Maturita z matematiky či povinná školka. Pět hlavních změn, které Valachová prosadila

7 minut
Události: Ministryně školství Kateřina Valachová odchází
Zdroj: ČT24

Necelé dva roky ve vládě dokázala odcházející ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) využít, aby proměnila české školy. Prosadila školskou novelu, která sjednotila přijímací zkoušky na střední školy. Zároveň středoškoláci vědí, že je za pár let čeká i povinná maturita z matematiky.

Povinností se stává i poslední rok školky. Ministryně také protlačila změny, které mají zlepšit podmínky pro výuku handicapovaných dětí na běžných školách. Jedním z ještě nerozhodnutých bojů je kariérní řád pro učitele, o kterém bude rozhodovat Senát.

Kvůli skandálu kolem sportovních dotací, do kterého je zapletená její náměstkyně, však Valachová podala ke konci května demisi. Premiér Bohuslav Sobotka nyní rezignaci přijal a odeslal ji na Pražský hrad. Valachovou by měl vystřídat její náměstek Stanislav Štech.

Povinný poslední rok školky

Loni ministryně prosadila novelu školského zákona, kterým v mnoha ohledech mění české školství. Proti zákonu se sice svým vetem postavil prezident Miloš Zeman, ale sněmovna hlavu státu posléze přehlasovala.

Novela už od letošního roku zavedla povinnost pro předškolní děti absolvovat poslední rok ve školce. Během následujících let budou mít nárok na místo v mateřské škole postupně čtyřleté, tříleté i dvouleté děti. Přednostní právo mají mít děti, které bydlí ve spádovém obvodu školky. 

Povinný rok školky je možné nahradit domácím vzděláváním. Jeho dostatečnost si však budou muset rodiče nechat ověřit přezkoušením dítěte. V každém případě rodiče musejí nechat své potomky zapsat do školky, jinak jim hrozí až pětitisícová pokuta.

Matematika už nebude při maturitě jen na výběr

Změny se pak dotkly rovněž prostředí středních škol, a to jak žáků, kteří se na ně chystají nastoupit, tak těch, kteří je budou končit. Novelizovaný školský zákon zavedl už od letošního roku jednotné přijímací zkoušky, a to pro testy z češtiny a matematiky. Při maturitě se pak studenti už nevyhnou matematice.

Povinná bude od roku 2021 na gymnáziích a lyceích, o rok později na odborných školách. Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením. Měla by se týkat většiny oborů, výjimku by měly mít jen ty umělecké, zdravotnické a sociální. Neprošla naopak výjimka pro zemědělské školy.

Studenti středních škol, kde bude maturita z matematiky povinná, mají povinnou zkoušku ze tří předmětů. Vedle českého jazyka a matematiky to bude ještě cizí jazyk. Zavedení povinné maturity z matematiky i z cizího jazyka je podle Valachové nutný standard.

„Na konci středoškolského vzdělávání by opravdu měla být ta triáda jazyků, to znamená mateřského jazyka, cizího jazyka a přírodovědného jazyka, kterým je právě matematika. Jsem přesvědčena o tom, že tento standard vzdělání studenti budou potřebovat v budoucnosti ještě více než nyní pro úspěch na trhu práce, ale také v životě,“ řekla Valachová letos v březnu.

Větší podpora inkluze

Valachová se také postavila proti snaze odložit zavedení změn v inkluzivním vzdělávání. Objevovaly se totiž obavy z hromadného přesunu především dětí s lehkým mentálním postižením do běžných škol a nepřipravenosti řady škol na vzdělávání žáků s různými problémy. Ministerstvo školství je opakovaně označovalo jako nedůvodné.

Novela školského zákona, která začala platit v září, změnila především financování asistentů pedagoga a dalších podpůrných opatření pro potřebné žáky ve školách. Nově mají žáci na peníze nárok ze zákona, což by mělo školám přinést více finančních prostředků i větší jistotu.

Dosud totiž chyběla systémová podpora vzdělávání dětí s handicapem v běžných školách. Nově má však být výuka přizpůsobená jejich potřebám a každý žák se speciálními potřebami by měl dostat podporu, jakou potřebuje. Se zvládnutím nejrůznějších potíží tak pomohou kromě asistentů i tablety nebo učebnice v Braillově písmu. Peníze zajistí ministerstvo školství. 

Výsledky zápisů do 1. tříd loni ukázaly, že do běžných a speciálních základních škol šly přibližně stejné počty dětí jako v předchozích letech. Minimum rodičů také požádalo o přesun svého dítěte z praktické školy, kde se učí zejména děti s lehkým mentálním postižením, do běžné základní školy. Některé školy se ale stěžují na nedostatek peněz pro asistenty.   

