zákon. Norma současně zvyšuje sankce za některé prohřešky a urážku policisty či úředníka mění na přestupek proti veřejnému pořádku.
Zrušení zákazu pobytu v obci navrhla vláda při úpravách přestupkového práva. Trest kritizovali ochránci lidských práv a podotýkali, že se ani příliš nevyužíval. Podle obhájců tomu bylo ale právě proto, že „nástroj zafungoval dobře“, jak uvedl například senátor a starosta Božího Daru Jan Horník.
Obhájci normy současně varovali, že obce přijdou o účinný nástroj postihu nepřizpůsobivých lidí. Svůj postoj se jim ale na plénu horní komory prosadit nepodařilo.
Zákon o odpovědnosti za přestupky má mimo jiné stanovit způsob jejich projednávání a ruší úpravy řešení přestupků v osmi desítkách dalších norem. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) norma také upravuje narovnání mezi obviněným a poškozeným nebo správní trest zveřejněním rozhodnutí o přestupku. Cílem této sankce je, aby se veřejnost lépe dozvěděla o nekalých obchodních praktikách firem nebo živnostníků.
Některé pokuty vzrostou desetinásobně
Přestupková legislativa rovněž desetinásobně na 100 000 korun zvýší maximální sankce za zmaření, ztížení nebo ohrožení poskytnutí zdravotní služby. Stejně tak se má zvýšit pokuta za provozování obchodní, výrobní či jiné výdělečné činnosti bez příslušného oprávnění.
Až 50 000 korun pokuty místo dosavadních 10 000 korun by měl nově zaplatit občan, pokud by úřadu sdělil nesprávný nebo neúplný údaj, případně mu požadovaný údaj zatajil kvůli získání neoprávněné výhody. Stejná sankce má nově hrozit za způsobení škody na cizím majetku, neoprávněné užívání cizí věci nebo přisvojení si věci nálezem.
Na 10 000 korun má zákon zvýšit maximální pokuty za ublížení na cti, nedodržení omezujícího opatření, vzbuzování veřejného pohoršení nebo rušení nočního klidu, jakož i „znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci“ – policistů nebo úředníků. Proti tomu měli ze senátorů výhrady bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová nebo advokát Jan Láska (oba za SZ). Podle něj není zřejmé, zda nebude důvodem k sankci už konstatování, že úředníci jsou placeni z daní občanů a podle toho by se k nim měli chovat.
Senát ale jejich návrhy na zrušení této pasáže nevyslyšel a normu schválil 28 hlasy z 53 svých přítomných členů. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
