Dolní komora schválila zrušení povinné maturity z matematiky. Neprošel naopak návrh na její odložení o dva roky. Poslanci také vrátili zákon o obecném referendu do druhého čtení, a budou o něm tedy dále debatovat. Sněmovna také schválila vládní návrh na odložení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechna odvětví až do konce letošního roku.
Vládní návrh počítá s tím, že studenti by si mohli vedle povinné češtiny nadále vybrat mezi státní maturitou z matematiky, nebo z cizího jazyka. Státní zkouška by se navíc měla omezit jen na didaktické testy. Ústní a písemné maturity z jazyků by se měly přesunout zpět do škol.
Plaga zrušení povinné maturity z matematiky zdůvodnil tím, že žáci na ni nejsou připraveni, neboť výuku matematiky se zatím nepovedlo dostatečně zlepšit. Dvouletý odklad by to podle ministra nevyřešil vzhledem k tomu, že do plánů zasáhlo i uzavření škol kvůli epidemii koronaviru. Pro odklad pouze do roku 2023 bylo nakonec jen 18 ze 101 přítomných poslanců, zatímco zrušení povinné maturity z matematiky v rámci celého zákona podpořilo 78 z 99 poslanců.
Dvouletý odklad prosazovala někdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) spolu s bývalými rektory technických univerzit Karlem Raisem a Ivo Vondrákem (oba za ANO). Valachová uvedla, že odklad by měl dát ministerstvu čas na dokončení úprav ve vzdělávání před zavedením zkoušky.
Matematiku si loni na jaře vybrala zhruba pětina maturantů, ale 15,5 procenta z nich neuspělo. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než předloni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala.
Poslanci v rámci úprav novely rozhodli o tom, že společnost Cermat bude muset po maturitách zveřejnit zadání jejich společné části a také správná řešení zadaných úloh. Školy budou moci zakázat žákům používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení.
EET se odloží do konce roku, rozhodli poslanci
Dolní komora rovněž ve stavu legislativní nouze schválila vládní návrh na odložení elektronické evidence tržeb pro všechna odvětví až do konce letošního roku. Důvodem pro odklad je snaha nezatěžovat podnikatele po dobu epidemie koronaviru. Zákon nyní dostane k projednání Senát. Parlament už koncem března schválil jeden odklad EET, který měl trvat tři měsíce po skončení nouzového stavu.
Žádný podnikatel tak už nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav je prozatím schválen do 17. května. Zákon tak odložil i spuštění poslední fáze EET, která měla nastat 1. května. Evidence se měla rozšířit na všechna zbývající odvětví, hlavně na řemeslníky, ale třeba i na lékaře nebo advokáty.
Pro zákon hlasovalo všech 100 přítomných poslanců. Zákon prošel sněmovnou ve vládou předloženém znění, poslanci nepřijali jediný pozměňovací návrh.
Zvláštní dotace pro sport už bude zřejmě rozdělovat nová agentura
Poslanci ve zrychleném režimu schválili vládní návrh zvláštního zákona, podle něhož už by Národní sportovní agentura mohla letos rozdělovat dotace sportovním organizacím. Půjde o mimořádné příspěvky, které by měly klubům pomoci překonat dopady epidemie nového koronaviru. Na náhrady majitelům a provozovatelům sportovišť by agentura mohla dostat z vládní rozpočtové rezervy jednu miliardu korun.
Předloha, kterou ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident, předpokládá zrychlený převod části sportovní agendy z ministerstva školství na sportovní agenturu. Podle platného zákona ji má agentura plně převzít i s rozdělováním dotací až od příštího roku. Návrh zákona agentuře umožní připravit už nyní program zvláštní podpory sportu a peníze i vyplatit. Rozdělování letošních běžných dotací dokončí podle předlohy ministerstvo.
Sportoviště přišla kvůli uzavření v důsledku vládních omezení například o příjmy z pronájmů nebo ze vstupného. Náklady na provoz ale zůstaly téměř stejné a dopady mohou být bez rychlé státní pomoci podle důvodové zprávy fatální.
Požadavek na jednu miliardu korun vychází podle dřívějších informací z počtu požadovaných dotací v běžném dotačním programu Můj klub a z údajů o provozovatelích sportovišť z evidence České unie sportu. Průměrná měsíční ztráta na jedno malé sportoviště činí podle agentury 60 tisíc korun měsíčně.
