Česká ekonomika ročně přichází o 42 miliard korun kvůli nedostatečné péči o zdraví, tvrdí experti z pojišťoven i akademického prostředí. Průměrný věk úmrtí sice v Česku postupně stoupá, posledních deset let ale většina lidí nedožívá ve zdraví. Na vině je podle odborníků i státní politika, protože na prevenci jdou jen tři procenta z celkových výdajů. Ministerstvo zdravotnictví věří, že se mu podaří preventivní péči lépe propagovat, chce k tomu využít aplikaci Tečka, která původně vznikla v souvislosti s covidem-19.
Na pravidelné preventivní prohlídky u praktických lékařů chodí pouze třetina lidí v Česku. Na vyšetření na rakovinu tlustého střeva a konečníku dochází jen 27 procent z těch, kdo na ně mají nárok. A dvě pětiny žen pomíjejí i screeningová vyšetření na rakovinu prsu a čtvrtina na rakovinu děložního čípku.
Že by se společnosti značně vyplatilo, kdyby na preventivní prohlídky chodilo více lidí, poukázala i nová studie Pavla Hroboně z Centra zdravotní ekonomie a managementu 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Uvedl, že návratnost investic do preventivních programů činí po dvaceti letech asi 1,7násobek jejich vynaloženého objemu, například na úspoře za zdravotní péči.
Zatímco střední délka života českých žen byla v roce 2019, kdy statistiky neovlivnil covid-19, vyšší než 80 let a u mužů přes 75 let, dožití ve zdraví bylo u mužů podle Hroboně o deset let nižší a u žen skoro o dvanáct let nižší. „Rozdíly se bohužel v čase nezkracují, zůstávají zhruba stejné,“ upozornil Hroboň.
Domnívá se, že by měla vzniknout studie, která by zodpověděla, co lidem v účasti na prohlídkách nejčastěji brání. Podle ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové by pomohly i drobné organizační změny, například možnost objednat se k lékaři on-line na přesný čas.
Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že se na propagaci preventivních prohlídek také zaměří. Chce k tomu využít aplikaci Tečka, která původně vznikla k prokazování podstoupeného testu nebo očkování na covid-19. Nově by měla pacientům ukazovat, na jaká vyšetření mají nárok a jak často by na měli chodit.
„Měl by to být seznam preventivních prohlídek, na které mám nárok. Spolupracujeme i s aplikací Preventivka, která tato data má,“ poznamenal náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).
Ministerstvo uvažuje také o tom, že by mohlo podpořit zdravý životní styl pomocí daní. Vyšší sazba by mohla platit třeba pro slazené nápoje nebo nezdravé potraviny, aby lidé v obchodech častěji než po nich sahali po zelenině a ovoci.
