Opozičnímu hnutí ANO se opět nepodařilo prosadit v Poslanecké sněmovně řádnou debatu o svých čtyřech návrzích směřujících proti růstu cen energií a pohonných hmot. Sněmovna po téměř čtyřech hodinách hlasy koaliční většiny neumožnila schválení programu mimořádné schůze, která se proto nakonec nekonala. Předtím se přeli opoziční řečníci s přednostním právem s ministry ohledně energetické bezpečnosti. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) obvinil vládu mimo jiné z brutálních lží. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) mu na oplátku řekl, že jeho projev místy připomínal dadaistický obraz od Šumavy k Tatrám a vysílání rádia Jerevan.
Mimořádná 21. schůze měla na programu čtyři body – ve všech případech se jednalo o poslanecké návrhy, pod nimiž jsou podepsáni představitelé ANO. Opoziční hnutí si od nich slibovalo, že zkrotí inflaci – bylo mezi nimi osvobození energií od DPH, osvobození paliv od DPH, využití části výnosu z prodejů emisních povolenek na zmírnění sociálních dopadů vysokých cen energií a zavedení náhrad domácnostem za část regulované ceny elektřiny.
Většinu těchto návrhů, které jsou nyní ve sněmovně jako poslanecké, předložila již předchozí vláda, v níž hrálo ANO prim, ale nová sněmovní většina neumožnila jejich projednání a nynější kabinet je po svém jmenování stáhl.
Odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje?
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Havlíčka (ANO) by dopady zdražení energií na obyvatele a firmy mohlo zmírnit odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Navrhovaná možnost odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje by se podle Havlíčka nemusela týkat domácností s vysokými příjmy s vyšší spotřebou elektřiny. „Podporu mohou dostat jen ti, kteří budou mít určitou spotřebu,“ upozornil. Stát by mohl podle Havlíčka libovolně dávkovat částku pro rodiny či firmy, mohl by odpustit poplatek celý, nebo jen jeho část.
Místopředseda sněmovny uvedl, že na obnovitelné zdroje jde každý rok zhruba 45 miliard korun, z nich hradí domácnosti a firmy asi 19 miliard korun. Stát by mohl podle něj odpuštění poplatků pokrýt z vyšších výnosů z emisních povolenek a z dividendy od energetické společnosti ČEZ. „Myslím, že je to férové řešení a že to není žádný populismus,“ zdůraznil Havlíček.
Vládní koalice s plošnou pomocí nesouhlasí, dává přednost adresné. Za tento postoj ji zkritizoval lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura i bývalý premiér a šéf hnutí ANO Babiš.
„Tuto schůzi jsme svolali proto, abychom zopakovali vládě, jakým způsobem má řešit krizi v energiích,“ prohlásil v úvodu svého přibližně hodinového vystoupení Babiš. „Tato vláda není schopna dodat ani kompenzace, které navrhuje,“ dodal.
Vládu obvinil mimo jiné z brutální lži. Podle něj by se měla podělit s lidmi o peníze, které získala díky růstu cen. Bývalým vládám vyčetl privatizaci některých strategických firem. „My nekrademe, já jsem nešel do politiky se živit, na rozdíl od většiny z vás,“ konstatoval.
Ministr dopravy Kupka (ODS) komentoval Babišovo vystoupení slovy, že „shromáždil řadu pozoruhodných vět“ a „semlel všechno, co mohl“. „Projev připomínal vysílání rádia Jerevan,“ prohlásil Kupka.
Někdejší Babišova vláda podle Kupky reálně podporovala zdražování emisních povolenek či brzdila výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech snahou o účast ruských a čínských firem. „Za éry Andreje Babiše naše závislost na ruském plynu a ruské ropě stoupla,“ upozornil. Babiš reagoval, že Kupka četl své vystoupení z mobilu a neví, o čem mluví.
