Prezident jmenoval Štecha novým ministrem školství. Zaměřit se chce na kariérní řád učitelů

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman jmenoval novým ministrem školství Stanislava Štecha (za ČSSD). Nahradil tak ve funkci Kateřinu Valachovou (ČSSD), které dosud dělal náměstka. Valachová podala demisi kvůli kauze sportovních dotací. Prezident Štechovi popřál hodně štěstí při zastávání nové funkce a zároveň ocenil jeho odborné kompetence a zkušenosti z ministerstva školství.

Jmenováním Štecha skončila šest týdnů trvající nejistota, kdo ministerstvo školství dále povede. Prezident totiž s demisí Valachové nesouhlasil. Podle něj nemá smysl, aby ministr odcházel několik měsíců před volbami. Chtěl, aby si Valachová své rozhodnutí rozmyslela. Bývalá ministryně mu ale demisi potvrdila.

Na ministerstvu školství převzal Stanislav Štech několik nedořešených záležitostí. Především je to kariérní řád učitelů, který se Kateřině Valachové nepodařilo prosadit v Senátu a v posledním červnovém týdnu by ho měla opět projednávat sněmovna.

V souvislosti s kariérním řádem už ministr Štech uvedl, že senátní úpravy pokládá za zcela nepřijatelné. Nelze podle něho pochopit například zrušení některých specializovaných učitelských pozic, které jsou ve školách léta.

Peníze pro sport? Urgentní úkol

Nový ministr se bude muset zabývat také problémy, které se týkají rozdělení dotací ve sportu. Právě v souvislosti s financováním sportu Kateřina Valachová odešla. Rozhodla se podat demisi kvůli případu možného zneužití sportovních dotací, v němž figurují dva ministerští úředníci.

Nahrávám video

Podle nového ministra jsou sporné sportovní dotace urgentním úkolem. „Je potřeba nalézt co nejrychleji průchodné řešení, ztlumit emoce a uklidnit sportovní svazy,“ řekl Stanislav Štech a oznámil, že konkrétní opatření navrhne co nejdříve.

Nespokojené vysoké školy

Nového ministra Štecha čekají také jednání o rozpočtu a požadavcích vysokých škol na více peněz. Podle České konference rektorů je totiž vztah současné vlády k vysokému školství nejhorší od roku 1989. Po jednání konference to v půli června prohlásil její místopředseda a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

Rektoři vyzvali premiéra Bohuslava Sobotku z ČSSD, aby zajistil dodržení slibů o navýšení financování vysokých škol. Chtějí také jednat s ministrem financí. V případě, že se návrh rozpočtu během léta zásadně nezmění, chtějí rektoři na vládu naléhat ještě důrazněji. Podle rektora ČVUT Petra Konvalinky v takovém případě hrozí stávka a posunutí začátku semestru.  

„Po letech slibů je potřeba ukázat, že vnímáme situaci vysokých škol v době, kdy byla pozornost zaměřena na regionální školství,“ uvedl Štech v úterý po schůzce s prezidentem Zemanem. „Domnívám se, že má-li novela přinést nějaký efekt, je nezbytné, aby byly zvýšeny prostředky na institucionální vzdělání,“ řekl po svém jmenování s tím, že bude jednat s ministrem financí Pilným, kterému chce ukázat, že se jedná o dobře investované peníze. 

Více peněz, méně byrokracie, slíbila Valachová

Vláda v dubnu 2017 schválila opakované zvýšení rozpočtu školství, který počítal s nárůstem peněz pro vysoké školy z nynějších jednadvaceti na zhruba dvacet sedm miliard korun. Aktuální návrh ministerstva financí ovšem počítá jen zhruba se sto miliony korun.

Kateřina Valachová při své bilanční tiskové konferenci zmínila v souvislosti s nástupem nového ministra plán snížení byrokracie ve školství. Její nástupce Stanislav Štech řekl, že se bude snažit o odlehčení, ovšem o nějakém celkovém bombastickém plánu mluvit nelze. Bylo by to podle něho příliš troufalé. 

Valachová rezignaci oznámila v době, kdy vládu odmítal opustit tehdejší ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš z ANO, který čelil podezřením z obcházení daní a ovlivňování médií. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že pro něj nechce být záminkou, aby k ní odváděl pozornost a útočil na ČSSD.

Policie podezřívá bývalou náměstkyni Valachové Simonu Kratochvílovou a někdejšího ředitele odboru ministerstva Zdeňka Břízu, že se domlouvali na rozdělování sportovních dotací s tehdejším šéfem fotbalové asociace Miroslavem Peltou. 

  • Stanislav Štech je už devátým novým ministrem kabinetu Bohuslava Sobotky. Sociální demokracie vystřídala člena vlády pětkrát, hnutí ANO čtyřikrát, k žádné změně nepřistoupili lidovci. 
  • K první změně došlo v říjnu 2014, kdy skončila v čele ministerstva pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO), aby se stala evropskou komisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví. Její nástupkyní se stala Karla Šlechtová (za ANO).
  • Ve stejném roce podal demisi ministr dopravy Antonín Prachař (ANO), kterého nahradil Dan Ťok (za ANO).
  • V únoru 2015 opustila ministerstvo spravedlnosti Helena Válková (ANO). Do čela resortu byl jmenován její náměstek Robert Pelikán (ANO). 
  • V červnu téhož roku nahradila Kateřina Valachová (ČSSD) v čele ministerstva školství Marcela Chládka (ČSSD).
  • V listopadu 2016 jmenoval Miloš Zeman ministrem zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) a ministrem pro lidská práva Jana Chvojku (ČSSD). Ti nahradili Svatopluka Němečka (ČSSD) a Jiřího Dienstbiera (ČSSD).
  • V únoru 2017 odešel kvůli postupu v otázce cen mobilních dat z čela ministerstva průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Na jeho místo byl jmenován Jiří Havlíček (ČSSD).
  • V květnu letošního roku jmenoval prezident novým ministrem financí Ivana Pilného (ANO), který nahradil Andreje Babiše (ANO).
  • Poslední změnou v kabinetu je jmenování Stanislava Štěcha (za ČSSD) novým ministrem školství. Ve funkci vystřídal Kateřinu Valachovou (ČSSD).
  • zdroj: ČTK/ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 26 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled