Ministerský předseda Andrej Babiš (ANO) chce na vládním jednání příští týden navrhnout, aby Česká republika po vzoru Maďarska a Rakouska nepřistoupila ke globálnímu paktu Organizace spojených národů o migraci. Premiér to uvedl během tradičních čtvrtečních interpelací. Koaliční ČSSD s Babišovým postojem souhlasí.
Cílem migrační dohody, na jejíž podobě se shodlo přes 190 států OSN, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Pakt, který není nijak právně závazný a chce zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, by se měl přijímat v prosinci v Maroku.
Už loni se z jednání o dokumentu stáhly Trumpovy Spojené státy, protože dohoda je podle nich neslučitelná s migrační politikou Washingtonu. Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání o dohodě i Maďarsko s odůvodněním, že jde zcela proti jeho bezpečnostním zájmům. A tento týden se po bok budapešťské vlády Viktora Orbána přiřadila i vídeňská vláda Sebastiana Kurze.
Babiš: Ten pakt se mi nelíbí
Metropole na Dunaji by nejnověji mohla následovat i Praha – aspoň takový záměr deklaroval na plénu dolní komory stávající český premiér Andrej Babiš. Po interpelaci poslankyně ODS Zuzany Majerové Zahradníkové ve shodě s kancléřem Kurzem uvedl, že pakt stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a jeho ustanovení umožňují rozdílný výklad.
„Mně se ten pakt nelíbí. Partnerům ve vládě budu navrhovat, abychom se zachovali stejně jako Rakousko nebo Maďarsko,“ prohlásil. „Čekám, že přijmeme koaliční rozhodnutí.“ O záležitosti chce jednat s ministry vnitra a zahraničí Janem Hamáčkem a Tomášem Petříčkem (oba ČSSD).
Rovněž zopakoval, že odmítá přijímat ilegální migranty; omezení nelegální migrace si slibuje od „Marshallova plánu pro Afriku“, odkud uprchlíci do Evropy proudí, tedy od hospodářské pomoci africkým zemím.
Šéf diplomacie: Musíme najít cestu, jak pakt odmítnout, a nedostat se do izolace
Na vládě by přitom hlas ANO nemusel zůstat osamocený, protože odmítnutí paktu nerozporují ani koaliční sociální demokraté. Úmluva podle nich jen chabě určuje, jakým způsobem má mezi jednotlivými státy spolupráce v uprchlické politice probíhat.
„Bohužel jsme se dostali do slepé uličky, protože řada připomínek z EU nebyla akceptována a hlavně nebyla uspokojivě vysvětlena řada otázek v oblasti nelegální migrace – ať už se jedná o přístup ke vzdělávání, či do sociálního systému,“ sdělil České televizi ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Proto vnímáme připojení ČR ke kompaktu v této situaci jako spíše kontraproduktivní.“
Úkolem vlády podle něj nyní bude najít cestu, jak pakt OSN odmítnout, aby to Českou republiku nepoškodilo v zahraničí, když „přes 90 procent všech států chce kompakt naopak přijmout“. „S premiérem se budeme bavit o tom, jak naše koaliční vláda zaručí, že nedojde k poškození našich zájmů a nebudeme izolování,“ uvedl.
Výhrady vznáší Řím, Varšava i Tokio
Česko není jediným státem, který v souvislosti s paktem vznáší pochyby, výhrady mají i Poláci, Italové a Japonci. Nejvýrazněji se proti němu v rámci Evropy vymezili ale právě Maďaři a Rakušané.
Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache ve středu jako důvod rakouské neúčasti na paktu uvedli zásadní obsahové výhrady. Podle nich ujednání nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací.
Kurz jako příklad uvedl návrhy, které by mohly omezit činnost bezpečnostních úřadů při vyhošťování migrantů, nebo také myšlenky, které by mohly směřovat ke stírání rozdílů mezi pracovní migrací a právem na azyl. Politování nad rozhodnutím Vídně vyjádřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj je nerozumné, že EU v této zásadní otázce týkající se budoucnosti nedokáže hovořit jedním hlasem.