Neschválení programu
Babiš po zamítnutí programu schůze konstatoval, že jednání dopadlo, jak očekával. Vadil mu fakt, že za hnutí ANO mohla diskutovat jen čtveřice politiků s přednostním právem. „Koalice jen potvrdila, že nemá vůbec zájem o těchto věcech diskutovat,“ zdůraznil. Vláda je podle něj v případě pomoci občanům bezradná. „Peníze jsou a my v rámci těch bodů navrhovali konkrétní zdroje. Bohužel vláda nechce pomoci. Je bezradná, protože ani neumí pomoci. Neví, jak to udělat,“ dodal Babiš.
Aktuálně není jasné, kdy a zda vůbec se bude sněmovna body ze čtvrteční schůze zabývat. První z předloh na návrhu programu schůze, novela zákona o dani z přidané hodnoty, má za cíl osvobození pohonných hmot od DPH. Vláda s návrhem vyslovila nesouhlas. Nově by měly být podle návrhu hnutí ANO pohonné hmoty osvobozeny od DPH stejně jako služby spojené s jejich dodáním a také jejich dovoz pro osobní spotřebu.
V současné době spadají pohonné hmoty do základní sazby 21 procent. Odvádí se z nich navíc i spotřební daň. Podle dřívějšího vyjádření předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové poslanci ANO pouze požadují, aby stát vrátil lidem to, co vybere na daních kvůli inflaci navíc.
Následující trojice návrhů zákonů reaguje na růst cen energií z posledních měsíců. Jde o osvobození od DPH u elektřiny a plynu, využití peněz z prodeje emisních povolenek na kompenzace domácnostem i návrh na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Opatření už loni předložila bývalá Babišova vláda, ale nový kabinet Petra Fialy (ODS) je stáhl z projednávání. Ani s touto trojicí návrhů nynější vláda nesouhlasí.
Neschválením programu navrhované mimořádné schůze skončilo jednání sněmovního pléna pro tento týden. Poslanci se sejdou v úterý na pokračování řádné schůze, která začala minulý týden.
Sněmovní výbor podpořil odklad digitalizace stavebního řízení
Ve čtvrtek také sněmovní výbor pro veřejnou správu nepodpořil zamítnutí vládní novely, která o rok odkládá klíčové pasáže nového stavebního zákona. Naopak kývnul na svůj dřívější návrh, jenž znamená půlroční odklad digitalizace stavebního řízení, a to až na 1. leden 2024. Nepodpořil ani několik dílčích úprav poslance ANO Martina Kolovratníka, které se týkaly hlavně územního plánování. Sněmovna by mohla o odkladu hlasovat již v příštím týdnu.
Nový stavební zákon schválila sněmovna loni. Plné účinnosti má nabýt 1. července 2023, ale již od počátku letošního roku začaly platit některé pasáže, které měly umožnit vznik nové stavební správy pod státem. Vláda chce ale o rok vznik části státní stavební správy odložit a část úřadů ponechat pod obcemi.
S návrhem zamítnout tento vládní návrh přišla ve druhém čtení předsedkyně výboru a dřívější ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Prohlásila, že vládní předloha je legislativní paskvil a že na problémy v aplikační praxi upozorňovala i Legislativní rada vlády. Návrh je podle ní navíc částečně retroaktivní, protože odkládá již účinná ustanovení.
Předseda legislativní rady Michal Šalomoun (za Piráty) minulý týden ve sněmovně řekl, že účinnost zákona se posouvá jen tam, kde to je možné. Tam, kde už zákon účinný je, se podle něj v přechodném období na stanovenou dobu pozastaví účinky. Nezasáhne to podle něj do ničích práv a nedotkne se to stavebníků ani úředníků, vysvětlil.
Podle schválené a zatím platné podoby zákona mají stavební úřady při městech a obcích přejít pod Nejvyšší stavební úřad, který bude organizovaný do krajských stavebních úřadů po vzoru například finanční správy. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) minulý týden uvedl, že vládní novela odkládající klíčové pasáže zabrání kolapsu stavebního řízení.
„Ten by nastal důsledkem destrukce smíšeného modelu veřejné správy. Rušíme zbytečnou a předraženou úplně novou soustavu krajských stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem,“ zdůraznil Bartoš. Bývalá vláda si naopak od nového zákona slibovala rychlejší a jednodušší stavební řízení.