Peníze a kariérní řád pro učitele

Pozornost Valachové byla upřená i k učitelům. Angažovala se v otázce zvýšení jejich platů. Loni v září se jejich mzdy zvýšily v tarifní složce o šest procent a v nenárokových složkách o dvě procenta. U nepedagogických pracovníků se objem peněz na platy celkově navýšil o pět procent. Valachová oznámila, že chce zvyšovat platy učitelů tak, aby v roce 2020 dosáhly na 130 procent průměrné mzdy v Česku. Jen na rok 2018 chtěla vyjednávat o zvednutí tarifu učitelských platů o deset procent.

Na práci učitelů pak bude mít vliv i případně zavedení kariérního řádu učitelů, který letos v dubnu schválila sněmovna. Pedagogové by měli být zařazeni do tří stupňů od začínajících po vynikající. Koncem května bude kariérní řád projednávat Senát. 

Změny ve financování regionálních škol

V září 2018 by pak měla vstoupit v platnost novela, podle níž stát bude nově platit školy podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli podle počtu žáků. Reformu financování regionálních škol už podepsal prezident Miloš Zeman. Valachová uváděla, že nový systém přinese spravedlnost a zmírnění administrativy. Oponenti se však obávají toho, že norma naopak bude znamenat více byrokracie.

Změna financování se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. 

Ministerstvo školství také loni v září dokončilo pamlskovou vyhlášku, která chyběla k tomu, aby mohl začít platit zákonem daný zákaz prodeje nezdravých potravin a nápojů ve školách. Vyhláškou se školy musí řídit od letošního ledna. I tato úprava našla své kritiky, provozovatelé školních kantýn i ředitelé škol si stěžovali, že řada běžných potravin nevyhovuje parametrům, které stanovilo ministerstvo zdravotnictví.

Valachová řešila i kauzy jako šikanu učitelky střední průmyslové školy Na Třebešíně a nepřípustné zacházení s chovanci ústavu v Chrastavě. Z prvního případu vzešly nové pokyny pro školy, jak mají postupovat při řešení šikany nejen mezi žáky, ale také při šikaně pedagogů ze strany žáků. Situace ve výchovném ústavu v Chrastavě, kde se podle ministerstva porušovala práva dětí, po výměně ředitelky vyvrcholila jeho zrušením. 

Valachová si vysloužila pochvaly i kritiku

Odborníci ve školství se shodují, že Valachová byla pracovitá ministryně. „Na to, jak málo měla času, tak se opravdu snažila o nějaké jasné změny ‒ a některých se jí podařilo dosáhnout,“ řekl odborný konzultant vzdělávací společnosti EDUin Tomáš Feřtek. S ním souhlasí předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček. „Pro školství se snažila, co mohla,“ poznamenal. 

Podle Feřtka bylo znát, že je Valachová právnička. „Ona na to šla hodně přes zákony a předpisy, což v některých případech bylo dobře, v některých to bylo hůř, protože vznikla spousta legislativních opatření, která jsou ne vždy ta správná a šikovná,“ uvedl Feřtek. Ocenil ale to, že přesně určila, jak mají růst platy ve školství. Feřtek se domnívá, že tohoto požadavku se může držet jakýkoli další ministr. „Bude samozřejmě zaležet na tom, kdo to bude a jak bude jako ministr silný,“ dodal.

Podle ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla Valachová způsobila ve školství velké škody. Uvedl, že ministryně prosadila řadu nesociálních opatření, mezi něž podle něj patří jednotné přijímací zkoušky na střední školy, povinná maturita z matematiky a povinný poslední ročník mateřské školy. Nelíbí se mu ani reforma financování regionálního školství a vytýká Valachové, že byla proti zakládání nových soukromých škol.

Kateřina Valachová se narodila v září 1976 v Brně.  Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (2001), doktorský studijní program absolvovala tamtéž v roce 2006.

Začínala jako právnička na Magistrátu města Brna, od roku 2003 působila v Kanceláři veřejného ochránce práv. V roce 2013 se stala ředitelkou legislativního odboru Kanceláře Senátu a od února 2014 byla náměstkyní ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera. V letech 2014 a 2015 pak zastávala také funkci místopředsedkyně Legislativní rady vlády. V červnu 2015 se stala ministryní školství po Marcelovi Chládkovi.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD)
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
před 2 hhodinami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 2 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
12:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...