500 korun denně dostanou i malé firmy
Malé společnosti s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobnou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
Příspěvek, o němž nyní bude rozhodovat horní komora, je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, takzvaný kurzarbeit.
Sněmovna přijala přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) pozměňovací návrh Pirátů, aby tento příspěvek dostávaly i osoby samostatně výdělečné činné, které jsou současně pěstouny nebo dobrovolníky pečovatelské služby.
Lidé zřejmě budou moci o výplatu dlužné mzdy opět žádat úřady práce
Další norma, na níž se poslanci shodli, umožní lidem znovu žádat úřad práce o vyplacení výdělku, pokud jim nebude schopen zaplatit zaměstnavatel kvůli platební neschopnosti. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.
Sněmovna v návaznosti na to přijala návrh lidovce Marka Výborného, aby zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září, ale dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.
Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová se v rámci zákona neúspěšně pokusila prosadit změnu další normy, aby nárok na ošetřovné nezanikl rodičům, kteří do konce června nepošlou své dítě do školy či školky z obav, že hygienická opatření by mohla mít „potenciální negativní dopady na psychosociální vývoj dítěte“. Podle Olgy Richterové (Piráti) není vyřešeno, zda by po otevření škol a školek mohli zůstat doma s ošetřovným rodiče dětí s astmatem nebo bez zajištění jejich hlídání.
Pořadatelé kulturních akcí by mohli odložit vrácení peněz za vstupné
Pořadatelé zrušených kulturních akcí zřejmě budou moci odložit vrácení peněz za uhrazené vstupné. Lidé budou moci organizátory požádat o poukaz na náhradní nebo odloženou akci. Na odklad vrácení platby by měla platit takzvaná ochranná doba do konce října příštího roku. Předpokládá to vládní návrh zákona, který poslanci ve zrychleném režimu podpořili. Předloha má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu. Podobný princip už platí pro cestovní kanceláře.
Zákon se vztahuje na kulturní akce, které se měly konat do konce letošního října. O poukaz místo vrácení vstupného budou moci zákazníci požádat organizátory do konce března příštího roku. Voucher dostanou nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. V ochranné době budou muset pořadatelé nabídnout náhradní nebo odloženou kulturní akci ve stejné nebo vyšší hodnotě.
Dominik Feri (TOP 09) prosadil povinnost, podle níž pořadatelé budou muset předplatitele vstupného o jejich právech informovat. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
O referendu bude sněmovna dále diskutovat
O návrhu na zavedení obecného referenda budou zákonodárci dále debatovat. Předlohu ve středu sněmovna vrátila ze závěrečného schvalování do druhého čtení. Cílem je připravit celkovou úpravu předlohy tak, aby prošla dolní komorou. Pro ústavní zákon musí zvednout ruku nejméně 120 z 200 poslanců.
Na parametrech obecného referenda se dohodly kluby ANO, ČSSD a Pirátů. Trojice frakcí ale ústavní většinu v dolní komoře nemá. Podporu by mohly hledat zejména u KSČM, která ale podobně jako SPD požaduje mimo jiné zmírnění podmínek pro uspořádání všelidového hlasování.
Obě seskupení také chtějí, aby lidé mohli rozhodovat například o vystoupení Česka z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance, což návrh ANO, ČSSD a Pirátů nepřipouští. Naopak odpůrci ústavního zákona prosazují jeho zamítnutí.
Změny zákoníku práce prošly do závěrečného čtení
Před závěrečným schvalováním je ve sněmovně zákonné zavedení sdílených pracovních míst a také nová pravidla pro stanovení dovolené a podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Poslanci podali v druhém čtení k vládní novele zákoníku práce několik pozměňovacích návrhů, které se týkají například automatické valorizace minimální mzdy nebo placeného volna pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech.
Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Jan Bauer (ODS) navrhl, aby souhrn pracovních dob zaměstnanců na tomto místě nemusel odpovídat stanovené týdenní pracovní době, aby zaměstnavatel mohl nařídit zaměstnancům zástup například nemocného kolegy a aby u sdíleného místa byla měsíční výpovědní doba místo navrhované půlměsíční.
Dovolená by se podle vládního návrhu neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky.
Část novely o vysílání pracovníků reaguje na evropský předpis, který má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.
