Lidé se kvůli rostoucí ceně energií vracejí k topení dřevem. Zásobují se jím už na jaře, kdy je do další topné sezony ještě daleko, což dříve nebývalo zvykem. Také zájemci o tento typ vytápění se ovšem musí připravit na to, že cena palivového dříví vzrostla. Zimu s obavami vyhlížejí i ti, kteří spoléhají na zemní plyn. Skoro všechen pochází z Ruska, zajištění dodávek z jiných zemí se zdá jako běh na dlouhou trať. Loni byla v Česku spotřeba zemního plynu nejvyšší za posledních patnáct let.
Loni vzrostla spotřeba zemního plynu, letos je zájem o dříví. Lidé se na zimu zásobují už na jaře
Události: Loni rostl zájem o zemní plyn, letos o dříví (zdroj: ČT24)
Například Městské lesy Hradec Králové hlásí oproti loňsku až trojnásobnou poptávkou po palivovém dříví. Přijíždějí si pro něj i ti, kteří dosud upřednostňovali jiný otop. „Setkáváme se s lidmi, kteří nikdy dřevem netopili,“ potvrzuje nadlesní Tomáš Janovský.
Zájem o tento druh paliva je mnohem větší i přesto, že dřevo také podražilo. V královéhradeckých lesích od začátku roku o padesát procent. Největší zájem je podle Jankovského o dvoumetrové kuláče ze smrku nebo borovice. Nabídka momentálně dostačuje.
„Co se týče jehličnatého paliva, jsme schopni pokrýt všechny požadavky, ale listnatého paliva je bohužel nedostatek,“ potvrzuje Jan Rousek z České lesnické akademie v Trutnově.
Rostoucí poptávku registrují také prodejci kamen a kamnáři. „Nárůst byl oproti loňském roku o tři sta procent,“ prozradil Michal Sládek, majitel jedné z královéhradeckých kamnářských firem. Některé výrobky, které si zákazníci objednají v těchto dnech, tak dostanou nejdřív prosinci.
Spotřeba zemního plynu vzrostla
Statistky ukazují, že v Česku také loni stoupla spotřeba zemního plynu, a to na téměř 9,5 miliardy kubíků, meziročně o devět procent. Byla tak nejvyšší za posledních patnáct let, nicméně dlouhodobě počet odběratelů mírně klesá.
Domácnosti se na celkové spotřebě podílejí jen zhruba ze čtvrtiny, přestože tvoří většinu z 2,8 milionů zákazníků. Plyn využívají buď přímo, nebo zprostředkovaně třeba přes ohřev vody v teplárnách. Nejvíce plynu se spálí v průmyslu a energetice, nepřekvapivě hlavně v zimě.
Dlouhý: Lepší drahý než žádný plyn
Skoro všechen zemní plyn pochází z Ruska. Těžba z tuzemských zásob pokrývá spotřebu zhruba ze dvou procent a i palivo nakoupené na evropských trzích a dodávané z Německa má původ v Rusku. Česko i Evropská unie to chtějí změnit. Pomoct by mohl LNG, tedy zkapalněný zemní plyn.
Současná situace nutí Evropu poohlédnout se v Austrálii, Kataru, Ománu, v Africe i Americe. Tedy v místech, kde plují tankery se zkapalněným plynem a rostou terminály na jeho úpravu. Aby i Česko zvážilo majetkový vstup do některého z nich, vyzývá třeba Hospodářská komora, přestože bude zřejmě nutné připlatit víc.
„Prostě se musíme připravit na to, co bylo donedávna nemyslitelné, totiž že by plyn fyzicky nebyl. Potom i drahý plyn je lepší než žádný plyn,“ míní prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ne české, ale evropské řešení
Vláda zájem o LNG uvedla ještě před válkou na Ukrajině ve svém programovém prohlášení. Ministerstvo průmyslu teď možnosti získat podíl v terminálech prověřuje. „Z logistických důvodů jde prioritně o terminály, které se chystá vybudovat Německo na pobřeží Baltského moře,“ upřesnil mluvčí resortu Vojtěch Srnka.
Podle energetického experta Václava Bartušky bude ale při jednání o dodávkách potřeba společný postup Evropské unie – právě kvůli ceně. „Nechceme navzájem soupeřit o to, kdo který zdroj zemního plynu přeplatí víc. I Německo a Francie chápou, že je lepší jednat v rámci celé Unie než jednotlivě. Nebude to žádné české řešení, bude to evropské řešení,“ upozorňuje Bartuška. Nicméně je zřejmé, že nepůjde o řešení pro nejbližší zimu.