Projevy nemoci, která později dostala jméno AIDS, popsali vědci poprvé před čtyřiceti lety. V nemocnicích v Los Angeles tehdy léčili první nakažené muže. Kvůli viru HIV zemřely desítky milionů lidí, dalším milionům se ale podařilo život významně prodloužit i díky výzkumu českého chemika Antonína Holého. A významně se změnilo také vnímání nákazou HIV.
Před 40 lety se lékaři starali o první pacienty s AIDS. Dodnes pomáhá výzkum profesora Holého
Události: Před 40 lety popsali lékaři AIDS (zdroj: ČT24)
Před třemi dekádami mluvili v Československu o své nemoci pouze pacienti ukrytí v anonymitě, HIV pozitivní se báli přiznat svoji diagnózu. Dnes už jsou někteří odvážnější, mezi nimi například Petr Sobek, který se nakazil v roce 2004.
„V roce 2009 zemřel náš kolega na AIDS. A nebyl nikdo, kdo by si takto stoupl před kameru a řekl o sobě: ‚Já jsem HIV pozitivní.‘ Tak jsem se tedy odhodlal,“ popsal. Právě otevřenost a osvětu považuje za jeden z nejlepších způsobů, jak překonat strach a stigma společnosti, která může zhoršovat HIV pozitivním život. „Setkal jsem se s lidmi, kteří kvůli této diagnóze přišli o zaměstnání nebo o bydlení,“ přiblížil.
Onemocnění se nevyhýbá ani známým osobnostem. Na AIDS zemřel například autor sci-fi románů Isaac Asimov, filozof Michel Foucault, krasobruslař Ondrej Nepela nebo zpěvák skupiny Queen. Freddie Mercury svoji nemoc oficiálně přiznal až den před svou smrtí. V současnosti se ale jiné známé osobnosti nebojí o onemocnění promluvit už za svého života, a i v živém vysílání, jako to udělal herec Charlie Sheen.
Při správné léčbě se diagnostikovaní mohou dožít vysokého věku
„Zahraniční případy, i ty případy u nás, které se objevují v médiích, dokazují, že HIV dnes už není ten strašák, jaký byl v 80. letech,“ uvedl Robert Hejzák z České společnosti AIDS pomoc.
Při správné léčbě se totiž diagnostikovaní mohou dožít vysokého věku. I v Česku žijí někteří lidé s HIV už přes 30 let.
„Pacienti, kteří jsou HIV pozitivní a jsou léčeni, tak se po několika málo měsících stávají neinfekční. Množství viru v jejich těle je minimální a můžou mít opět sexuální život bez kondomu,“ popsal Hejzák.
HIV stojí za smrtí 33 milionů lidí
I přesto ale lidé dál na AIDS umírají. V Česku od roku 1989 na tuto nemoc zemřelo už 338 lidí. Případů odhalené nákazy virem HIV v Česku přibývalo nejvýrazněji zhruba od roku 2004. Loni testy infekci potvrdily u 250 lidí, ve většině případů šlo o muže.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nemoci podlehlo na 33 milionů lidí po celé planetě. Počet nakažených i úmrtí už v posledních dvou dekádách klesá. Léčba podle odborníků zachránila přes 15 milionů životů.
Zcela uzdravit se dokázali jen dva lidé: Američan Timothy Ray Brown a Brit Adam Castillejo. Oběma pomohla léčba kmenovými buňkami, kterou podstoupili kvůli rakovině. Dárcovské buňky byly proti viru HIV odolné a v těle téměř úplně nahradily nakažené imunitní buňky.
Jiná možnost, jak vyléčit pacienta s HIV, zatím neexistuje. „My neumíme virus HIV vyhnat z těla našeho pacienta definitivně, ale umíme tlumit replikaci čili množení toho viru,“ objasnil vedoucí AIDS centra Fakultní nemocnice Bulovka Ladislav Machala.
Virus HIV se totiž umí dostat do DNA lidských buněk a změnit ji. Jakmile se jednou stane součástí genetické informace, tělo se ho už neumí zbavit.
HIV napadá bílé krvinky, nejčastěji T-lymfocyty, které běžně koordinují obranu těla, když ho napadne nějaký virus nebo bakterie. Naváže se na receptor na jejich povrchu. Pro virus funguje jako zámek, který si otevře a dostane se tak dovnitř. Do jádra buňky pošle virus svoji genetickou informaci a spojí ji s DNA nakažené buňky. Díky tomu ji začne ovládat. Pak donutí buňku vyrábět další kopie viru. A ty postupně ničí další T-lymfocyty.
Proces oslabí imunitní systém, tělo je vyčerpané a náchylné k infekcím. První příznaky, typicky podobné chřipce, se objevují během dvou až čtyř týdnů od nákazy. Pak se virus na několik měsíců nebo i let v buňkách schová a nakažený je zdánlivě bez příznaků. Ve skutečnosti ale v těle dál přetrvává a po čase se začne rychle množit a zničí skoro všechny T-lymfocyty.
U pacienta se objeví poslední fáze nákazy, AIDS. Imunita je vyčerpaná, začínají se objevovat různé vyrážky, plísně, nádory. Nakonec nemocný umírá. Předčasné smrti ale lékaři dokážou, i díky českému vědci, zabránit.
Dáme virus do vězení
Léky, které zachránily a stále zachraňují život milionům lidí, by nemohly existovat bez českého chemika, profesora Antonína Holého. Většinu života pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie v pražských Dejvicích, kde vyvinul řadu účinných látek. Pro nemocné s HIV byl tou zásadní sloučeninou Tenofovir.
„Působí tak, že zabrání viru, aby se množil přímo v našich buňkách,“ přiblížil vedoucí juniorské výzkumné skupiny Radim Nencka. S vývojem pomáhal Holému belgický biolog Erik de Clercq. „Můžeme dát virus do vězení,“ popsal mechanismus účinku.
Díky tomu dokáže látka pacientům prodloužit život o desítky let. Tenofovir je součástí hned několika léků. „Je velmi účinný proti HIV a má málo nežádoucích účinků, takže ho většina pacientů dobře toleruje,“ řekl Machala.
Léky, za kterými stojí Holý a de Clercq, i proto stále používají zhruba tři čtvrtiny nemocných. Peníze, které ústav dostává za patenty, financují další výzkum. „Stále je to ve světě číslo jedna. Ale je to jako v tenise. Nemůžete zůstat nejlepší celý život,“ popsal de Clerq. I v Praze proto vědci dál hledají látky, které dokážou tělo viru HIV úplně zbavit.