Předškolní děti budou muset od příštího roku povinně absolvovat poslední rok mateřské školy. Ve stejném roce se mají sjednotit i přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Novelu školského zákona schválila sněmovna. Norma nyní míří do Senátu.
Povinný poslední rok školky, proti němuž marně protestovala pravice, bude možné nahradit domácím vzděláváním. Jeho dostatečnost si ale rodiče budou muset nechat ověřit přezkoušením dítěte v mateřské škole. V každém případě rodiče budou muset nechat potomky do školky zapsat, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.
Odborný konzultant EDUin Tomáš Feřtek ale upozorňuje, že povinný poslední rok školky nemusí svůj účel splnit. „Opatření jsme původně zaváděli kvůli dětem z vyloučeného prostředí, aby se vyrovnaly rozdíly. Odborná studie, kterou má ministerstvo k dispozici, ale bohužel říká, že jeden rok před základní školou nestačí,“ řekl České televizi.
Novela počítá také s tím, že během příštích tří let budou mít nárok na místo v mateřské škole také čtyřleté, tříleté i dvouleté děti. Přednostní právo by přitom měly mít děti, které bydlí ve spádovém obvodu školky.
Talentové školy se jednotným testům vyhnou
Jednotné přijímací zkoušky na střední školy budou z češtiny a matematiky. Testy mají tvořit 60 procent požadavků pro přijetí. „Ve 40 procentech bude ředitelům umožněno zvolit, jakým způsobem budou ověřovat znalosti dětí tak, aby se spojily s kvalitou školy,“ doplnila ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Výjimku u jednotných testů budou mít školy s talentovou zkouškou, tedy konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia.
Od školního roku 2020/2021 se navíc zavádí povinná maturita z matematiky, podle Valachové je to dostatečný čas na změnu výuky a zlepšení studentských výsledků. „Matematika je součást vzdělání, které by měl zvládnout každý středoškolák. Matematika v dnešní době, tak jak je pojímána v rámci maturitní zkoušky, není extrémně náročná. Je na úrovni, kterou předchozí generace zvládaly dříve než při maturitní zkoušce,“ prohlásila v Událostech, komentářích.
Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením. Pokud to ministerstvo nařídí všem maturantům, pak to podle Feřteka může být problém: „Hrozí, že se míra neúspěšnosti může dost k 30 až 50 procentům. Potom bude evidentní, že to není problém studentů, ale způsobu, jak matematiku učíme. Že bychom byli schopni výuku za čtyři roky změnit, na to nevěřím.“
Maturitní písemné práce bude opět hodnotit CERMAT
Novela také od příštího roku obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Proti byl bývalý ministr školství Petr Fiala (ODS).
„Když jsem byl ministrem, tak jsem to na základě zkušeností a reakcí odborné veřejnosti zrušil. Nefungovalo to… Tento typ výstupu má být hodnocen učitelem, který žáky v oblasti slohu po dobu jejich studia vzdělával,“ upozornil Fiala ve sněmovně. Za změnami je podle něj „tlak lidí, kteří si myslí, že čím víc věcí budou mít pod kontrolou, tím to bude lepší“.
Domácí vzdělávání i pro starší děti
Sněmovna také přes nesouhlas levice včetně Valachové schválila rozšíření individuálního domácího vzdělávání i na starší žáky. Zatímco pro první stupeň stačí vyučujícím středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň musí být podle návrhu vzdělání vysokoškolské.
I tak má ale ministryně výhrady: „Mám pochybnosti, že byť je rodič vysokoškolsky vzdělán, tak je expertem na všechny oblasti. Jak bude zajišťovat například práci v laboratoři? Škola navíc není jen o informacích, ale i o kolektivu a sociálních dovednostech.“ Podle Feřteka je ale dobře, že domácí vzdělávání bude možné i na druhém stupni. V dlouhodobém experimentu, který v této oblasti probíhá, podle něj nikdo zásadní pochybení nenašel.
Koalice pak naopak odmítla snahu o dvouletý odklad inkluze. Opozice měla obavy, že na to školy nejsou připravené. Ministryně Valachová to ale popírá. Podpůrná opatření jsou podle ní zajištěná a už nyní se na běžných školách vzdělává čtvrtina dětí s lehkým mentálním postižením. Zároveň uvedla, že inkluze neznamená zánik speciálních škol. Hlavní slovo, kde se bude dítě vzdělávat, bude mít stále rodič.
